
Anime: Naruto
Pár: KakaNaru
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Yaoi náznaky, Vulgární výrazy
Obsah: Naruto a Kakashi mají spolu utajený vztah již pár měsíců. Kakashi se poslední dobou, ale chová velmi divně. Proč? Co to způsobuje? Naruto se chce domoci pravdy, ať to stojí cokoliv, ať to bolí nebo ne. Možná, že na společné misi s týmem se konečně dozví pravdu.
,,Naruto? Spíš?"šedovlasý ninja jemně zacloumal mladým blonďatým chlapcem, který byl stočený u jeho boku.
,,Mmh, už ne,"zamumlal nevrle mladší chlapec a promnul si rozespalé oči, ,,co se děje?"zamumlal a párkrát zamrkal, aby se probral.
,,Je ráno,"připomenul Kakashi.
,,A?"
,,Měl by si jít,"
,,Vyháníš mě?"
,,Ne, to určitě ne, ale nechci, aby tě viděli odcházet z mého domu,"
,,Takže se za mě stydíš?"
,,Naruto… Už několikrát jsme se o tom přece bavili,"Kakashi si smutně povzdechl.
,,Jo, jasně, chápu,"Naruto již zcela probuzený se naštvaně vysoukal z postele.
Začal po pokoji sbírat svoje oblečení z podlahy.
,,Naruto, nezlob se,"začal šedovlasý muž z postele, ve které stále ležel s jednou rukou za hlavou,
,,Ne, to je v pohodě, rozumím sensei,"
Naruto toto oslovení používal jenom, když na něj byl naštvaný. To mu říkal jeho titulem a vykal mu. Proto bylo opravdu velmi jednoduché zjistit, kdy je tenhle blonďák naštvaný.
,,Naruto,"vzdychnul Kakashi a posadil se.
Sledoval, jak se jeho milenec spěšně obléká. Sledoval jeho mladé opálené hebké tělo. Pevné svaly. Husté blonďaté rozčepýřené vlasy.
Naruto poskakoval po pokoji na jedné noze, jak se snažil si na tu druhou nazout botu. Když se mu to úspěšně podařilo, aniž by spadnul na zem, natáhnul na sebe síťované tričko a přes něj přetáhnul oranžovočerný vrchní díl kombinézy. Rozhlédl se a sebral ze země svou ninja čelenku. Strčil ji do kapsy.
,,Naruto,"zopakoval Kakashi a Naruto se na něj zamračeně podíval.
,,Co je?"vyhrknul, pořád naštvaný.
,,Pojď ke mně,"pobídnul ho Kakashi, když se posadil na posteli.
Chtě nechtě, Naruto k němu přistoupil.
Kakashi vzal jeho ruce do svých a zadíval se do těch jeho modrých hlubin.
,,Nezlob se,"zašeptal jemně.
,,A proč bych se měl jako zlobit? Protože se za mě vlastní přítel stydí? Protože mi přijde, že jsem jenom živá deka na zahřátí na občasné samostatné noci? Protože všechen svůj volný čas, který spolu můžeme trávit, tak ho spolu trávíme zavření tady, aby nás nikdo neviděl?"pozdvihnul obočí.
Kakashi mlčel.
,,Mlčení znamená souhlas,"zavrčel Naruto, vytrhl se z jeho ledabylého sevření a opustil nikým nepozorovaně senseiův dům.
Kakashi seděl na posteli a cítil tu samotu, to ticho, které obklopovalo celou místnost. Bez něj tu bylo prostě smutno. On to tu dokázal pořádně rozsvítit. Svým smíchem. Svou přítomností. Hatake, ale věděl, že tento vztah není správný. Nebude to fungovat. On je starý, Naruto mladý. Oba jsou muži. On je učitel, Naruto jeho žák. Jak by se na to asi všichni dívali? Jak by to všichni vzali? Naruto si těžko vybojoval uznání a respekt, tohle přiznání by mu akorát ublížilo a mohl by začít zase od nuly. A to Kakashi nechtěl. Byl jeho sensei, měl za něj určitou zodpovědnost. S povzdychem vstal nahý z postele a zabloudil do koupelny.
,,Kde zase sakra vězí?"vztekala se Sakura a vztekle podupávala nohou s rukama založenýma v bok.
,,A není to snad jedno?"zamumlal Naruto.
