
,,Nyní soud přejde k výslechu svědků. Soud nyní předvolává slečnu Hyuuga Hinatu."
Do místnosti jako na vteřinu přesně, nastoupila modrovlasá dívka, která přistoupila ke stupínku. Usmála se mile na Naruta, který jí úsměv opětoval.
,,Slečno Hyuuga, jaký je váš vztah mezi navrhovatelem a odpůrcem?" zeptala se jí soudkyně.
,,Jsem Narutova dobrá přítelkyně, se Sasukem se tak moc dobře neznám," odpověděla Hinata tiše.
,,Jaký je váš názor na projednávanou věc?"
,,Měli by se dát rozvést. Jejich vztah opravdu nefunguje." řekla zpříma.
,,No jasně! Protože ho chceš jenom pro sebe, že jo?!" vyjel po ní Sasuke naštvaně.
,,Pane odpůrce, postavte se," podíval se na něj soudkyně.
Sasuke se naštvaně postavil.
,,Uděluji vám pořádkovou pokutu ve výši pěti tisíc jenů, můžete se posadit,"
Sasuke si odfrknul a posadil se.
,,Proč si myslíte, že jejich vztah nefunguje. Jak dlouho se znáte s panem navrhovatelem?" podívala se na ní oříškovýma očima soudkyně.
,,Znám se s oběma vlastně od vysoké. S Narutem jsem se bavila mnohem více, než se Sasukem, byla jsem pro něj taková vrba, které se se vším, svěřoval."
,,A proč si myslíte, že jejich vztah nefunguje?"
,,Myslím si to z toho důvodu, které mi Naruto říká. Neustálé hádky, neustálé obviňování. Nulové koníčky, nulový zájem."
,,A jejich intimní život?"
,,Ten skončil tuším, před několika měsíci,"
,,A jejich intimní život před skončením?"
Hinata zrudla. Ani jí toto téma veřejně nepřišlo po chuti.
,,Naruto si na nic nestěžoval. Spíše si to vychvaloval."
,,Dobrá, děkuji, mně to stačí. Pane právní zástupce navrhovatele, máte nějaké otázky na svědkyni?"
,,Ano, mám, děkuji,"
Kakashi se postavil.
,,Povězte mi, slečno svědkyně… Myslíte si, že jejich vztah je již opravdu natolik narušený, aby se nedal zachránit?"
,,Ano, přesně tohle si myslím. Kolikrát mi Naruto uprostřed noci volal do telefonu, celý ubrečený, že se zase pohádali kvůli prkotině. Nebo, že přišel Sasuke domů opilý a choval se velmi agresivně."
,,Agresivně? Rozveďte to, prosím,"
,,No, nestalo se jednou, že by Sasukemu ujeli nervy a praštil ho. Samozřejmě Naruto si to nenechal líbit a vrátil mu ránu nazpět. Kolikrát se spolu porvali."
,,Porvali? To myslíte vážně? Kvůli čemu naposledy dostal můj mandant ránu?"
,,Ano, myslím to vážně. U nich je to italská domácnost. Začne to hádkou, pokračuje rozbíjením věcí a nakonec se vrhnou na sebe… Naposledy? To už bude několik týdnů zpět, ale nevzpomínám si přesně, kvůli čemu to bylo."
,,Bije odpůrce mého mandanta za střízliva, nebo tomu vždy dopomůže to takzvané to jedno pivo s kolegy po práci?"
,,Za střízliva myslím, že se to nikdy nestalo. Snad vždycky měl v sobě alkohol, když po něm vystartoval."
,,Jaký jste měla názor na pana odpůrce, když jste se s ním seznámila?"
,,Ze začátku mi přišel velmi milý. Byl spíše introvert stejně jako já a svoje okolí si velmi hlídal. Byl ale velmi galantní a ke všem, které si pustil k sobě blíž se choval opravdu hezky. Hlavně k Narutovi, ke kterému se upnul skoro hnedka na začátku školy."
,,A co myslíte, že ho vedlo k tomu, aby najednou změnil svůj postoj k němu?"
,,To opravdu netuším. Ani já, ani Naruto."
,,Děkuji, to je ode mě vše," usmál se na ní Kakashi mile.
