close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kapitola pátá: Lež má krátké nohy

21. února 2020 v 19:22 | Naruko |  Nemocný


Neděle probíhala v naprostém klidu a pohodě. Skoro až v rodinné atmosféře.
Sasuke za ten den ani jednou nezakašlal ani si nekýchnul. Teplotu neměl, ale prášky poslušně dobíral.
Odpoledne strávili zase na zahradě. Tentokrát neseděli v altánku, ale použili postřik na květiny, který jim donesla Ino s kluky. Pobavili se o plánovaném jezírku a přestavbě altánku.
Večer se nesl opět v příjemném duchu, hráli spolu opět Go a Shogi. Tentokrát bez žádné sázky. Hráli to jen tak pro zábavu. Tak nějak tušili, že večer si v posteli užijí zábavy až dost a oba se na to těšili, i když to na sobě nenechávali nějak znát.

Nastalo pondělí a chlapci se objevili u Hokage-sama v kanceláři.
Naruto jako obvykle podal zprávy o Sasukeho zdravotním stavu z předešlého dne.
,,Výborně, jsem ráda, že se ti dělá lépe, ale to rozhodneme až po konečném vyšetření. Zatím bych vám chtěla ještě oznámit, že plánuju pořádat Jouninské zkoušky. Máme již dostatek vhodných adeptů, takže pokud souhlasíte, podepište si mi zde na přihlášku."přisunula jim papír a tužku.
Oba se s nadšením podepsali.
,,Ještě nevím, kdy přesně se zkoušky budou konat, ale o tom vám přijde zpráva. Nyní Naruto může odejít a Sasuke půjde se mnou do ordinace. Prohlédnu tě a udělám pár testů a pak se rozhodneme, co s tebou."usmála se.
,,Sejdeme se u mě?"nadhodil Sasuke, když se Naruto zvedal ze židle k odchodu.
,,Ttebayo,"usmál se na něj blonďák, rozloučil se a zmizel.

,,No koukám, že se Naruto o tebe dost pečlivě staral. Jsi zdravý jako rybička."usmála se Hokage, když kontrolovala Sasukeho výsledky.
,,Opravdu?"v Sasukeho hlase byl nepatrný náznak smutku.
Jako kdyby chtěl svou nemoc ještě o něco prodloužit.
,,Prášky jsi dobral?"
,,Jo, než jsme sem šli měl jsem poslední,"kývnul Sasuke.
,,Fajn. Od zítřka tedy budeš plně uschopněn. Kakashi je nyní s Yamatem a Saiem na misi. Tipuji, že do tří dnů by se měli vrátit, poté mu oznámím, že jsi již plně k dispozici, ale nepředpokládám, že budete mít hned trénink nebo nějakou misi. Potřebuji Kakashiho zaměstnat ještě jednou misí."přemýšlela Hokage nahlas.
,,Dobře, Hokage-sama."

,,Tak jak to dopadlo u Hokage?"zajímal se Naruto, když se Sasuke objevil v kuchyni.
,,Výsledky jsou dobré, ale Tsunade nechce nic podceňovat. Za dva dny se mám dostavit ještě na kontrolu. Prášky mi už sice nedala, ale má se ještě používat ta mastička, co máme. Jo a už nemusíš chodit hlásit můj stav. Stačí, když se tam ve středu ukážu."
,Proč mu sakra lžu? Nechci mu lhát, ale když mu řeknu, že jsem zdravý, odejde a to taky nechci.'pomyslel si Sasuke.
,,Dobře. Dělám maso s rýží a zeleninou. Dáš si?"
,,Jasně,"

Za dva dny se Sasuke vypařil z domu s tím, že jde na kontrolu k Tsunade. Místo toho se toulal nepozorovaně po vesnici.