,,Už mě nebaví tu na něj pořád čekat sakra! Čím to je, že všichni ostatní senseiové chodí včas a on jediný na to kašle?"otočila se na něj růžovovlasá kunoichi.
Naruto seděl na zemi, opřený o kmen stromu. Měl zavřené oči.
Sai seděl vedle něj a něco zuřivě maloval do svého skicáku absolutně nevnímaje konverzaci jeho týmu.
Yamato seděl na větvi, která se tyčila nad Narutem. Též se do jejich konverzace nezapojoval. Byl duchem mimo.
,,To sis po těch letech nezvykla ještě?"Naruto otevřel jedno oko a zabodnul jej do kunoichi.
,,Ne! Už je to bezmála šest let, co tu na něj pokaždé čekáme několik desítek minut, občas i hodiny. Vážně už mě to vytáčí!"vrčela naštvaně.
,,Nevím, co tak jančíš, zatím má zpoždění jenom dvacet minut. Jestli stihne přijít do dalších dvaceti, bude to jeho osobní rekord."ušklíbnul se Naruto.
,,No jo, srandičky srandičky,"zabrblala Sakura.
Kakashi to ale do dvaceti minut nestihl. Přišel až za další hodinu.
,,Máme misi,"zahuhlal okamžitě poté, co se u svého týmu objevil v obláčku kouře.
Sakura se mračila. Nic neříkala. Jindy by okamžitě spustila, ale bylo jasné, že se nyní zdržel u Hokage-sama, takže to akceptovala.
,,Máme misi v Čajové zemi. Potřebují pomoci s přípravami na nadcházejí oslavu."řekl Kakashi.
,,Oslavu?"houknul Naruto a otevřel i druhé oko.
Kakashi přikývnul.
,,Týká se to oslav vynálezu čaje. Pomůžeme s přípravami a poté budeme hlídat oslavu, aby se nenadělalo moc škody. Víme, co zvládnou opilý ninjové."tím se významně podíval na Sakuru, která okamžitě zrudla.
Všichni si vzpomínali na den jejích narozenin, jako by to bylo včera, kdy se zlila jako váza a rozmlátila půlku lesa za branami Konohy.
Do Čajové země dorazil tým 7 ještě téhož dne navečer. S přípravou oslav se mělo začít až následující den. Ohlásili se tedy ke svému příchodu a ubytovali se v blízkém hotelu. Každý měl vlastní pokoj, což všichni příjemně uvítali.
,,Musíme si promluvit,"šeptnul neporozovaně Kakashi k Narutovi, když přebírali klíče od pokojů.
,,V devět u mě,"dodal, když se na něj podívaly modrá kukadla.
Naruto jemně a taktéž nepozorovaně kývnul.
,Tak to není moc dobrý,'pomyslel si v duchu.
Bylo sedm hodin a Naruto po svém pokoji přecházel jako lev kleci. Chodil tam a zpět, občas dokola.
,Co mi může chtít? Určitě se chce rozejít, co jiného? Spojení "musíme si promluvi" nikdy nevěstí nic dobrého.'přemýšlel.
A také přemýšlel nad tím, jak zabije další dvě hodiny času, než se bude moci ukázat u Kakashiho v pokoji.
Nakonec se rozhodnul pro dlouhou horkou sprchu. Nechal na sebe dopadat příjemně teplé kapky vody. Stál opřený čelem o kachličky a užíval si tu jemnou kapkovou masáž. A vzpomínal.
,,Hej! Co tu děláš?"vypískl Kakashi, když ucítil na svých bocích dvě pevné paže.
,,Napadlo mě, že budeš chtít umýt záda,"zabroukal mu Naruto do ucha, ,,mimoto, musíš nosit tu prdlou masku i ve sprše?"dodal ihned potom, co se k němu jeho milenec otočil čelem.
,,Promiň, to je zvyk,"zahiňal se Kakashi jako nějaká puberťačka a jedním ladným pohybem si masku sundal.
,,Tak je to lepší,"zhodnotil Naruto s úsměvem pohled, na nádhernou pevnou mužskou tvář, který se mu naskytl.
Přitulil se mu více do náruče, až se jejich penisy o sebe lehce otřely.
Oba vzdychli.
,,Nechtěl si mi náhodou umýt záda?"brouknul Kakashi, i když toto bylo příjemné, hodně příjemné.