,,Pane právní zástupce odpůrce, máte nějaké otázky na svědkyni?" otočila se soudkyně na druhou stranu.
,,Ano mám, díky," postavil se, ,,Slečno Hyuuga, bylo mi dobře sděleno, že se vám líbí pan navrhovatel?"
Hinata zrudla.
Sasuke se ušklíbnul.
Naruto protočil očima.
,,Ehm, n-no, lí-líbil se mi," zakoktala se.
,,A teď už ne?"
,,Ne-neříkám, ž-že se mi ne-líbí, a-ale je to… Ehm, gay…"
,,A kde přebývá pan navrhovatel nyní?"
,,N-no u mě, nabídla jsem mu bydlení, než… Než si něco najde."
,,Výborně. Děkuji. To mi stačí. Vážený soude, myslím si, že tato slečna má zálusk právě na pana navrhovatele a snaží se pod rouškou přátelství jejich vztah zničit a mít tak pana navrhovatele jenom pro sebe."
,,To je pěkná blbost!" vykřiknul Naruto naštvaně.
,,Uklidněte se prosím, nebo i vám budu nucena udělit pořádkovou pokutu… Děkuji, můžete se posadit paní svědkyně, nebo odejít."
,,Děkuju," kníkla Hinata a šla se posadit na lavici, která byla blíže k Narutovi.
,,Soud předvolává dalšího svědka, Itachiho Uchihu,"
Do místnosti vstoupil muž, tolik podobný odpůrci, jen s tím rozdílem, že byl vyšší, starší, vlasy měl delší a stažené ve volném culíku a po obou stranách nosu se mu táhly dvě dlouhé pověstné vrásky, které tam měl už od dětství. Bylo to takové jeho poznávací znamení, jako Narutovy tři jizvičky, na každé straně tváře.
,,Pane Uchiho, jaký je váš vztah mezi navrhovatelem a odpůrcem?" položila mu stejnou otázku, jako před chvílí Hinatě, soudkyně.
,,Jsem Sasukeho starší bratr a jediný žijící příbuzný. S Narutem se přátelím už od té doby, co se se Sasukem potkali na vysoké."
,,Děkuji. Povězte nám nyní, co si myslíte o podávaném návrhu na rozvod manželství?" vyzvala ho se zájmem.
,,Měli by se rozvést," řekl klidným hlasem starší Uchiha.
,,Cože?! Děláš si ze mě prdel?! Seš můj brácha, máš bejt na mý straně!" vyjel na něj naštvaně Sasuke.
,,Pane odpůrce, postavte se,"
Sasuke se naštvaně zvedl.
,,Uděluji vám další pořádkovou pokutu ve výši deseti tisíc jenů, posaďte se a nevstupujte neustále do jednání," zavrčela na něj soudkyně.
Sasuke si opravdu vztekle odfrkl, možná i něco tiše zaklel a sednul si.
Soudkyně svůj pohled obrátila zpět na Itachiho.
,,Proč tak usuzujete?"
Itachi pokrčil rameny.
,,Nejsem ani hluchý, ani blbý, ani slepý. Vím co se u nich doma děje. I když s Narutem moc nehovořím, většinou nejvíc komukuji se Sasuke, tak když se u nich stavím na návštěvě, cítím tam dost negativní energie. A pohled na Naruta, který se všechno trápení snaží maskovat smíchem, taky není nic pěkného."
,,Čím si myslíte, že se trápí?"
,,Trápí ho to, jak se k němu Sasuke nyní chová. Než se vzali, byl jejich vztah naprosto ideální a nemálo jedinců jim ho závidělo. Trávili spolu čas, společně se doplňovali, prostě vztah se vším všudy, přesně tak, jak má být, ne-li o něco lepší. Jenže po jejich sňatku to šlo tak nějak do kopru. Podle mě si ho Sasuke přestal vážit a začal ho brát jako samozřejmost."
,,Jasně! Dělejte z něj všichni chudinku! Že ty s ním určitě taky chrápeš?! Má dobrou prdel na vojetí, co?!" vylítnul opět Sasuke, nedbaje toho, že se ho jeho právní zástupce snažil zarazit.
