
Ráno se Sasuke vzbudil tím, že jej něco šíleně začalo lechtat v obličeji. Černé oči se rozevřely dokořán, když si uvědomil, že u něj leží Narutova liška. Její hlava spočívala na Sasukeho hrudníku a jeden s jejích devíti ocasů ho sem tam pošimral v obličeji.
,,K-Kyuu-bi?"vydechl.
Liška zvedla hlavu a podívala se na něj rudýma očima. Dala hlavu na stranu jakoby se ptala jak mu je.
,,Je mi fajn,"odtušil Sasuke její výraz.
Oranžové stvoření se zvedlo a zamířilo ke dveřím.
Sasuke ji pomalu následoval.
Dovedla jej až ke spícímu blonďákovi rozvaleném na gauči.
Sasuke se pousmál a sklonil se k němu. Jemně jej pohladil po vlasech. Ten dotyk mu šíleně chyběl. A teď po několika dnech se ho mohl dotknout. Mohl cítit tu hebkost vlasů.
Naruta ten jemný dotek probudil. Otevřel oči.
,,Jak ti je?"zeptal se hned.
Sasuke pokrčil rameny.
,,V rámci mezí fajn,"řekl.
,,Výborně,"Naruto se posadil na gauči, ,,kolik je hodin?"
,,Klidně ještě spi, je brzo… Něco po páté,"
,,Proč ještě nespíš ty?"
,,Nechce se mi,"
Naruto se na gauči posunul na stranu a hlavou kývnul na znamení, aby se Sasuke posadil.
,,Mluv,"
,,Myslel jsem, že to slyšet nechceš,"
,,Vzdal jsi se, uznal si porážku, i když jsi nebojoval naplno. Myslím, že za to si zasloužíš mi říct to, co tolik chceš."
Sasuke se na něj chvíli díval. Teď když měl možnost mluvit, mlčel. Nevěděl jak začít.
,,Budeš mluvit nebo ne? Nemám na tebe celý den."zamručel lehce podrážděně Naruto.
Sasuke si povzdechl.
,,Všechno, co jsem ti tenkrát před rokem řekl, byla lež… Nikdy si mě nepřestal bavit, nikdy s tebou nebyla nuda. V posteli jsi byl dokonalý… Já… Neměl jsem v plánu odejít potom, co jsme se dali dohromady. Zjistil jsem, že se nechci hnát nesmyslně za pomstou a být sám. Chtěl jsem s tebou být už napořád. Ale… Přišel za mnou jednoho dne Itachi…"
,,Přišel za tebou tvůj bratr?"Naruto nechápavě pozvednul obočí.
Sasuke lehce přikývnul.
,,Řekl mi o plánovaném Orochimarově útoku. O tom, jak se Akatsuki rozhoduje o zajmutí všech jinchuuriky a vyjmutí její ocasých démonů. Poradil mi, jak to zastavit nebo aspoň přibrzdit. Nejdřív jsem nechápal, proč mi to všechno povídá, ale nějak jsme se dostali i tomu, co se stalo před třinácti lety, kdy byl povražděn Uchiha klan. Bylo to na něj hozeno. Neudělal to. Všechno mi to ukázal v podvědomí. Neměl jsem důvod nevěřit mu… Jediná možnost, jak zabránit nebo aspoň na chvíli oddálit to, aby tě jedna organizace buď zajala nebo zabila bylo přidat se k Orochimarovi a dělat, jako, že chci zesílit a zabít svého bratra… Tím jsem jeho plány s tebou aspoň na chvíli oddálily…"Sasuke sledoval Narutovy výrazy ve tváři.