Mnohem příjemnější než nějaké mytí zad.
,,K tomu se dostaneme… Ale teď mám chuť na něco mnohem jinýho,"přirazil ho zády na kachličky mladší chlapec a hladově se mu vrhnul na odhalená ústa.
,,Mmmh a na co máš chuť?"vzdychnul mu Kakashi do rtů.
Naruto se ušklíbnul a sjel rukou do Kakashiho rozkroku, který promnul.
,,Na tvý péro v mým zadku,"zamručel mu vyzívavě do rtů.
A Kakashi se rozhodně nenechal dvakrát pobízet. Otočil ho k sobě zády a narazil ho na kachličky. Dvěma prsty mu zajel rovnou do jeho otvoru. Nemusel začínat s jedním, Naruto byl připravený z jejich předešlého milování, které skončilo skoro před hodinou. Ještě byl krásně roztažený.
,,Ka-kashi,"vzdychnul slastně blonďák a pohnul se proti zkušeným prstům.
Naruto vypnul vodu. Cítil, jak je vzrušený. Pohlédl dolů a jeho penis byl opravdu v pozoru. Opět se opřel čelem o kachličky a chytil svůj penis do dlaně. Několika šikovnými tahy a jednou vzpomínkou na úžasný sex ve sprše, se dovedl k vrcholu. Tiše u něj zavzdychal Kakashiho jméno.
Když vylezl z koupelny hodiny ukazovaly devatenáct třicet devět. Naruto si povzdychnul. Ještě hodinu a dvacet jedna minut.
,,Bože, co jen budu dělat?"zamyslel se nahlas.
Zakručelo mu v břiše.
,,Myslím, že je to jasný,"zazubil se blonďák, popadl svou žabí peněženku, která se válela na nočním stolku u postele a vydal se hledat nějaký kus žvance.
Přesně v devatenáct nula nula stál přede dveřmi Kakashiho pokoje. Nadechl se, vydechl a s nervozitou a rychle bušícím srdcem zaklepal.
,,Dále,"ozvalo se pozvání a Naruto tedy vzal za kliku a vstoupil do malé místnosti.
Kakashi seděl na parapetu v otevřeném okně a díval se na vesnici pod sebou.
Naruto za sebou potichu zavřel a pro jistotu i zamknul. Přistoupil k osobě sedící na parapetu.
,,Tak o čem sis chtěl promluvit?"zeptal se potichu.
Opravdu nečekal nic dobrého. Viděl, jak si Kakashi povzdychnul.
,,Naruto… Neříká se mi to lehce, ale… Nefunguje to. Měli bychom to ukončit."zašeptal sklesle a stále se díval ven.
Do Naruta se ty slova zabodávaly jako ostré kusy skla.
,,C-co?"vykoktal ze sebe a o krok ustoupil dozadu.
Kakashi se na něj konečně podíval. Odhalené oko se do něj zabodávalo.
,,Prostě to nefunguje… A i kdyby to fungovalo, tak to nebude fungovat dlouho. Proto je to lepší skončit teď než se zbytečně trápit."řekl skoro až beze špetky citu.
,,Děláš si ze mě srandu?! Co jsem udělal špatně?!"Naruto to nechápal a znovu o krok ustoupil.
,,Naruto… Nic si špatně neudělal… Prostě to jenom nefunguje…"
,,Aha… Užil sis a dost?!"Naruto se na něj díval s obrovským smutkem, vztekem a znechucením najednou.
Kakashi slezl z parapetu.
,,Takhle to neber, prosím tě,"
,,A jak to mám teda brát?! Nepřišlo mi, že nám to nefunguje!"vztekal se.
,,Naruto… Podívej se na nás… Mohlo nám být jasné, že to fungovat nikdy nebude…"
Naruto se zamračil.
,,Nefunguje to jenom proto, že ty nechceš,"
Kakashi si povzdechl.
,,Co je na nás jako divného?"zeptal se blonďák.
Kakashi se musel ušklíbnout jeho nechápavosti.
,,Jsem tvůj sensei, to není prostě přípustné, aby spolu sensei a jeho žák mohli spolu být… Co náš věkový rozdíl? Jsem dvakrát starší než ty, Naruto… Táhne mi pomalu na čtyřicet… Co bude dělat mladej osmnáctiletej kluk se starým dědkem?"
