
Ráno Naruto skákal na jedné noze po Sasukeho ložnici a natahoval na sebe oblečení. Netušil, že ho černovlásek s úšklebkem sleduje.
,,Páni mám tu po ránu i soukromý cirkus?"ozval se.
Naruto se na něj otočil a zasmál se.
,,Jak je ti?"
,,Už mi není tak nevolno, takže bych snad i něco snědl,"zapřemýšlel Sasuke a trošku zakašlal.
,,Přinesu ti snídani a prášky, pak zmizím zase na chvilku za Tsunade,"kývnul Naruto hlavou.
,,Dobře,"
,,Ty Naruto,"blonďák se ve dveřích otočil, ,,to včera v noci, nebo spíš dneska ráno-"
,,Jako by se nestalo?"nadhodil blonďák s úsměvem.
,Bylo fajn,'pomyslel si Sasuke posmutněle.
,,Jo, jakoby se nestalo,"kývnul.
Naruto ho obdařil úsměvem a zmizel za dveřmi.
,Nic to pro něj neznamenalo?'pomyslel si smutně černovlásek.
,,Tak jak to probíhá?"zeptala se Tsunade dvacetiletého ninji, který po pozvání vstoupil do její kanceláře.
,,Nevím jestli to bylo po těch práškách nebo tou nemocí, ale včera byl Sasuke trochu malátný a zvracel,"nahlásil Naruto.
,,Dobře, uvidíme tedy, co je příčinou. Dej mu dnes znovu stejné prášky a pokud bude jeho stav stejný, nasadíme jiné… Jinak to jde jak?"
,,Jo, jinak dobře. Docela si rozumíme."pokrčil rameny blonďák.
,,To ráda slyším. V pondělí sem naklusej i se Sasukem, zkontroluji ho a popřípadě udělám ještě nějaké testy, kdyby nebylo něco v pořádku."
,,Dobře. Jo a… Sakura ví, že je Sasuke marod?"zajímal se blonďák.
Tsunade se zasmála.
,,Bohužel jsem to jí i Kakashimu musela dneska oznámit,"
Když se Naruto dostal k Sasukemu domů zjistil, že mají - tedy on má, návštěvu.
,,A stará se o tebe dobře? Nechybí ti něco? Já se o tebe ráda postarám! Zajdu za Tsunade a navrhnu se jako tvoje ošetřovatelka!"Naruto se opíral o futra dveří obývacího pokoje a zvláštním pohledem si měřil růžovovlasou kunoichi.
,,To je dobrý, Sakuro, jsem v dobrých rukách,"slyšel Sasukeho hluboký hlas.
,,U Naruta v dobrých rukách? Ty snad blouzníš, Sasuke! Divím se, že tě ještě nepřizabil!"vrtěla hlavou Sakura.
Sasuke se na ni zamračil, ale když si všimnul osoby, která před chvíli přišla, jeho pevný výraz poněkud zjemněl.
,,Naruto!"uvítal ho s úsměvem.
Růžovovlasá dívka se otočila a zamračeným pohledem se dívala na blonďáka.
,,Doufám, že se o Sasukeho dobře staráš, protože jestli zjistím, že jsi mu zkroutil jeden jediný vlásek, tak si mě nepřej!"zatnula majetnicky pěsti.
Naruto se ušklíbnul a založil ruce na prsou. Netušil, kde se na to v něm najednou vzalo.
,,V první řadě by tu s tebou neměl vysedávat a měl by ležet. Je nemocný."přeměřil si ji pohledem.
Všimnul si, jak Sasuke v křesle za ním neslyšně artikuluje slovo děkuju. Pousmál se.
Sakura na něj zírala, jako opařená. Kde se v něm bere ten odpor? Vždy dělal to, co mu řekla.
,,Nehraj si tu na ošetřovatelku! Já vím, co je pro Sasukeho-kun dobré a co ne!"vypálila na něj nebezpečně.
,,Pro upřesnění, jsem ošetřovatel, ne ošetřovatelka. A pro ještě větší upřesnění, jsem Sasukeho ošetřovatel."na jeho jméno kladl pevný důraz.
Sakuřiny oči se nebezpečně ztáhly.
,,Byl jsem pověřený Hokage-sama, abych na něj dával pozor, aby se co nejdříve vyléčil a to se nestane, pokud tady bude s tebou klevetit, když má ležet a potit se,"zamračil se.