,,Jenže, když jsi mě pořád v jednom kuse hledal, začalo to být hodně nebezpečné. Jak pro tebe, tak i pro mě, ale hlavně pro tebe. Nemohl jsem dopustit, aby se ti něco stalo. To jak si mě vždycky našel, a já nemohu za boha přijít na to, jak si to dělal, způsobovalo, že Orochimaru tě chtěl čím dál víc pro sebe. Chtěl na tobě zkoušet různé experimenty a poté tě zbavit Kyuubiho. Itachi mi dával zprávy o tom, kolik jinchuuriki již bylo zajmuto. Tys měl být ten poslední. Pečetění démonů se muselo dělat postupně, ale to jsi ty už asi zjistil tím, že všechno začalo u Gaary… Musel jsem ti říct to, co jsem ti řekl, aniž bych to myslel vážně… Musel jsem tě nějak dostat ze své blízkosti. Musel jsem tě donutit se stáhnout. Každým dnem jsem totiž očekával od Orochimara příkaz, abych tě přivedl a to by zhatilo všechny plány…"
,Ten kluk mluví pravdu, cítím to,'ozval se Kyuubi.
Naruto se na něj podíval, pak se opět jeho pohled stočil zpátky k Sasukemu.
,,Nikdy jsem tě nepřestal milovat Naruto…"řekl Sasuke nakonec.
Nastala dlouhá odmlka, kterou narušovalo jenom Kyuubiho hlasité dýchání skrze otevřenou tlamu.
,,Všechno?"blonďák se na černovláska podíval bez jakéhokoliv citu.
,,Ano,"
,,Víš… Kdyby si mě miloval, řekl bys mi o tom. Řekl by jsi mi o všem. Mohli jsme to spolu nějak zvládnout, tohle mi přijde jako dost chabá výmluva, i když to může být pravda…"začal tiše, ,,Puklo mi málem srdce, když jsem zjistil, že jsi odešel po tý nejúžasnější noci, kterou jsem s tebou zažil. Přišel jsem si v tu chvíli opravdu jak nějaká laciná coura, co ti posloužila a ty jsi ji pak odkopnul. Nedalo mi to spát a proto jsem zlanařil Kakashiho a Sakuru k tomu, abychom tě při každé volné chvíli šli hledat."hlas se mu postupně zvyšoval.
Sasuke na něj smutně hleděl. Věděl, že má pravdu. Mohl mu to všechno říct a všechno by teď bylo jiné.
,,Byla to chyba, já vím,"pronesl.
,,Chyby odpouštím, to víš. Vždycky dám někomu druhou šanci, když to pohnojil. Ale tohle já jako chybu neberu. Pro mě to byla zrada. Udělal si ze mě hlupáka. Totálního. Lhal si mi do očí. Nehnul si u toho ani brvou. Kdybych aspoň viděl náznak citu ve tvých očích, možná bych pochopil, že máme s hledáním tebe přestat, že se něco děje, že mi to v blízké době dáš vědět, ale neviděl jsem v nich nic. Nic než temno a prázdnotu. Zradil si mě tak, jako ještě nikdo… A pokud víš, tak… Já zradu neodpouštím."Naruto se pomalu postavil.
Sasuke ho chytil za rukáv.
,,Nechoď prosím,"zašeptal prosebně.
,,Půjdu, Sasuke. Nemám tu víc, co dělat. Dovolil jsem ti říct to, co jsi mi chtěl tolik říct, ale nikdy nebylo řečeno, že potom mezi náma dvěma bude všechno dobrý… Teď půjdu a nechám tě tu samotného, stejně tak, jako si před pěti lety tady nechal samotného ty mě."tentokrát v Narutových očích nebyla vidět kouska citu.
Mluvil tiše, přesto pevně a tvrdě. Bez lítosti. Bez náznaku jakéhokoliv pozitivního citu.
Udělal sotva čtyři kroky, než jej opět zastavil Sasukeho hlas.
,,Naruto, prosím… Miluju tě,"slyšel plačtivý hlas.
,On brečí?'pomyslel si udiveně.
,No to mě poser! Uchiha brečí! Ten kluk pro tebe brečí hlupáku!'
Naruto se výhružně podíval na Kyuubiho. Pevně semknul ruce do pěstí a semkl víčka. Tak moc by se chtěl teď otočit, přiskočit k němu, obejmout ho a políbit. Celé jeho tělo řvalo ať to udělá.
,,Měj se… Sasuke…"zašeptal tiše a zmizel z jeho domu.
,Nikdy bych neřekl, že zrovna z tebe se stane takovej necita!'frkal Kyuubi.
,Říká ten, co zabil miliony lidí,'protočil Naruto očima.