,,O tohle ti jde?"Naruto pozdvihl obočí.
Kakashi mlčel.
,,Jestli ti jde jen o tohle, nechám se převelit do jinýho týmu. Pak už nebudeme sensei a žák… A věkový rozdíl? Vem to čert. Mě se to líbí. Rajcuje mě to."řekl Naruto s úsměvem.
Kakashiho to potěšilo ale nedal to na sobě absolutně znát. Prostě by takový vztah nefungoval. Nechtěl, aby se Naruto trápil.
,,Naruto, nech toho, prosím. Prostě to ukončíme a… A…"Kakashi nevěděl, jak to doříct.
,,A budeme dělat jako, že se nic nestalo…"dokončil Naruto.
Jeho vždy zářivé oči potemněly. Naděje uhasínaly. Růžové brýle tmavly.
Kakashi se jen díval. Mlčel.
Naruto sebral zbytky odvahy a přistoupil těsně k němu.
,,Teď si sundej tu hloupou masku a čelenku a řekni mi to jako chlap,"zavrčel.
Kakashi bušilo srdce. Třásl se. Takový smutek, bolest a zradu, kterou viděl se lesknout v Narutových očích, dlouho nespatřil. Rozvázal si čelenku, sundal masku.
Naruto skoro nedýchal, srdce mu tlouklo o sto šest. Co udělá, když mu to zopakuje?
,,Je konec,"vypustil tiše Kakashi ze svých rtů.
,,P-proč? Já to prostě nechápu."řekl Naruto skoro až plačtivě.
Kakashi se nadechl. Věděl, že mu teď zřejmě ublíží, ale taky věděl, že to musí udělat.
,,Prostě si mě přestal už bavit. Užil jsem si. Potřebuju vedle sebe někoho sobě rovného a ne takový ztřeštiprdlo jako jsi ty."vyslovil to, co tak ve skutečnosti nemyslel.
Naruto se zarazil. Cítil jak mu dochází vzduch. Cítil, jak se jeho srdce rozděluje na dva, tři, čtyři kusy. Nakonec se zamračil. Sebral zbytek důstojnosti, co měl a podíval se mu do očí.
,,Rozumím, Kakashi-sensei. Půjdu, už nemá evidetně smysl tu být."řekl tiše, odhodlaně a otočil se.
Kakashi se díval na zavřené dveře a cítil, jak mu po tvářích stékají slzy.
,,Mrzí mě to, Naruto, ale bude to tak lepší,"řekl tiše do prázdného pokoje.
Naruto sebou praštil do postele. Nechal tentokrát už slzy volně stékat. Nikdo ho nemohl vidět, tak proč by zase po dlouhé době nedal průchod svým emocím?
Usnul až velmi pozdě nad ránem. A to jenom díky vyčerpání, které mu způsobil pláč.
,,Hej, co je ti? Stalo se něco?"zajímala se ihned Sakura ráno na snídani, když viděla Narutův zjev.
Rudé oči, tmavší kruhy pod očima. Bledost pokožky. Bez výrazu, bez nálady. To mu nebylo typické.
,,Špatně jsem spal,"mávnul nad tím jenom Naruto.
Sakura se na něj starostlivě zahleděla.
,,Kakashi byl taky dneska nějaký divný,"prohodila jen a sledovala Narutovu reakci.
Uviděla podivný lesk v jeho očích. Věděla, že uhodila kladívkem na hlavičku. O jejich, dá se říci vztahu, věděla už nějakou tu dobu, ale nezmínila se o tom ani jednomu. Nechtěla se jim do toho plést. Pochopila tak pak pravý důvod Kakashiho pozdních příchodů… Párkrát totiž přišel pozdě i Naruto a to se nikdy nestávalo.
,,Hmm, je divnej furt,"prohodil jen nevýrazně Naruto a vzal si krajíc chleba z ošatky.
,,V kolik se začíná s přípravami?"vložil se Sai do jejich rozhovoru.
,,Hned po snídani,"pronesla Sakura a strčila si do pusy poslední sousto.
Napila se čaje.
Naruto chvíli sledoval krajíc chleba v ruce. Pak ho vrátil zpět do ošatky.
,,Jdem na to, nemám hlad,"řekl a vstal.
Ostatní dva jej následovali.