,,Měla by jsi jít, Sakuro, není mi dobře a chtěl bych si jít opravdu lehnout,"ozval se zase konečně Sasuke po dlouhé době.
Sakura se na něj podívala. V milisekundě se její výraz změnil na zamilovaný.
,,Dobře, půjdu, když si to přeješ Sasuke. Ale kdyby jsi cokoliv potřeboval, klidně i o půlnoci, neboj se pro mě poslat. Velmi ráda ti s čímkoliv pomůžu a postarám se o tebe."řekla mile.
,,To nebude potřeba, Sakuro. Naruto se o mě stará jak nejlíp dokáže a myslím si, že sem Tsunade nemohla poslat nikoho lepšího."
Sakura s ohromením v obličeji vstala. Naposledy ve dveřích se podívala na ty dva a bez pozdravu odešla.
,,Přitížilo se ti?"zeptal se starostlivě blonďák.
,,Ne, ale neveděl jsem, jak už ji vyhnat. Cítím se trochu líp."usmál se Sasuke v křesle.
,,Tak to bychom si mohli jít odpoledne sednout aspoň na lavičku ven, je tam krásně a potřebuješ aspoň trochu čerstvého vzduchu. Já u tebe mezitím vyvětrám. Už se tam skoro nedá dýchat."navrhnul Naruto.
,,To zní jako plán… Co budeš vařit?"zajímal se Sasuke.
,,Máš na něco chuť?"
,,Upřímně? Dal bych si docela ramen."
Narutovy oči zazářily nadšením.
,,No tak to si nechám líbit ttebayo!"zasmál se.
Sasuke ho se zálibou pozoroval.
,,Chceš domácí nebo mám skočit k Teuchimu?"
,,Jasně, že chci domácí! Jsem zvědavej, jak se předvedeš!"zasmál se černovlásek.
,,Ty jo,"mlaskal si Sasuke, ,,až zase dostanu chuť na ramen, zajdu si za tebou. U Teuchiho mě už nikdo neuvídí."
Naruto nad tou pochvalou zrudnul.
,,Fakt jsem si tě nedokázal nikdy představit u plotny,"řekl pak Sasuke, když Naruto nijak nereagoval.
Na to blonďák pokrčil jenom rameny.
,,Rád překvapuju,"mrknul blonďák.
Po obědě se Sasuke teple oblékl. Byl už sice konec jara a ve vzduchu už sem tam byl cítit náznak léta, ale některé dny, byly ještě trošku chladné a Sasuke nijak nechtěl svou nemoc podcenit, i když se už cítil o mnoho lépe. Kdo ví, jestli za to mohly prášky předepsané Tsunade nebo Narutova přítomnost.
Naruto vyběhl do Sasukeho ložnice. Rozevřel dokořán okna a přes parapet přehodil jeho peřiny s polštáři, aby se hezky vyvětraly. Pak přiběhl do chodby, kde si už Sasuke nazouval boty.
,,Cítíš se na to jít ven?"zeptal se ho pro jistotu mladší chlapec.
,,Kdyby ne, řekl bych ti,"zamumlal Sasuke.
,,Dobře,"Naruto otevřel domovní dveře a nechal Sasukeho proklouznout.
Posadili se v malém altánku uprostřed Sasukeho zahrady.
,,Je tu hezky,"zhodnotil Naruto.
,,Jo, to je,"kývnul Sasuke smutně hlavou, když v jeho mysli přeběhl stín vzpomínek na to, jak si tu jako malý hrával s Itachim.
,,Teď bych neřekl zase já do tebe, že si zahradnickej typ, vypadá to tu, že se o to doopravdy staráš,"
Sasuke se zasmál.
,,Taky bych to do sebe nikdy neřekl, ale máma lpěla na tom, abysme se uměli taky starat o zahradu, ne jenom o mise a tak jsme museli s Itachim pomáhat i na zahradě. Nedělali jsme nic náročnýho ale, stačilo ji abychom zalili, vytrhali plevel. Když potom naši zemřeli a Itachi zmizel, dost často jsem otravoval v květinářství klanu Yamanaka a chodil si tam pro rady. Nějak jsem nechtěl, aby mámina péče o tuhle zahradu jen tak pohasla."rozpovídal se Sasuke.
,,A daří se ti to,"usmál se Naruto.