Naruto přešel ke dveřím, když uslyšel zvonek a zabouchání.
,,Ahoj Naruto,"pozdravila jej Ino.
Ani se upřímně nedivila, že tam Naruto stále je.
,,Ahoj Ino, co potřebuješ?"usmál se na ni Naruto.
,,Tady nesu svitek s podrobnostmi pro Sasukeho od Hokage. Má jít zítra na misi."předávala
Naruto byl velmi překvapený tím, co mu Ino právě řekla, ale nedal to na sobě absolutně znát.
,,Předám mu to. Sasuke je teď někde venku."
,,Díky, zatím se měj,"zamávala mu dlouhovláska a zmizela.
Naruto si po jejím odchodu začal okamžitě balit věci. V očích ho pálily slzy.

,,Jsem doma!"houknul Sasuke a skopnul boty v chodbě.
Hádal, že bude Naruto v kuchyni, tak se tam vydal. Nemýlil se, ale něco bylo jinak. Ve vzduchu byla cítit podivná atmosféra.
,,Jak to dopadlo u Tsunade?"zeptal se Naruto opřený o kuchyňskou linku.
,,Vypadá to čím dál líp, mám ještě odpočívat, ale od pondělka už budu plně uschopněn,"pousmál se Sasuke.
,,Páni, tak to tu musí ve vesnici být dva medic-ninjové se jménem Tsunade,"prsknul Naruto.
Sasuke se zarazil.
,,Jak to myslíš?"nechápal Sasuke.
Naruto sáhnul za svá záda, vzal svitek a hodil ho po Sasukem.
Ten ho chytil a nechápavě na něj zíral.
,,Byla tu Ino… Zítra máš misi,"zavrčel Naruto.
Byl naštvaný. Opravdu naštvaný. Proč mu sakra lhal?
,,Kurva,"ujelo Sasuke.
,,Jak dlouho si mi chtěl lhát?"zeptal se Naruto.
,,Nechtěl jsem ti lhát,"řekl Sasuke smutně.
,,Ne? Ale udělal si to. Normálně si mi vědomě lhal do ksichtu! Zřejmě se ti zalíbilo, že se o tebe starám a dělám ti de facto služku. Nebejt toho, že by se tu Ino stavila, žral bych ti to doteď."Naruto se mračil a snažil se za každou cenu zastavit slzy, které se mu nemilosrdně hnaly do očí.
,,Naruto, omlouvám se,"hlesl jen Sasuke a v ruce třímal svitek.
,,Svoje omluvy si strč do prdele. Dělal jsem tu jenom šaška. Evidentně sis to hodně užíval, musel ses na tom dobře mastit."
,,Naruto, prosím, nech si to vysvětlit,"naléhal Sasuke.
,,A co mi chceš jako vysvětlovat?! Já nic slyšet nechci! Mizím odtud, nechci tu bejt už ani minutu!"vztekal se Naruto a rozešel se.
Když Sasukeho míjel, byl zastaven chycením za rukáv své kombinézy.
,,Prosím, Naruto,"
,,Doufám, že Sakuře oznámíš, že jsme se rozešli,"s tím se mu Naruto vysmekl, v obýváku popadl svůj batoh a s hlasitým prásknutím opustil Sasukeho dům.
,,Kurva!"Sasuke vztekle praštil pěstí do stolu.

Naruto hodil vztekle batoh do kouta místnosti.
,,Bože! Já debil! Já idiot! Jak jsem mohl tak jednoduše naletět?! Vždyť bylo jasný, že už od pondělka kecá! Proč jsem tam ale zůstával?! Proč jsem ze sebe dělal debila?! Už ho nechci nikdy vidět! Tohle byla teda konečná, Uchiho!"vztekal se.

,,Kurva! Proč jsem mu lhal? Proč jsem mu rovnou neřekl, že jsem už zdravý?! Protože jsem nechtěl, aby odešel? Aby mě tu nechal samotnýho? Protože jsem ho začal mít rád víc než jako kámoše? Do prdele! Proč musím pohnojit zrovna to, na čem mi začalo záležet?! Bože! Kurva!"vztekal se Sasuke a přecházel po obýváku jako lev v kleci.