,,Ještě jednou, pane Uchiho a nechám vás vyvézt ze soudní síně, a zbytek jednání proběhne bez vaší přítomnosti! Uděluji vám pořádkovou pokutu a ve výši dvaceti tisíc jenů. Mé poslední varování!" obořila se na něj již také vytočená soudkyně.
,,No… Vidíte to sama, paní soudkyně. Každého, kdo je na Narutově straně, nebo se s ním víc baví, ihned podezřívá z toho, že s ním něco má. I když Naruta neznám natolik dobře, věřím, že by mého bratra prostě nepodvedl."
,,Děkuji, to mi stačí. Pane právní zástupce odpůrce, máte nějaké otázky na zde přítomného svědka?"
,,Ano, mám… Překvapuje mě, že vy, jakožto bratr mého mandanta se spíše přikláníte na stranu pana navrhovatele. Jaký máte důvod?"
Itachi opět pokrčil rameny.
,,Jak jsem již řekl, nelíbí se mi, jak se k němu můj mladší bratr chová. Kdyby vynechal věčné posezení po práci se svými kolegy a místo toho šel domů, kde by se pobavil se svým manželem, bylo by to určitě lepší. Samozřejmě jsem zlehka i na Sasukeho straně v tom názoru, že v jejich manželství probíhá určitá krize, ale nemyslím si, že by se to dokázalo během několika dní nebo týdnů či měsíců napravit. Tenhle vztah je už v háji."
,,Líbí se vám manžel mého mandanta?"
,,Nevím, kam tím míříte," zamračil se Itachi.
,,Je veřejně známo, že se též přikláníte k orientaci na stejné pohlaví, proto se ptám, zda se vám manžel mého mandanta líbí."
Itachi se ušklíbnul.
,,Ano, líbí. Je to pěkný muž, to posoudí každý, který patří do čtyřprocentní populace, ale rovnou vás ubezpečuji v tom, že o něj zájem opravdu nemám."
,,Jistě, to bych ani nezmiňoval, určitě mezi sebou a bratrem máte jistý sourozenecký kodex, že? Co se týká partnerů."
,,Samozřejmě,"
,,Takže nejste naštvaný na svého bratra, který vám před pěti lety svedl tehdejšího přítele a nechcete mu to nějakým způsobem oplatit, že?" mile slizce se na něj usmál.
Itachi se zamračil.
,,To, co se stalo před pěti lety, bych sem rozhodně netahal, protože to nemá s projednávanou věcí nic společného. S bratrem jsme si to vyříkali a tím je to pro nás uzavřená kapitola." řekl tvrdě.
,,Jistě, jistě… Nu, to je vše, děkuji," advokát se posadil.
,,Děkuji, pane svědku. Pane právní zástupce navrhovatele, máte na svědka nějaké otázky?"
,,Nemám, ctihodnosti, děkuji," ozval se Kakashi, jelikož bylo nesmyslné klást Itachimu další otázky, když byl bezpochyby na jejich straně.
,,Dobrá, děkuji, můžete se posadit nebo opustit soudní síň,"
Itachi si šel sednout na lavici, která byla tentokrát blíže k Sasukemu.
,,Soud nyní dojde k rozhodnutí," začala soudkyně.
,,Vážená soudkyně, měli bychom ještě svědka, který se dostaví k výslechu," překvapil Kakashi soudkyni i stranu odpůrce, ,,Nebylo jisté, že se sem dnes dostaví, ale před chvílí mi od ní přišla zpráva. Zde mám její jméno a okopírovaný občanský průkaz." zamával Kakashi papírem.
,,Přistupte, prosím," pobídla ho soudkyně.
Kakashi k ní tedy přistoupil s papírem v ruce a podal jí ho. Pak si šel sednout zpět na své místo.
Soudkyně nahlédla do papíru, opsala si jméno svědkyně a příslušné údaje z okopírované občanky a odkašlala si.
,,Soud tedy předvolává posledního svědka, Haruno Sakuru,"
,,Co ta tady dělá?! Nikdo ji nezval sakra!" zavrčel Sasuke směrem ke svému advokátovi a pak se podíval na svého manžela, který ho obdařil všetečným úsměvem.