,,Mám v plánu to tady ještě trochu předělat. Támhle,"ukázal nalevo od altánku, ,,chci udělat ještě aspoň dvě jezírka a pořídit do nich rybky a tenhle altánek bych chtěl zbourat a udělat ho větší, prostornější. Třeba i s nějakým posezením."
,,Až ti bude dobře a budeš chtít, můžu ti s tím pomoci,"nabídl se Naruto.
,,Jo to budu rád,"usmál se Sasuke, ,,ale kdo ví, jak na tom pak budeme s časem. Je nám dvacet. Oba jsme hodně dobří ninjové a Tsunade určitě bude chtít uspořádat Jouninské zkoušky. A když je zvládnem, tým sedm se rozpadne a kdo ví, co bude dál."posmutněl ale nakonec.
,,I kdyby tým sedm skončil tak to neznamená, že se přestaneme vídat ne?"pozdvihl obočí Naruto.
Sasuke trochu užasl.
,,Ty by si se se mnou chtěl vídat i po rozpuštění našeho týmu?"divil se.
Naruto se rozesmál.
,,No jasně, že jo. Známe se už odmala, proč bychom se neměli jako vídat? Možná na sebe nebudeme mít tolik času, ale o to víc, to bude pak vzácnější a už se těším na Sakuřin výraz až ji oznámím, že si jdu s tebou sednout na sklenku saké… Nebo ještě líp, že jdu na sklenku saké k tobě domů."smál se.
Sasukeho zahřálo i proti jeho vůli u srdce.
,,Všimnul jsem si, že jsi poslední dobou změnil svoje chování k Sakuře,"zapřemýšlel nejmladší a již jediný člen rodu Uchiha.
Naruto se přestal smát a nahodil zvláštní výraz. Pak nakonec s úsměvem pokrčil rameny a než začal mluvit, nechal jarní vánek, aby si chvilku pohrával s jeho neposednými blonďatými vlasy.
,,To víš, ta platonická láska zmizela už docela dávno. Když se nad tím ohlídnu zpět, tak vůbec nechápu, co mě přinutilo se do ní zamilovat. Stejně mě po většinu času mlátila a když mě zrovna nemlátila nadávala mi. Pořád jsem asi slepě doufal v to, že tě přestane milovat a dá šanci mě. Jenže jsem pak pochopil, že se to nikdy nestane. A když jsem si to uvědomil, zjistil jsem, že je mi to vlastně jedno, že s ní nikdy nebudu… Teď jsem za to možná i rád, že ji nemám na krku."zasmál se ke konci.
,,Takže se ti mám klanět a děkovat ti za to, že jsi mi ji přenechal?"zasmál se Sasuke.
,,Kdybych na ni zapojil svůj Uzumaki šarm, neměl bys šanci,"rejpnul si Naruto.
,,To by mě teda zajímalo, jak ten tvůj Uzumaki šarm vypadá,"Sasuke se smíchy rozkašlal.
Vytáhnul z bundy kapesník a vysmrkal se.
,,Jednou ho třeba poznáš,"mrknul na něj Naruto spiklenecky.
,,Docela mě překvapuje, že už Ino vzdala snahu o to se se mnou sblížit,"zadumal se Sasuke.
,,Copak? Postrádáš jednu z předních fanynek?"
,,To samozřejmě ne, jsem rád, že se ke mně chová normálně. Že… Vlastně dospěla."
,,Jo to jo. To víš… Každej musíme někdy dospět."
Sasuke se na něj s úšklebkem a pozdvihnutým obočím podíval.
,,Ty a Sakura nedospějete nikdy,"
,,Prosím?"vyprsknul Naruto.
,,Slyšel si,"Sasuke na něj vypláznul jazyk a trochu se zatřásl.
,,Je ti zima?"zbystřil ihned blonďák.
,,Trošku, už tu nějakou dobu sedíme,"přiznal Sasuke.
,,Tak pojď, půjdeme dovnitř. Udělám ti další čaj. Co by si chtěl k večeři?"
,,Zbyl ještě nějaký ramen?"zeptal se Sasuke nejnevinněji jak dokázal.
Narutův upřímný smích se rozléhal rozkvétající zahradou.
,,Uhm, zapomněl jsem ti úplně říct, že v pondělí se mnou máš jít za Tsunade, až ji půjdu podávat zprávu o tvém zdravotním stavu. Zkontroluje tě, popřípadě udělá nějaké testy a pak rozhodne, co s tebou."vzpomněl si Naruto u večeře.