Blonďatý ninja se snažil jak nejvíc mohl vyhýbat se jakémukoliv kontaktu se svým senseiem. Jak jeho pohledu, tak tomu se s ním vůbec bavit. O nějakém fyzickém kontaktu ani nemluvě. Všechno dělal naprosto mechanicky, bez kousky citu.
K večeru s přípravami skončili. Stihli to jen taktak. Za třicet minut se mohlo s oslavou začít.
,,Chcete tu zůstat nebo se chcete vrátit do vesnice?"zeptal se Kakashi svého týmu.
,,Jestli můžeme zůstat ještě přes noc, tak proč ne?"řekla Sakura.
Naruto jen bezvýznamně pokrčil rameny.
Kakashiho pohled se tedy stočil na Saie.
,,Já s tím taky problém nemám. Rád si nakreslím pár obrazků z oslavy."zasmál se.
,,Tak rozhodnuto. Zítra po snídani vyrazíme do vesnice."kývnul Kakashi a rozešli se.
Sakura se Saiem šli do víru oslav a Naruto s Kakashim se ubírali směrem ke svému pokoji. Každý však jiným směrem. Ani jeden z nich neměl na oslavu náladu.
Kolem deváté hodiny se ozvalo zaklépání na Narutovy dveře.
,,D-dále!"chlapec se rychle posadil na posteli a spěšně si utíral slzy tekoucí mu z očí.
Do pokoje se k Narutově překvapení dostal Kakashi.
,,Co chcete, sensei?"zamračil se.
,,Nebyl jsi na večeři,"konstatoval Kakashi.
,,A?"
,,Měl by jsi něco sníst. Sakura říkala, že jsi nesnídal ani nebyl na obědě."
,,A co jako? Prostě nemám hlad."
,,Je důležité, aby si jedl,"
,,Vůbec nechápu, co vám je do toho,"
,,Naruto, nech toho prosím,"
,,Čeho sensei?"
Kakashi si povzdechl a přešel k němu.
,,Ublížil jsem ti viď?"zeptal se.
Trochu nemístná otázka, to si uvědomil hned, co to vyslovil.
,,To je to tak vidět?"užasl ironicky Naruto.
,,Přestaň bejt tak ironickej, nesluší ti to,"zamračil se Kakashi.
,,Byl bych vám vděčnej, kdybyste odešel. Chci být sám."odsekl Naruto a snažil se dívat všude možně, jen ne na něj.
Kakashi si povzdechl.
,,Opravdu mě to mrzí,"řekl ještě mezi dveřmi než za sebou tiše zavřel.
Druhý den k večeru se bez problému dostali zpět do své rodné vesnice.
,,Zítra vám nechám volno, sejdeme se tu pozítří v deset hodin,"rozloučil se s nimi Kakashi.
Naruto se Saiem se rozešli každý po svém. Zůstal tam jenom on a Sakura.
,,Ehm, Kakashi-sensei, můžu s vámi mluvit?"zeptala se.
,,Jistě, o co jde?"Kakashi stočil svůj pohled z Narutových zad na růžovovlasou kunoichi.
,,Vy jste Narutovi ublížil, že jo?"měřila si ho pohledem.
Kakashiho obočí vyletělo vzhůrů.
,,C-cože? Nechápu tě."
,,Nedělejte ze mě blbku, já o vašem vztahu vím už dávno,"vzdychla Sakura.
Kakashimu přeběhl mráz po zádech. Tohle se neměl nikdo dozvědět.
,,Jen jsem vám chtěla říct, že jsem Naruta nikdy neviděla, tak šťastného jako s vámi, i když to nebylo veřejné. Myslím si, že ten kluk si ve svém životě zažil bolesti až až. Nepřidávejte mu ještě další."řekla jen a pomalu odcházela.
Kakashi zíral na její záda.
,,Jsem ráda, že mise proběhla bez problému,"kývla Hokage a odškrtla si fajfkou v papíru misi jako splněnou.
,,Mohu s vámi ještě něco probrat?"začal nervózně Kakashi.
Tsunade vzhlédla od papírů.
,,Ano?"vybídla ho a opřela se pohodlněji do křesla.
,,Já… No… "začal Kakashi a nervózně se podrbal na zátylku.
Toto chování mu nebylo podobné. Vždycky šel rovnou k věci.
,,Jak byste se jako Hokage postavila ke vztahu senseie a žáka?"vyklopil ze sebe nakonec.