,Hele jo, co se stalo před dvaceti lety sem laskavě netahej! Teď zabíjím jenom zvířata kvůli žrádlu… A nebo taky pěkný zmrdy, když mi to dovolíš… Jinak jsem krotkej jak beránek!'
,Beránek! To tak!'ušklíbnul se blonďák.
,Něco se ti snad nezdá?'
,Jsi snad na jeho straně?'
,Už jsem ti říkal, že Uchihy nesnáším… Ale ten kluk mluvil pravdu. Opravdu to myslel upřímně a vážně. I to, že tě miluje… A ty ho miluješ taky…'
,Jak si můžeš bejt tak jistej? Jseš v mojí hlavě, ne v mým srdci.'
,Tvoje hlava toho taky dokáže nakecat až příliš. Občas bych potřeboval špunty do uší, abych zarazil ty tvoje nevědomý myšlenkový pochody.'
,Nejseš nějakej drzej?'
,Nejsem drzej, jen upřímnej,'
,Sklapni už!'
,Hele jo, nejsem hej ani počkej, jsem mocný devítiocasý démon!'
,Jo, jsi devítiocasý démon, ze kterýho jsem si udělal svýho domácího mazlíčka!'
,To odvoláš!'
,Ani mě nehne!'
,Fajn!'ozvalo se "puf" a Kyuubi zmizel.
Objevil se opět za mřížemi v Narutově mysli. Mříže se s vrzáním zavřely.
,Ty jsi se jako urazil?!'vydechl udiveně Naruto.
,Polib mi všech mejch devět ocasů a řiť k tomu!'zavrčel Kyuubi a otočil se k němu zády.
,,Jmenuju se Uzumaki Naruto a právě jsem urazil všemocnou devítiocasou lišku, výborná práce chlapče,"zabručel si blonďák pro sebe.
,,Už jsi se odurazil?"podíval se Naruto na svého rádoby mazlíčka.
Ten jen ležel schoulený do klubíčka na zemi u gauče.
,Možná,'
,,Tupá liško,"zamračil se Naruto.
,Tak za tohle ti neřeknu co vím,'
,,Jak co víš? Co víš ty a já ne?"
,Až se omluvíš,'
,,Za co se mám doprdele omlouvat?!"
,Za to, že jsem měl pravdu,'
,,No jo bože, měl si pravdu, jako vždycky,"Naruto si občas připadal jako hlupák, když si povídal s liškou nahlas.
,Míň sarkastičtěji by to nešlo?'
,,Bože! Ano Kyuubi, máš pravdu!"blonďák začínal být podrážděný.
,Fajn to jsem rád. A teď mi slib, že na mě nebudeš nasranej,'
,,Za co bych měl bejt nasranej?"
,Prostě mi to slib,'
,,Fajn slibuju, ať se dozvím cokoliv, nenaseru se na tebe,"vzdychnul blonďák.
,Už přes hodinu necítím Uchihovu chakru,'
,,COŽE?!"Naruto vylítnul z gauče.
,Jak říkám, buď umřel a nebo zmizel z vesnice, necítím ho,'
,,Děláš si ze mě prdel?! A to mi to řekneš jen tak?! A po hodině?!"Naruto na sebe nasoukal vršek kombinézy.
,Byl jsem uraženej,'odfrknul si Kyuubi.
,,Ty jedna imbecilní liško!"křiknul Naruto a vyběhnul z domu.
Neohlížel se jestli ho Kyuubi následuje nebo ne, věděl, že jde za ním.
Naruto spěšně prohledal Sasukeho dům. Nikde ho nenašel. Nikde ani stopa toho, kam by mohl možná jít.
,Na to, jak se kasáš, že ho nenávidíš, tak seš nějakej na nervy,'ušklíbnul se Kyuubi drze.
,,Být tebou tak se momentálně nevyjadřuju,"Naruto se na něj opravdu ošklivě podíval.
Kyuubi ho ze sedu sledoval, jak běhá z pokoje do pokoje.
,,Nemá tu věci, který tu dřív měl! Chybí nějaké zbraně a batoh!"houknul Naruto konstatování, když vylezl ze Sasukeho ložnice a vběhnul do pracovny.