Sakura nastoupila do soudní síně a postavila se za stupínek. Obdařila Sasukeho láskyplným pohledem.
,,Prosím, slečno Haruno, povězte nám, v jaké jste vztahu mezi oběma účastníky jednání,"
,,Naruta znám pouze od vidění a z vyprávění. A co se týče Sasukeho, jsem jeho milenka a miluju ho!"
,,Prosím?!" vyjekl Sasuke.
,,Myslíš si, že jsem to nevěděl?! Že si s ní chrápal ty hajzle a ne jednou?!" teď se konečně ozval i Naruto, kterému ruply nervy.
,,Uklidněte se prosím! Pane Uchiho," podívala se na Naruta, ,,uděluji vám pořádkovou pokutu ve výši pěti tisíc jenů. Nevstupujte do jednání, prosím."
,,Omlouvám se," zabručel Naruto.
,,V pořádku. Já na vás, slečno Haruno nemám žádné otázky, proto předám slovo panu právnímu zástupci navrhovatele, pokud má nějaké otázky."
,,Jistě, mám, děkuji,"
Kakashi se opět, za dnešek již po několikáté, postavil a upravil si kravatu.
,,Takže slečno Haruno, již jste tu uvedla, že jste milenkou pana odpůrce a že ho milujete. Rozveďte to, prosím. Jak dlouho udržujete svůj poměr?"
,,Asi čtyři měsíce, pane advokáte," uculila se na něj.
,,Jaký máte názor na jejich manželství?"
,,Ani jeden v něm není šťastný evidentně. Naruto chce od Sasukeho odejít, aby byl zřejmě šťastný a já hodlám se Sasuke zůstat. Miluju ho a já ho naplním tak, jak Naruto nezvládl."
,,Zbláznila ses, ty pipino?!" vyjel Sasuke znovu vztekle ale jeho advokát mu poklepal na rameno a něco mu zašeptal, ,,Omlouvám se, paní soudkyně, ale tohle je prostě nemocná holka," zamumlal nakonec Sasuke a snažil se uklidnit.
,,Dle slov odpůrce, bych nesoudil, že by s vámi chtěl, po možném rozvodu manželství dále udržovat vztah," konstatoval Kakashi.
Sakura se zasmála a mávla rukou.
,,On to jen tak hraje. Taky mě miluje. Nechce, aby všechna vina za rozpad jeho manželství padla na něj.
Sasuke už už chtěl vyjet znovu, ale advokátova ruka ho zatahala za rukáv saka.
,,Hraje? Nepřijde mi, že by to hrál, ale to je jedno. To sem nepatří. Jak jste se s panem odpůrcem seznámili a jak došlo k tomu, že jste spolu začali udržovat mimomanželský poměr?"
,,Potkali jsme se jednou v baru, byl už trochu opilý, ale dali jsme se do řeči. Stěžoval si na svého manžela, že spolu už dlouho nespali a že mu to opravdu chybí. Tak jsem mu nabídla, že si můžeme nezávazně užít spolu. A on souhlasil. Vyspali jsme se spolu a pak mě tohle zlatíčko začalo úplně uhánět. Neustále mi volal a psal, že na tu noc nemůže zapomenout a kdy si to zopakujeme. To víte, že jsem takovéhlemu krasavci nemohla odolat a i když se držím toho, že si nezačínám s ženatými muži, tady jsem musela udělat výjimku." chichotala se u toho jako malá školačka.
,,Co to tady plácáš za kraviny?!" Sasuke se už tentokrát neudržel.
,,Ale no tak, miláčku, už to přestaň hrát. Já vím, že mě miluješ, vždyť si mi to říkal. Sliboval si mi, že se kvůli mně i rozvedeš, abychom mohli být spolu."
,,Prosím?! Si asi upadla na hlavu ne?! Naruto… Nevěř jí ani slovo, kecá! Opravdu! Miluju tebe, sakra!"
,,Pane Uchiho, opravdu nyní poslední varování, nevstupujte do jednání,"
,,To je ode mě vše, paní soudkyně,"
,,Děkuji. Má druhá strana nějaké otázky?"
,,Eh, nemáme, vážená ctihodnosti, nepočítali jsme s touto svědkyní, nemohli jsme se připravit,"
,,Dobrá. Slečno Haruno, můžete se posadit, nebo opustit soudní síň."