,,Dobrá, děkuji za zprávu, můžete jít. Ty Sasuke prosím, zůstaň ještě."rozpustila Hokage tým, který po týdnu přišel z mise, kterou jak jinak než úspěšně splnil.
Všichni odešli, Sasuke zůstal. Posadil se naproti Hokage, když mu pokynula rukou k židli.
,,Ano?"pobídl ji.
,,Vy jste se s Narutem pohádali?"zajímala se.
,,Proč myslíte?"zamluvil Sasuke svoji odpověď otázkou.
,,Zdá se mi poměrně dost nevrlý a vzteklý. Takhle se naposledy podobně choval, když byl Teuchi nemocnýá a Ichiraku ramen bylo na čtrnáct dní zavřené."zamračila se lehce.
Sasuke se musel proti svojí vůli pousmát. Ty dva týdny si pamatoval. Bylo to s Narutem opravdu šílený.
,Možná proto se naučil vařit domácí ramen,'napadlo Sasukeho až teď.
,,Takže… Pohádali jste se?"
,,Proč ale usuzujete, že to má něco společného se mnou?"Sasuke se odpovědi vyhýbal jako čert kříži.
,,Nadávky směrované na tvou adresu byly kolikrát slyšet přes čtvrtku vesnice... Takže?"ušklíbla se Hokage a pozdvihla obočí.
,,Neřekl bych, že jsme se přímo pohádali,"ošíval se Sasuke pod jejím pohledem.
,,Tak co tedy?"
,,Lhal jsem mu,"
,,Lhal?"Tsunade si před obličejem spojila ruce a lépe se v křesle usadila.
Sasuke si povzdechl. Musí s pravdou ven. I když se nikdy moc nesvěřoval, teď bude muset. A třeba se mu uleví. A třeba mu Hokage pomůže.
,,No… Eh… Nějak jsem si na Narutovu přítomnost u mě doma zvyknul. Řekl bych, že jsme se dobře bavili, rozuměli si a já… No. Začal jsem ho mít rád."Sasuke lehce zrudnul a podíval se na Hokage, doteď totiž sledoval pracovní desku jejího stolu.
Ta se usmívala.
,,No a… Když jsme tu byli v pondělí na kontrole a vy jste řekla, že už jsem zdraví, lhal jsem mu. Řekl jsem mu, že sem jdu za dva dny ještě na kontrolu a pak se uvidí. A když jsem ve středu zmizel z domu a dělal jakože jdu sem, tak se u nás stavila Ino se svitkem pro mě."pohledem opět skenoval pracovní desku.
Tsunade mlčela.
,,Jo já vím, podělal jsem to, lhát se nemá. Nechtěl jsem mu lhát, ale nechtěl jsem, aby odešel. A jak by to asi vypadalo, kdybych mu řekl neodcházej, zůstaň tu se mnou, když ani nevím jestli on ke mně cítí aspoň ždibec toho, co já k němu."Sasuke zvedl zrak.
,,Má tě rád,"řekla jemně Tsunade.
,,Rád jako rád, nebo rád jako víc rád?"
Tsunade se zasmála.
,,Rád jako víc rád,"odpověděla.
,,Jak to víte?"
,,Myslíš si, že jsem se ho neptala, co se s ním děje? Chvíli mi tu pěkně nadával, chodil mi tu v kolečkách po kanclu, než se mi skoro sesypal do křesla a skoro se rozbrečel."
Sasukeho bodlo u srdce. Nechtěl, aby kvůli němu brečel.
,,Víš… Řeknu ti to asi takhle,"Tsunade se opřela do křesla a ruce položila na opěradla.
,,Měla jsem tu dost schopných medic-ninjů, kteří by se o tebe mohli postarat, ale pověřila jsem tím právě Naruta. Proč? Protože jenom slepí lidé, jako třeba Sakura, by si nevšimli, jak se na sebe díváte od doby, co jsi se vrátil."
,,Nechápu,"zamračil se lehce Sasuke a snažil se přemýšlet.
,,Víš, nešlo tu o to, že když jsi se vrátil zpět do týmu, že jste byli opět sehraná dvojice jako vždy. Šlo tu o to, že nevědomky ať se jednalo o jakoukoliv misi, na kterou jsem vás posílala, ať už společně nebo samostatně, vždy jste se ptali jestli jde i ten druhý. Začalo mi to trochu vrtat v hlavě. Ano, dá se pochopit, že jste byli nejlepší přátelé, ale když jsem kolikrát odpověděla, že ten druhý nejde, v očích se vám mihnul smutek. A kdyby jste byli jen přátelé, tenhle cit by se vám tam neobjevil. I Kakashi s Yamatem, když mi podávali hlášení z vašich misí, se nezapomněli zmínit, že když se jednalo o rozdělení týmu do skupinek, vy dva jste chtěli být za každou cenu spolu."
Sasukemu to začínalo pomalu docházet.
,,Myslíte si jako… Že jsme k sobě něco začínali cítit už dřív?"
,,Ano, jen jste si to neuvědomovali. A tvoje nemoc vám konečně otevřela oči. Jen… Neměl jsi mu lhát. Hodně ho to ranilo. A pokud o něm aspoň něco trochu víš a znáš ho, tak víš, že lež nenávidí."
,,Pochybuju, že si to nechá vysvětlit,"posmutněl Sasuke.
,,Možná bude chvíli dělat cavyky, ale když mu řekneš popravdě, jak to cítíš, tak si myslím, že na nějakou načpulenou pusu zapomene,"povzbudivě se na něj usmála.
Sasuke kývnul.
,,Můžeš jít…"
Sasuke vstal a pomalým krokem odcházel.
,,A Sasuke?"
Otočil se ve dveřích.
,,Hodně štěstí,"
,,Díky,"pousmál se černovlasý ninja a zmizel.