,,Jdeme! Musíme se dostat z vesnice! Dokážeš ho vyčenichat?!"zeptal se rychle když došel do chodby, kde na něj Kyuubi čekal.
,Podle toho, jak je už daleko a podle toho, jestli svoji chakru nezamaskoval,'
,,Zkusíme to!"vyhrknul Naruto a hnal se pryč ze Sasukeho domu.
,,Tak co?!"zeptal se netrpělivě Naruto.
,Ježiš vydrž, čuchám!'odseknul Kyuubi a chodil sem a tam s čumákem přitisknutým k zemi.
,Mám ho!'zavrčel a vydal se po pachové stopě.
Naruto se bez váhání vydal za ním.
,Co máš vůbec v plánu, když ho najdeme?'zajímala se liška.
,Podle toho, kde na něj narazíme,'řekl tajemně blonďák.
,Podle všeho míří do Čajové vesnice, je to ještě kousek odsud,'
,Výborně. Snad se tam ubytuje.'
,Pochybuju, je skoro poledne. Pokud chce zmizet půjde dál. Jestli bude udržovat směr, dojde do další vesnice až navečer. Tam už by se mohl ubytovat.'
Sasuke se opravdu v Čajové vesnici nezdržoval. Proběhl jí bez zbytečné zastávky. Připadal si trochu při tomhle útěku z vesnice jako puberťák, ale zároveň mu to přišlo jako nejlepší řešení. Když jej Naruto odmítá vzít zpátky k sobě, proč by ve vesnici zůstával. Nesnesl by skoro každodenní pohled na něj. aniž by se s ním mohl bavit, dotknout se ho nebo políbit. A co by nastalo potom, když by si Naruto našel někoho jiného? Zbláznil by se. Určitě. Nepřišel si, že by byl nějaký majetnický, ale Naruto byl prostě jeho a tečka, nikdo mu na něj nesměl sáhnout.
Kolikrát za tu dobu, co byl pryč, vzpomínal na to, jak se několikrát naprosto zbytečně rafli, když se Naruto třeba zdržel u Kiby nebo Nejiho. Nebo když trénoval s Jyraiyou, kdovíjaký úchylárny do něj to prase hustilo.
Nespočetněkrát přemýšlel nad tím, když ležel ve svém pokoji u Orochimara, co asi Naruto právě teď dělá. Jestli s někým nelaškuje, jestli ho někdo nebalí, jestli na něj vůbec myslí. Vždy mu zaplesalo srdce radostí, ale zároveň i šíleným strachem a obavou, když zjistil, že ho Naruto zase našel.
Jenže teď, když je Naruto dá se říci k mání, nemohl riskovat to, že jej uvidí šťastného po boku někoho jiného. Ano, záleželo mu na jeho štěstí, ale on chtěl být jeho štěstí.
Navečer se zastavil ve Vodopádové vesnici. Ubytoval se v malém hotýlku a vyrazil do jednoho z menších barů trochu poholdovat alkoholu a popřemítat nad tím, kam vlastně vede jeho cesta.
,,Musíme se přeměnit,"zastavil se Naruto před bránou do vesnice.
,Dobrý nápad,'
,,Henge no Jutsu!"Naruto udělal pečetě potřebné pro tuto techniku.
Najednou tu stál modrooký vysoký mladík s delšími blonďatými vlasy vzadu sepjatými do malého roztomilého culíčku. Vedle něj se objevil obyčejný černý pes s bílou lisinou mezi očima.
,Něco lepšího si nemohl vymyslet?'
,Sasuke je na blonďáky, takže tak. A ty jako obyčejnej pes nebudeš aspoň nápadnej. Stejně půjdeš lovit ne? Musíš mít už hlad.'
,Jistě, že půjdu,'
Naruto přeměněný do jiného chlapce našel Sasukeho v nedalekém baru, jak sedí sám nad sklenkou saké u pultíku.
,,Stalo se vám něco? Jste nějaký smutný, pane."usmál se na něj přívětivě blonďák.
Sasuke k němu stočil svůj temný pohled.