,,Co je vůbec dneska za den? Nějak ztrácím pojem o čase, když jsem pořád zavřenej doma."
,,Pátek… A jsi doma zavřenej jenom dva dny,"
,,Pro mě jsou dva dny jako dva týdny, nejsem zvyklej trávit tolik času doma. Když už nejsem na misi, tak trénuju. A teď nemůžu ani jedno."
,,Máš tu nějaké deskové hry?"zapřemýšlel Naruto, jak si zpestřit večer.
,,Hmm… Měl bych tu mít buď Go nebo Shogi… Budou někde zahrabané v obývaku,"zapřemýšlel Sasuke.
,,Zahrajeme si?"zasvítily Narutovy oči.
,,Vážně si myslíš, že mě v něčem takovém porazíš?"dobíral si ho Sasuke.
,,Dattebayo!"zasmál se Naruto.
,,Tak co si to zpestřit nějakou sázkou?"naklonil Sasuke hlavu na stranu.
,,Sázkou? O co se chceš sázet?"zajímal se Naruto.
,,Když vyhraju, chci, aby si dnes spal zase u mě,"promluvil tiše Sasuke.
,,A když vyhraju já, tak mi musíš, samozřejmě až ti bude líp, uvařit!"Naruto nezaváhal.
,,Fajn, přijímám,"Sasuke přimhouřil oči tím, jak se těšil.
,,Kterou si chceš zahrát?"zeptal se Sasuke, když vyhrabal obě hry a teď držel každou v jedné ruce.
Naruto těkal z jedné hry na druhou.
,,Go,"rozhodl se.
Sasukemu se zablesklo v očích a pousmál se. Položil krabici na konferenční stolek.
Naruto přinesl na tácu konvici s udělaným čerstvým čajem a dva hrnečky.
Usadili se naproti sobě na zem.
,,Chceš být černá nebo bílá?"zeptal se Sasuke a rozložil na stole desku o rozměrech 19x19 centimetrů.
,,Vím, že ty chceš bejt zaručeně černá, takže mi dej bílou,"zazubil se blonďák a sundal si vršek kombinézy.
,,Hodláš mě rozptylovat?"černovlásek kývnul bradou k Narutovu síťovanému triku.
Blonďák se zazubil a lehce zrudnul.
,,Možná,"připustil a jazykem si přejel suché rty.
,Kurva!'Sasuke zamrkal, aby se vrátil zpět na zem a odprostil se tak od prasáckých myšlenek, které ho momentálně napadaly.
Rozestavěli si svoje kameny na průsečíky načrtnuté na hrací desce.
Sasuke začal jako první, jelikož měl černé kameny.
,,Vyhrál jsem,"zaculil se blonďák po několika desítkách minut.
Sasuke na to koukal jako na zjevení. On. Ho. Porazil. Fakt ho porazil. Sebral mu skoro všechny kameny. Čím to může sakra být? Naruto přece nikdy nebyl tak chytrý a přemýšlivý. O co mu jde?
,,Zahrajeme si shogi? Tohle bylo zahřívací kolo."zabručel Sasuke.
Naruta popadla salva smíchu až si musel setřít pár slziček.
,,Fajn,"kývnul radostně.
Sklidili tedy desku i hrací kameny do krabice a Sasuke podal druhou krabici.
Položili hrací desku na stolek a začali s rozmisťováním hracích kamenů.
,,Chceš začít?"navrhnul Naruto.
,,Hezky podle pravidel,"zamumlal Sasuke.
,,Jak chceš,"pousmál se Naruto.
Sasuke vzal do ruky pět pěšců, obalil svou dlaň druhou dlaní a zatřásl. Hodil s nimi na hrací desku. Podíval se na ni. Na desku dopadly tři kameny červenou stranou nahoru, tudíž partii zahajoval Naruto.
Naruto si několikrat přejel dlaní o dlaň, jakoby se chtěl zahřát.
,,Jdeme na to,"uculil se a začal s prvním tahem.
,,Zase jsem vyhrál, už se těším až mi uvaříš,"zasmál se na konci Naruto.
Hráli bezmála dvě hodiny. Oba se velmi soustředili.
,,Jak to, sakra?"prsknul Sasuke.
Nesnášel prohry.
,,Občas jsem si dal partičku se Shikamarem, dost mě toho naučil,"zasmál se Naruto a vstal.