,,Děkuji,"
Sakura se posadila vedle Itachiho.
,,Děkuji vám a poprosím vás o vaše závěrečné návrhy… Pane doktore?" obrátila se na Kakashiho.
,,Vážený soude, my na podaném návrhu trváme,"
,,Pane doktore, prosím vaše stanovisko?" obrátila se na druhého advokáta.
,,My s podaným návrhem nadále nesouhlasíme, i přes zjištění, která nyní padla,"
,,Děkuji vám, pane Uchiho, postavte se," podívala se na Naruta, ,,formální otázka pro vás. Vy s návrhem souhlasíte?"
,,Ano," vydechnul Naruto.
,,Dobrá, děkuji," otočila se na Sasukeho, ,,a vy pane Uchiho s návrhem stále nesouhlasíte?"
,,Ne, ctihodnosti. Já svého muže miluju a slibuju, že se změním." zapřísáhnul se Sasuke.
,,Děkuji. Soud nyní rozhodne."
Sedm lidí opustilo soudní síň, aby soudkyně mohla rozhodnout.
,,Naruto… Promluvme si prosím," přistoupil Sasuke k blonďatému muži na chodbě.
,,Nemáme o čem mluvit, Sasuke. Šukal si s ní, podváděl si mě, ale mě si pořád osočoval z toho, že spím s kde kým." zavrtěl Naruto naštvaně hlavou.
,,Přísahám, že jsem s ní spal jenom jednou! Nepsal jsem jí ani nevolal. Neměl jsem na ní číslo! Všechno si to vymyslela! Musela mi v tom baru hodit něco do pití, vždyť vidíš, že to není můj typ!"
,,Mě to nezajímá, Sasuke. Podvedl si mě a tím to pro mě hasne."
- O pár minut později -
,,Přítomní povstaňte," zavelela soudkyně a vstala ze svého křesla, ,,a vyslechněte si rozsudek."
Sedm lidí v místnosti jí následovalo.
,,Ve věci návrhu Naruta Uchihy, rozeného Uzumaki, proti Sasukemu Uchihovi, na rozvod manželství soud rozhodl následovně. Manželství účastníků se rozvádí. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů spojeného s řízením. Děkuji vám, soud skončil, můžete odejít.
Naruto od soudu odcházel sice spokojený, ale zároveň smutný. Nyní byl volný a mohl začít znovu žít.
Naopak Sasuke odcházel vytočený na všechny kolem, ale hlavně na sebe.
Oba dva čekal ještě jeden soud, který se konal až další měsíc, ohledně rozdělení jejich společného jmění. Na Sasukem bylo evidentně vidět, že je mu absolutně jedno, co mu zůstane a co ne. Se všemi návrhy, se kterými Naruto přišel, souhlasil bez sebemenší poznámky.
Po rozvodu jejich manželství se Sasuke snažil ještě s Narutem zkontaktovat, snažil se ho přemluvit ke společné řeči ještě v den, kdy si přišel pro zbytek svých věcí, neúspěšně. A Sasuke díky tomu, spadnul na dno. Konečně si uvědomil, že byla pravda v tom, že svého manžela po jejich svazku, začal brát jako samozřejmost, a že nese velký díl viny na skončení jejich vztahu.
Naruto si po rozdělení majetku koupil malý byteček, kam se nastěhoval a pokračoval, sice ne moc zvesela, ve svém životě. Sasuke mu sice chyběl, přece jenom na společné čtyři roky se nedá jen tak zapomenout, ale konečně měl klid. S nikým se nemusel hádat a dohadovat, nemusel se s nikým rvát a nemusel se stále ospravedlňovat z vymyšlené nevěry.
- O tři roky později -
Sasuke se toulal tolik známým parkem. Bylo příjemné sobotní jarní odpoledne, které ke své smůle trávil opět sám. Slunce nabíralo na síle a opíralo se paprsky do Sasukeho lehkého černého kabátu. Procházel se známými klikatými cestičkami, než konečně v dálce spatřil volnou prázdnou lavičku. Tohle počasí snad každého obyvatele města vyhnalo ven a hlavně na procházku do parku. Sasukeho vytáčelo sledovat zamilované páry, jak k sobě tisknou na lavičce a něco si cvrlikají do oušek. Dřív takhle sedával taky. Přidal na kroku, aby se mohl posadit, porozhlédnout se a chvíli se kochat nově rozkvétajícími stromy a květinami. Jeho záměr zřejmě vytušila další osoba, která kousek před Sasukem zasedla jedinou volnou lavičku.