,,Myslím si, že do toho ti nic není,"odsekl.
,,Nemusíte na mě být hned hrubý. Chovám se k vám slušně."zamračil se blonďák a nechal malý kousek smutku problesknout v očích.
,,Promiňte mi,"omluvil se Sasuke.
,,Jsem Nioran,"usmál se na něj blonďák a podal mu ruku.
,,Sasuke,"
,,Tak co tě trápí? Vypadáš opravdu nešťastně."chlapec mu po přesdstavení začal přátelsky tykat.
,,Nemyslím si, že by tě to zajímalo,"mávnul nad tím rukou Sasuke.
,,Jeden z nejlepších léků je se z toho vymluvit. Pojď si sednout támhle do boxu. Budeme tam mít víc soukromí a můžeš mi všechno povědět."Nioran vstal a šel pomalým krokem k boxu i se svou sklenkou.
Všimnul si koutkem oka, jak na něj Sasuke chvíli hledí, pak mluví s čísníkem, který mu obratem podává celou láhev saké. Pak vstal a šel za ním.
Usadili se naproti sobě.
,,Tak povídej,"pobídl ho znovu blonďák.
Sasuke se napil saké a poté si znovu povzdechl.
,,Miluju člověka, který o mě nemá zájem,"řekl.
,,To je dost široké, co takhle říct něco bližšího?"
,,Dříve jsme spolu chodili. Byl to nejúžasnější rok mýho života, ale pak jsem musel kvůli jeho ochraně odejít na pět let z vesnice. On mě ale neustále hledal, protože nevěděl ten pravý důvod mého odchodu. Já jsem mu ale po čtyřech letech řekl něco, co by těžko někdo odpustil. Bylo to ale pro jeho dobro, pro jeho záchranu. Šla po něm spousta lidí a já nemohl dovolit, aby se mu něco stalo. Po dalším roce jsem se vrátil zpět do vesnice a on mi už nevěří, nebo mi nechce věřit, myslí si, že když jsem mu konečně řekl pravdu, že je to jenom blbá výmluva."
,,Tak si najdi někoho jiného,"poradil mu jednoduše blonďák.
,,Nikoho jinýho nechci,"zamračil se na něj Sasuke a zamračil se ještě víc, když se Nioran dotkl jeho ruky.
Ucuknul a stáhnul ji blíž k sobě.
,,Miloval jsem, miluju a milovat budu jenom jeho,"upřesnil a stále se na něj zamračeně koukal.
,,A proto jsi teď tady místo toho, aby jsi mu svoji lásku ukázal?"zajímal se blonďák.
,,Nemá o mě zájem, nesnáší mě a já na něj nemůžu jen tak koukat a nic nedělat. Nesnesl bych pohled, kdyby si našel někoho jiného… Promiň, musím si odskočit."omluvil se Sasuke, zvedl se od stolu a zamířil na pány.
Nioran jeho nečekaného chvilkového odchodu využil a nasypal mu do pití kapsličku s bílým práškem. S lehkým úsměvem pozoroval černovláska, jak se vrací z toalet.
,,Tak, kde jsme to byli?"zeptal se Sasuke.
,,U té tvé lásky,"řekl blonďák.
,,Byl jsi někdy zamilovaný?"zeptal se jej Sasuke.
,,Jsem, ale jsem na tom podobně, jako ty, nebo spíše podobně jako ten tvůj,"posmutněl.
,,Jak to myslíš?"
,,Zradil mě, ublížil mi a já nevím zda mu dát druhou šanci. Co když mi opět ublíží? Už bych to nerozdejchal."
,,Pokud ho miluješ a on tebe, měli byste být spolu,"řekl Sasuke.
Nioran pozvedl sklenku a namířil ji k Sasukemu.
,,Tak na druhé šance?"zeptal se lehce.
,,Na druhé šance,"pousmál se lehce Sasuke a přiťuknul si s ním.
Svou sklenku vypili oba až do dna.
,Kdo by řekl, že dokážeš být tak lstvivý?'pomyslel si s úšklebkem Kyuubi, když nesl na svých zádech jako pes, spícího Sasukeho.
Naruto se zasmál.