,,Dojdu ti pro prášek, před několika minutami sis ho měl vzít,"
Sasuke ho skoro nevnímal. Pořád zíral na hrací desku. Ten kluk ho snad nikdy nepřestane překvapovat. Doteď si myslel, že ho v téhle hře dokáže porazit jenom Shikamaru, ale teď to dokázal i Naruto.
,,Doufám, že nejsi uražený,"uslyšel Narutův hlas a ten ho dostal zpět z toku jeho myšlenek.
,,Nejsem uražený, jen překvapený. Nečekal jsem, že mě porazíš."uznal a vzal si od Naruta tobolku a sklenici s vodou.
,,Jsi nemocný, předpokládejme, že to bylo tím a proto, jestli to opravdu chceš, tak s tebou dneska spát budu,"
Sasuke se na něj podíval s pozvednutým obočím a málem se udusil, když zrovna polykal prášek s vodou.
Naruto zrudnul jako rajčátko, když si uvědomil, co za pitomost právě řekl.
,,Teda u tebe! Ne s tebou! Nebo jako s tebou jo, ale ne tak jak to vypadá! Teda, do hajzlu, pomož mi, ttebayo! Jako pomož mi to nevysvětlit, ne se udělat! Do prdele, co to kecám?!"panikařil a pletl páté přes deváté.
Sasuke sice prášek s trochou vody spolknul, ale zbytek vody vyprskal ven na koberec. Smál se.
,,Myslím, že si skvěle pomůžeš sám,"smál se Sasuke.
Naruto se s úsměvem zamračil.
,,Já nejsem ty,"vypláznul na něj jazyk.
Sasuke se zarazil.
,,Kurva,"zamručel, zrudnul a hodil po něm polštář, který nahmatal za sebou na gauči.
Naruto ho se smíchem chytil.
,,Zvládneš to v koupelně?"ujišťoval se Naruto, když se Sasuke zvedal ze země s tím, že se skočí vykoupat.
Sasuke po něm střelil pohledem.
,,Já jen, aby ses mi zase nezašprajcnul ve vaně,"dobíral si ho Naruto.
,,Abych se ti nezašprajcnul někde jinde,"ušklíbl se Sasuke a zmizel do koupelny.
Nechal tam stát ohromeného Naruta samotného.
V koupelně se vystřídali bez nějakého problému.
Naruto uvítal spíše rychlou sprchu než vanu, kterou měl Sasuke radši. Byl na to zvyklý, jelikož u sebe v bytě měl pouze sprchový kout bez vany. Vana pro něj byla luxus, který si nemohl dovolit. Ne, že by na to neměl, ale vana by se mu prostě do malé koupelny nevešla a shánět kvůli vaně větší byt nebo dům se mu nechtělo. Byl zvyklý na tu skromnost, ve které žil už odmala.
Pouze v trenkách na spaní se Naruto doploužil k Sasukemu do ložnice. Ten už ležel se svlečeným trikem, připravený na mazání. Blonďák se ušklíbnul.
,,Nějakej natěšenej,"
Sasuke zrudnul.
,,Fakt mi pomáhá, tak co. Už skoro nemám rýmu."zalhal a jako naschvál musel zrovna kýchnout.
,,Jo, jasně,"zasmál se Naruto a přisednul si k němu.
,,Co budeme zítra dělat?"zeptal se Sasuke.
Musel nějak protnout to ticho, při kterém mu Naruto vmasírovával mastičku do hrudi. Potřeboval se soustředit na něco jiného než na ty pocity, které v něm Narutovy dlaně vyvolávaly.
,,No… Ráno se zase stavím u Tsunade. Dneska si žádné zvláštní příznaky neměl, takže je možné, že ti jen bylo chvilkově nevolno. Pak, když se na to budeš cítit se můžeme spolu projít na trh, je potřeba nakoupit nějakou zeleninu a ovoce. Naobědváme se a můžeme zase chvilku posedět v altánku nebo si dát další partii v Go nebo Shogi."zazubil se Naruto.
,,Hmm, to zní dobře. To mi připomíná, stavili bychom se u Ino v květinářství, potřebuju tam sehnat nějakej postřik na kytky."zamyslel se Sasuke.
,,Dobře, může být,"kývnul Naruto.
Oba si až moc dobře uvědomovali, že tahle konverzace vypadala, jako kdyby spolu už nějaký pátek žili. Taková přirozená, nenucená, normální… Až partnerská.