,,Sakra," zaklel tiše černovlasý muž a založil si ruce hlouběji v kapsách kabátu.
Zamračeně se na mladíka podíval, ale jeho pohled ihned roztál, když si uvědomil, kdo to vlastně je. Pomalu se přiblížil k lavičce.
,,N-Naruto?" vydechl tiše až překvapeně.
Blonďatý muž vzhlédnul.
,,Sasuke? Páni! Už… Už je to doba, co?" byl stejně překvapený jako on.
,,No… Tři roky," odvětil lehce bolestně starší a vyšší z nich.
,,Sedneš si?" pobídnul ho druhý muž.
,,Rád," přikývnul Sasuke a přijal nabízené místo.
Každý seděl v tichosti na jiném konci lavičky, jako by se báli se k sobě přiblížit. I když před pár lety k sobě měli velmi, velmi blízko.
,,Tak… Co je u tebe nového?" protnul nakonec tíživé ticho černovlásek.
Bylo nezvyklé být najednou po tak dlouhé době v jeho přítomnosti. Cítil se nervózně a nesvůj.
,,No," ušklíbnul se Naruto, ,,za tři roky se toho stalo dost,"
,,Například?" naléhal Sasuke.
Chtěl s ním mluvit, chtěl se s ním bavit. I po tom nehezkém rozvodu, ale on s ním utnul veškerý kontakt.
,,Koupil jsem si byt. Změnil jsem zaměstnání, protože tamto nebylo nic pro mě. Snažil jsem se tam jako debil a stejně mě pořádně nepovýšili, tak jsem se jim na to vykašlal. Hodně jsem potom cestoval. A na cestách si někoho našel," podíval se na Sasukeho, který se snažil tvářit neutrálně, ,,ale to pak skončilo."
,,Proč? Vždyť… Vždyť seš úžasnej člověk," nechápal černovlásek, i když v duchu děkoval všem bohům.
,,Vadilo mu, že jsem hodně aktivní… Nebavilo ho furt se mnou někde šmajdat, raději seděl doma u televize, což zase nebavilo mě… A sex stál taky za nic, tak proč se s někým takovým zdržovat, že jo?" nadhodil zlehka otázku.
,,To mě mrzí,"
,,Nemusí. To se prostě stává."
Jen to důležité, že to prostě nebyl Sasuke a s tím se nedokázal smířit, mu zatajil. Nepřišlo mu to podstatné. Nechtěl otevírat staré rány. Už tak stačilo, že i po třech letech, co ho neviděl, a to žili ve stejném městě, mu srdce v hrudi dělalo kotrmelce.
,,A co ty?"
,,Chceš lež, nebo upřímnost?" uchechtl se Sasuke, který nebyl svým dosavadním životem příliš nadšen.
,,Nejdřív bych si dal třeba kafe tamhle ze stánku a pak bych poprosil velkou dávku upřímnosti," usmál se Naruto.
A Sasuke se po opravdu velmi dlouhé době usmál taky.
Společně si došli koupit k pojízdnému stánku horký nápoj a pak si chtěli jít sednout zpět na lavičku, kterou jim ale k jejich smůle už kdosi zasednul.
,,Projdeme se?" nadhodil Sasuke.
Naruto přikývnul.
,,Tak povídej,"
,,Po rozvodu jsem na tom byl dost špatně. Dost jsem se chytnul i s Itachim a na chvíli s ním přerušil kontakt, protože mě opravdu nasral. Začal jsem docela dost pít, a když mě kvůli tomu vyrazili z práce, byla to jako facka od života. Setkal jsem se s Itachim, omluvil jsem se mu a začali jsme od znova. Našel jsem si taky jiné místo a získal díky němu dost volného času. Nejdřív jsem nevěděl co s ním, tak jsem začal zase jezdit na kole a posilovat. Občas si jdu zaběhat nebo zaplavat nebo se takhle projít do parku. Musím se nějak pořád zaměstnávat, jinak bych se zbláznil."