,Mám toho nejlepšího učitele,'
,Teď nevím jestli se mám znovu urazit nebo být potěšen,'
Naruto otevřel dveře Sasukeho pokoje. Přebral Sasukeho z Kyuubiho hřbetu, položil ho do postele a svléknul ho. Přikryl jej a trochu mu rozcuchal vlasy.
,Co si tím vlastně chceš dokázat?'zajímal se Kyuubi.
,Chci vidět, jak zareaguje. Chci ho dostat do kolen.'
,A nemyslíš si, že na těch kolenou je už dost dlouho?'
Naruto pokrčil rameny.
,Jak se to vezme,'
Ráno, když se Sasuke probudil, myslel si, že jej trefí. Spal nahý a vedlej něj spal blonďatý chlapec. Sasuke ho nemusel ani moc zkoumat, aby zjistil, že tohle rozhodně není Naruto, i když chlapec spal na boku. Stačilo mu, když zjistil, že má vlasy delší a sepnuté do culíku.
,,Prosím, ať to není pravda!"prosil Sasuke tiše všechny známé i neznámé bohy.
Najednou uslyšel zvláštní dusot za dveřmi, které vedly do pokoje a aniž by se nadál, vtrhnul do jeho pokoje člověk, kterého miloval nadevše.
,,Sasuke, neodcházej prosím, já tě-"Naruto se zarazil uprostřed věty.
Zamračeně se díval na nahého Sasukeho sedícího v posteli a druhého blonďatého probouzejícího se chlapce.
Sasuke překvapením rozšířil oči.
,,Naruto! To není, jak si myslíš!"vyhrknul okamžitě.
Nioran se vedle něj posadil a zamrkal. Zrudnul.
,,To je ten tvůj?"kývnul k němu bradou.
,,Nejsem jeho,"Narutovi oči potemněly.
Nioran na sebe pod peřinou rychle naházel své oblečení a vylezl z postele. Hodil omluvný pohled na Sasukeho a na Naruta s úsměvem mrknul, aniž by to Sasuke postřehl.
,,Omlouvám se, nenechte se rušit,"řekl a prošel okolo Naruta.
Nikdo si nevšiml, že Nioran za rohem zmizel neslyšně jako pára nad hrncem.
Naruto vlezl do pokoje a zabouchnul za sebou dveře.
,,Tak já se tě jako totální čůrák snažím dohnat, protože mě Kyuubi informuje o tom, že necítí ve vesnici tvoji chakru a když tě najdu, tak zjistím, že se tady pelešíš s nějakým klukem?!"vyhrkl naštvaně.
Sasukemu bylo ze sebe zle. Vůbec nic si ze včerejška nepamatoval. Poslední, co mu utkvělo v paměti bylo, že se vracel ze záchodků a připil si s Nioranen. Poznáním se mu rozšířily oči.
,,Musel mi hodit něco do pití!"
,,Jo tak hodit do pití? Bože, Sasuke, je mi z tebe špatně."zaprskal Naruto.
,,Já s ním nic neměl! Vážně! Nebo si to aspoň neuvědomuju, nikdy bych tě nepodvedl!"
,,Nikdy bys mě nepodvedl stejně tak jako bys mě nikdy nezradil?"zeptal se Naruto smutně a sklopil pohled.
,,Naruto,"hlesnul Sasuke, ,,prosím věř mi,"
,,A co ti mám jako věřit?"
,,To, že tě miluju,"
,,A proto si znovu odešel?"podíval se na něj.
Sasuke si povzdechl.
,,Ne… Nechtěl si mě a já bych nevydržel s tebou být aniž bych se s tebou mohl bavit, dotknout se tě nebo políbit,"opakoval Sasuke už po několikáté.
,,A proto ses srabácky sebral a chtěl zmizet?!"
Teď se Sasuke namíchnul. Nikdo o něm nebude říkat, že je to srab! Nikdo! Vyskočil z postele nedbaje na to, že je zcela nahý.