Sasuke s bušícím srdcem zabouchal na Narutovy dveře.
Blonďáček je po chvilince čekání otevřel, ale když zjistil, kdo za nimi stojí, chtěl je zase zabouchnout.
Sasuke tam ale stačil strčit nohu.
,,Vypadni,"procedil Naruto skrze zuby.
,,Prosím, promluvme si,"poprosil Sasuke.
,,Nemáme o čem,"mračil se Naruto ve škvíře mezi dveřmi a futry.
,,Myslím si, že máme,"Sasuke dveře otevřel násilím a vlezl k Narutovi do bytu.
,,Říkám vypadni,"zavrčel opět Naruto.
,,Proč?"
,,Nechci tě vidět, nechci s tebou mluvit,"
,,Proč?"
,,Proč? Protože si mě pěkně nasral Uchiho! Moc dobře víš, že lež je jediná věc, kterou na světě nesnáším víc, než když mi dojde ramen!"vypěnil Naruto.
,,Máš mě rád, viď?"Sasuke úplně obrátil.
Naruto se zarazil. Nechápal, kam tím Sasuke momentálně míří.
,,C-co?"
,,Máš mě rád, viď?"zopakoval Sasuke s lehkým úsměvem.
,,Kam tím sakra míříš ttebayo?!"
,,Odpověz mi,"řekl tiše Sasuke.
Naruto se mračil. Založil ruce na prsou.
,,Jasně, že tě mám rád ttebayo, ale nasral si mě,"
,,A máš mě rád nebo víc rád?"
,,Co to meleš sakra?"
,,Odpověz mi,"
,,Nemusím ti odpovídat! Ale ty by si měl odejít!"Naruto chtěl tu situaci obrátit.
Cítil se zahnaný do kouta.
,,Takže by si mi nechtěl něco říct? Něco důležitého?"pozdvihl Sasuke obočí.
,,N-ne! Proč bych ti měl chtít něco říct?"
,,Protože zítra odcházím s pár ninji na dlouhou misi. Je to prý dost nebezpečná mise a je možnost, že se nevrátíme vůbec. A když se vrátíme, tak možná až tak nejdřív za půl roku."Sasuke opět lhal, ale chtěl vědět, jestli to, co Tsunade říkala byla pravda.
,,A já jako s tebou-teda s váma nikam nejdu?!"vypísknul Naruto.
,Je to pravda,'
,,Ne, Tsunade pro tebe má jiný plány. No nic, tak já teda půjdu. Musím se sbalit. Chtěl jsem se ti jen omluvit, že jsem ti lhal a… Říct ti… Že tě mám rád… Hodně rád."s tím se Sasuke s bušícím srdcem otočil na patě a chtěl odejít.
,Prosím. Zastav mě. Prosím. Řekni něco.'
,,P-počkej! Já… Mám tě rád!"Naruto na něj zakřičel, když už bral za kliku.
Sasukemu spadl šílený kámen ze srdce.
,Děkuju, pane Bože,'
Otočil se na něj s pozdviženým obočím.
Naruto se na něj díval a nervózně si hryzal spodní ret a hladil si prsty dlaně.