,,Jde o to, zdali by byli ze stejného týmu nebo ne,"odvětila.
Kakashi si povzdechl.
,,Ze stejného,"
,,Pokud by to neohrožovalo jejich mise a vzájemně respektovali svá postavení, neměla bych s tím absolutně žádný problém,"řekla.
Kakashi mlčel, ale v jeho výrazu se cosi nepatrně změnilo.
,,Všechno?"pousmála se Hokage.
,,Ano, díky Hokage-sama,"Kakashi se rozloučil a zmizel.
Klepání na okno vyrušilo Naruta z bloumání, přemýšlení a vzpomínání. Otočil hlavu směrem k okenní tabuli. Byl tam Kakashi. Srdce se mu rozbušilo. Vstal a otevřel okno, aby Kakashi mohl vejít.
,,Co tu chcete, sen-"nedomluvil jelikož se mu Kakashi přisál během toho na rty.
Chvíli se poddával tomu polibku, ale pak si uvědomil, co se děje a prudce od sebe Kakashiho odstrčil.
,,Co si myslíš, že děláš?!"najednou už žádné vykání.
,,Líbám tě,"odvětil jemně Kakashi.
Naruta ta věta absolutně ohromazila.
,,Já moc dobře vím, co děláš!"vypěnil vztekle.
,,Tak proč se na to ptáš?"ušklíbl se jeho sensei a sundal si pásku přes oko a masku, která doteď byla jenom stažená.
,,Víš, jak to myslím!"mračil se.
,,Chyběl si mi,"
,,Chyběl jsem ti já nebo moje tělo na studený noci?!"
,,No… Obojí… Ale hlavně tvoje přítomnost…"
,,Měl bys jít,"
,,Nechci,"
,,A co chceš?"
,,Tebe,"
,,Předevčírem si dal jasně najevo, co chceš,"
,,Byla to chyba,"
,,To sis uvědomil pozdě,"
,,Naruto…"
,,Hmm?"
,,Odpusť mi to, prosím,"
,,Co tak najednou?"
,,Udělal jsem chybu,"
,,Fakt? A uvědomil sis to tak náhle?"Narutovo obočí vylétlo vzhůru.
Stáli od sebe asi dva metry a bylo mezi nimi cítit to napětí. Ta touha. Ten vztek. Ta lítost.
,,Ne… Ale až Sakura mě donutila s tím něco udělat… Do té doby jsem si myslel, že je to pro nás to nejlepší řešení…"
,,Sakura?"blonďatý muž se nestačil divit.
Kakashi kývnul.
,,Řekla mi, že o našem vztahu ví už dávno… A že tě nikdy neviděla šťastnějším jako v době, kdy jsme byli spolu… Že sis v životě prošel bolestí, ať ti nepřidělávám další…"šedovlasý ninja pomalu zkracoval vzdálenost mezi nimi.
Naruto stál stále na místě. Ohromen Kakashiho slovy.
,,Byl jsem za Tsunade… Zeptat se jí, co by jako Hokage říkala na vztah senseie a žáka…"
,,A-a c-co ře-kla?"
,,Že pokud to nebude ohrožovat mise a oba budou v týmu vzájemně respektovat svoje postavení, ničemu to nevadí…"nahnul se obličejem k tomu jeho a očima sledoval jeho tvář.
,,A… Tím mi chceš říct jako co?"
,,Že můžeme být spolu… Se vším všudy… Tak, jak se má a jak se patří…"zašeptal sensei.
,,Nevím, co myslíš tím jak se má a jak se patří,"mladší chlapec dělal nechápavého.
Kakashi se usmál. Věděl, že má zpola vyhráno. Zvedl ruku a dlaní se dotkl Narutovy tváře.
Naruto se zatřásl pod tím dotekem.
,,Myslím to tak, že bychom se nemuseli skrývat, mohli bychom chodit na procházky ve dne v noci ruku v ruce všem na očích… Nemusel by si ode mě každé ráno brzo mizet… Mohli bychom spolu trávit veškerý volný čas, aniž by to bylo někomu divné…"
,,Jo, to by se mi líbilo,"smutně se pousmál chlapec.
,,Jde tu o to, jestli to chceš,"
,,A ty?"
,,Já ano,"
,,Já taky,"s tím se mu blonďák vrhnul do náruče.









Roztomilé