,,A co ta… Sakura?" Naruto to jméno skoro vyplivnul.
,,Ta se mě po soudu snažila opět svést. Poslal jsem jí do háje. Nevím, jak je to možný, ale zjistila si, kde pracuju a sehnala od někoho z práce moje číslo. Neustále mi volala a psala. Vyhrožovala mi, že se zabije, pak že je zase těhotná, prostě magor. Změnil jsem si číslo a chvíli jsem se snažil nevycházet ani z domu, abych jí náhodou někde nepotkal." ušklíbnul se.
,,A… Jak to teda doopravdy bylo? Teď už mi lhát nemusíš, Sasuke."
,,Tak jak jsem řekl. Potkal jsem jí v baru, snažila se mě svést, ale neměl jsem zájem. Musela mi něco hodit do pití, protože moc dobře víš, jací lidé mě přitahují. Ráno jsem se vzbudil u ní doma v posteli… Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděl, tak jsem prostě mlčel… Jak se to vůbec dozvěděl?"
,,Na tom už nezáleží, ale do soukromí jsem ti nevlezl, nemusíš se bát,"
Sasuke jenom přikývnul.
Chvíli se ještě procházeli v parku, než dopili svou kávu a vyhodili kelímky do koše.
,,Dík, bylo to dneska… Fajn," usmál se na něj Sasuke u východu.
,,Nečekal jsem, že tě tu potkám," opětoval mu Naruto úsměv.
,,Je nějaká možnost se zase vidět?" podíval se na něj upřeně starší mladík.
Druhý posmutněl.
,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad, Sasuke. Nechci zase skončit v minulosti a trápit se… Tak… Se zatím měj a hodně štěstí v životě." řekl s lehkým ruměncem na tváři ho objal a pak pospíchal pryč.
Sasuke se za ním smutně díval. Štěstí v životě byl pro něj právě on. Právě on, kterého ze svého života skoro vyhnal.
Večer seděl Sasuke na své pohovce a v rukách si pohrával s telefonem.
,Co když má už jiné číslo? Co když mi neodepíše? Co když mě má pořád zablokovaného?' přemýšlel nad možnými variantami toho, na co se chystal.
Nakonec si povzdechnul a odemknul telefon. Najel na kontakty, našel tam jeho jméno a rozklikl ikonku obálky.
Hrozně moc mi chybíš, Naruto a pořád tě miluju. Myslel jsem na tebe celou tu dlouhou dobu a moc mě mrzelo to, že sis mě všude zablokoval. Možná ani teď nedostaneš tuhle zprávu… Chtěl bych ti jenom říct, že všechno strašně lituju. Choval jsem se k tobě jako totální idiot. Vím, že už to možná nikdy nenapravím, nebo nedostanu možnost, se ti pořádně omluvit, ale byl bych rád, kdybychom zůstali aspoň přáteli. Jako kdysi. Aspoň takhle bych tě chtěl mít po boku, když ne jinak.
Sasuke
Když mačkal šipečku pro odeslání, třásly se mu ruce. Třeba opravdu ta zpráva nedorazí ke svému majiteli, protože ji jeho operátor zablokuje. Nebo dorazí někomu úplně jinému. Netušil. Nevěděl. Jediné, co věděl, bylo to, že tohle myslel naprosto upřímně.
Pípnutí narušilo ticho pokoje a Sasukeho srdce se prudce rozbušilo.
Příští týden v parku na stejném místě, ve stejnou dobu. To kafe ze stánku mi přišlo docela po chuti.
A Sasuke se za dnešek znovu usmál a po dlouhé době dokonce i spokojeně a klidně usnul s uvolněným výrazem v obličeji a nadějí na to, že možná pořád není všechno ztraceno.









Bože uuuuuufff děkuji, že to dopadlo dobře
!!! Máš ode mě mega palec nahoru za ten nápad se soudem. Je to jako Soudkyně Barbara z Naruto vesmíru
Ale bylo to vtipné a líbilo se mi to :)