,,Tak poslouchej chlapečku! Já nejsem žádnej srab! Chránil jsem tě a chci tě chránit pořád! Jsi totiž můj a nikoho jinýho! I když ty nechceš, tak já jsem tvůj zrovna tak! Patříme prostě k sobě! Odešel jsem proto, že jsem se potřeboval smířit s tím, že spolu nebudeme! Že to naše MY přestalo existovat! Nedokázal bych se koukat na to, jak si šťastný s někým jiným, když by sis někoho jiného našel! Zešílel bych z toho! Patříš mě! Jenom mě!"křičel vztekle a nasupeně, rozhazoval přitom rukama.
Naruto se ušklíbnul a přistoupil k němu. Díval se mu vzpříma do očí. Neuhýbal před jeho uhrančivým pohledem.
,,Myslel jsem, že nejsi majetnickej,"pronesl jen uštěpačně.
,,Nejsem majetnickej, ale co je moje to je moje!"založil si Sasuke vzpurně ruce na prsou.
,,Musím uznat, že je sexy když tu na mě řveš úplně nahý,"pohodil ledabyle Naruto.
Sasuke se zarazil. Až teď mu to došlo. Lehce zrudnul.
A Naruto už ho najednou nechtěl trápit.
,,Nioran neexistuje,"špitl.
,,Co? Jak víš jak se jme-"Sasukemu se opět rozšířily oči poznáním.
,,Ty jeden bastarde!"zařval na něj vztekle a smíknul s nebohým Narutem o postel, ,,Tys to na mě narafičil!"křiknul mu do obličeje.
Naruto se pod ním rozesmál. To byl přesně ten smích, který Sasukemu tak moc chyběl.
,,A-ale proč?!"
Blonďák pokrčil rameny na posteli a skrze přimhouřená víčka pozoroval nahého Uchihu.
,,Chtěl jsem si tě otestovat,"
,,Otestovat?!"zahromoval Sasuke.
,,Jo… Za prvé to jestli mluvíš pravdu a za druhé to, jestli neskončíš s prvním, kdo se o tebe začne zajímat,"
,,Miluju jenom tebe,"zavrčel Sasuke jak nejjemněji dokázal.
Naruto si jedním pohybem rozepnul mikinu.
,,Tak co kdyby si mi to hned teď a tady udělal hmm?"zeptal se dosti vyzívavě.
Sasuke se na něj zvláštně zadíval s pozdvihnutým obočím.
,,To mám být jako další zkouška?"
,,Ne… Nedělal jsem to pět let Sasuke… Za tu dobu jsem už šíleně nadrženej…"zamručel Naruto a nechal si vršek kombinézy sjel po ramenou dolů.
Sasuke nasucho polknul.
,,V-vážně?"vzdychnul.
,,Vážně, Sasuke. Nikoho jsem k sobě nepustil tak, jako tebe… Tak už přestaň čumět a pojď ke mně."pobídnul ho blonďák.
Sasuke se už nenechal pobízet. Vrhnul se na něj a dravě uchvátil jeho rty v dechberoucím polibku.
Jejich sex byl vášnivý a dravý. Bylo to pro ně již známé, ale zároveň zcela nové. Za pět let se jejich těla přece jenom trochu změnila. Dnes ale neztráceli čas prozkoumáváním těla toho druhého, na to bude vhodná doba jindy. Dnes se chtěli nabažit toho druhého rychle a drsně.
Když Sasuke postupně vklouzával do té úzké prdelky zatmívalo se mu před očima prožívanou rozkoší. Pevně svíral Narutovy boky a snažil se co nejvíce oddalovat pomalu nastupující orgasmus.
,,Bože, tak úzkej!"vzdychnul a tlačil se pomalu do Narutových útrob.
Naruto jen slastně zkousával prostěradlo postele. Mozek mu zcela zatemnilo vzrušení. Chtěl, aby si ho Sasuke bral tvrdě a rychle, chtěl to ze sebe dostat. Ta touha mu spalovala tělo.
,Tohle se nedá prostě poslouchat,'zavrčel Kyuubi, který seděl přede dveřmi Sasukeho pokoje a už notnou chvíli poslouchal hekání a přidušené sténaní obou chlapců.
,Až bude chtít, najde si mě,'zamručel si a pomalu stále v podobě psa odcházel.