,,Já… Mě… Ach jo, fajn… Stejně je to jedno, když se to teď dozvíš... Nasralo mě, že jsi mi lhal, o tom, že jsi ještě nemocný. Já… No… Začalo mi na tobě záležet. Jako záležet jinak než jenom jako na… Příteli. Chápu, že jsi nasranej, možná znechucenej, ale co, už je to fuk, když zítra odcházíš."zašeptal a hlas se mu lehce třásl.
Sasuke se ušklíbnul.
,,Nikam neodcházím,"
Naruto se na něj vytřeštěně podíval. Nastala chvilková odmlka, jak Naruto vstřebával Sasukeho slova.
,,C-co…?"hlesl Naruto.
,,Nikam neodcházím,"zopakoval Sasuke.
,,Děláš si ze mě už kurva prdel?!"vypísknul nasraně blonďák.
Sasuke se pousmál a pomalu k němu přistupoval.
Druhý muž naopak couval.
,,Sasuke, být na tvém místě odejdu, protože začínám bejt už vážně nasranej. To je podruhý, co jsi mi vědomě kecal a jestli nechceš, abych ti vážně bolestivě ublížil, a jakože ti chci jednu vrazit, tak radši jdi."Naruto se snažil zklidnit bušící srdce, které měl skoro až v krku.
Sasuke lehce roztáhnul ruce.
,,Klidně mi dej ránu, dej mi dvě i tři. Zmlať mě, skopej mě, vybij si zlost, ale slib mi, že potom budeš jen a jen se mnou."odříkával polohlasem.
,,C-co-že?"Naruto se zastavil, jelikož narazil o postel.
Jak příhodné v tuto chvíli.
Sasuke se zastavil před ním a chytil ho za ruce.
,,Mrzí mě, že jsem ti lhal, ale mělo to svůj důvod. Zjistil jsem, že mi na tobě začíná záležet. Hodně záležet. Víc než jako na kamarádovi. Líbilo se mi, jak jsme spolu trávili čas. Zvyknul jsem si tam za těch pár dnů na tvoji přítomnost. Nechtěl jsem, abys odešel…"
,,Tak jsi mi radši zalhal, místo toho, aby si mi řekl zůstaň?"pozdvihl Naruto obočí.
,,Jo,"sklopil Sasuke pohled k zemi.
,,Proč?"
,,Protože… Nebyl jsem si jistý, jestli ke mně cítíš to, co já k tobě. Nechtěl jsem si připadat blbě. Dost na tom, že jsi se mnou před Sakurou hrál to divadlo."
,,Nepřišlo mi to jako divadlo. Přišlo mi to… Skutečný. Splnitelný."
Sasuke se na něj podíval. Zahleděl se mu hluboko do očí.
,,Vážně?"
,,No… Jo… Nehledě na to, že jsem si užíval Sakuřin pohled, užíval jsem si i tebe,"špitnul blonďák.
,,Já taky… Takže… Co teď?"pozdvihl tmavovlásek obočí.
,,No… Jsem pořád naštvaný,"zamračil se naoko druhý ninja.
,,A je něco čím bych to mohl odčinit?"pousmál se Sasuke.

,,Nó,"protáhnul Naruto a volně po zádech spadnul na postel, Sasukeho stáhnul za ruce sebou, ,,něco by se určitě našlo,"zasmál se lehce a spojil jejich rty.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama