close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kapitola šestá: Orochimarův plán, Sasukeho odchod za pomstou a záchranná mise číslo dvě

13. ledna 2020 v 14:58 | Naruko |  Srdci poručit nemůžeš


,,Kabuto!"zavolal Orochimaru do prázdné místnosti.
O dvě vteřiny později se hned vedle něj objevila jeho pravá ruka - Kabuto, který držel jakousi podivnou nádobku plnou čehosi tekutého v ruce.
,,Máš to připravené?"zeptal se Orochimaru.
,,Jistě pane,"pokýval šedovlásek.
,,Dobře,"černovlasý sanin luskl prsty a okamžitě se vedle něj objevilo pět dalších jeho pomocníků.
,,Přiveďte mi ho a běda jestli se mu něco stane. Už nemůžeme čekat, zřejmě ho v Konoze něco drží."zavrčel Orochimaru na těch pět ninjů v maskách.
,,Jistě Lorde Orochimaru!"zvolali sborově všichni a hned na povel zmizeli.
,,Jste si jistý, že to tak chcete?"zeptal se ho pro jistotu Kabuto.
,,Ano jsem si tím naprosto jistý. Když zapomene na své přátelé a na své blízké nebude mu dělat problém je pak zabít. Na to je silný dost a budeme mít o pár problémů míň."mnul si s potěšením ruce.
,,Ale co když doopravdy najde tu… Pravou lásku?"nechal vyplout své obavy na povrch šedovlasý ninja.
,,On?"pozdvihl tázavě obočí Orochimaru.
,,Ano on, je to jediná možnost, aby zvrátil účinky tohoto jedu,"přikývl Kabuto.
,,On ne. On nemá a nikdy pravou lásku mít nebude. Na světě není nikdo, kdo by mu ji dokázal darovat."zabrblal a zakroutil hlavou.

Když se ráno Naruto probudil Sasuke v posteli nebyl.
,To je divný,'pomyslel si Naruto.
Sasuke vždycky vstával až s ním. Ještě se nikdy nestalo, že by vstal dřív až dneska. Tedy… Naruto nepočítal ten den, kdy mu Sasuke přinesl snídani do postele a oba se nasnídali v teplém objetí peřin.
,A pak jsme se spolu milovali…'domyslel si Naruto a trochu nad tou představou zrudnul.
Ale pak se milovali každé ráno po probuzení, až před několika dny se vlastně Sasuke začal chovat divně. Když neměli sraz se Sakurou a Kakashim, Sasuke vždycky někam zmiznul a vrátil se až večer. Naruto se ho neptal kam chodí, věřil mu, že nevyvádí hlouposti a myšlenka na to, že by ho podváděl ho nenapadla ani jednou.

Bylo něco málo po desáté a domovní dveře se rozlétly a v nich stál Sasuke s ne moc hezkým výrazem. Bez pozdravu ani kratičkého pohledu vyšel schody a zamířil do jejich pokoje.

Tam hodil na postel malý batoh a začal do něj pakovat jenom věci nejnutnější potřeby.
Naruto ho následoval s vytřeštěným výrazem. Takového Sasukeho Naruto dlouho neviděl.
,,Proč si balíš věci?"nechápal Naruto Sasukeho podivné chování.
,,Odcházím,"řekl ostře Uchiha a dál si Naruta nechtěl všímat.
,,K-kam odcházíš? Máš snad nějakou misi?"Naruto v tuhle chvíli nechápal už vůbec nic.
,,Odcházím zabít Itachiho je tady někde blízko, cítím to,"zapnul batoh a hodil ho přes rameno.
,,Já… Proč?"Narutovy oči se zaleskly potlačovanými slzami.
,,Prostě ho musím zabít. Těším se na to dlouho a teď mám možnost."zabrblal.
Obešel Naruta a zamířil k venkovním dveřím.

Otevřel je a chtěl vyjít, ale Naruto ho ještě na malou chvíli zarazil.
,,Když teď odejdeš už se nikdy nevracej. Nevracej se sem v domění, že až Itachiho zabiješ, že ti skočím okolo krku. Nevracej se sem. Nebudu na tebe čekat kdovíjak a doufat v to, že se vrátíš živý a zdravý."zavrčel Naruto a nedbal na to, že mu tekly slzy po tvářích.
Sasukeho zabolelo u srdce, otočil se a přešel k Narutovi. Setřel mu slzy z tváří a vášnivě ho políbil.
,,Vrátím se Naruto… Těmihle slovy mě nezastavíš… Miluju tě, vždycky tě budu milovat a ty sám to víš… Počkej na mě, vrátím se brzy…"zašeptal mu do rtů než se do nich naposledy vpil.

Od toho dne, kdy Sasuke odešel uběhly už tři dny.
Naruto ty tři dny probrečel na zemi přede dveřmi a doufal, že se Sasuke i po těch slovech, co mu řekl vrátí zpátky k němu.

Sasuke byl mezitím tou dobou už blízko Kamenné vesnice.
Tsunade mu řekla, že by se tam Itachi měl co nejdříve zastavit. Zjistila to od jednoho vězně, který donášel Orochimarovi zprávy, co chtějí právě Akatsuki dělat.
Sasukemu probleskla hlavou vzpomínka na Naruta. Smutně se pousmál. Věděl ale, že se k němu za tři nebo čtyři dny vrátí. Věděl to. Dneska ani jindy neměl v plánu umřít… Ne… Pokud to nebude s Narutem po boku.

Naruto se pomalu zvedal z mokré země pod sebou. Kolébavým krokem se dostal do koupelny a zapadnul do sprchového koutu. Pořád přebýval v Sasukeho domě.

Již dva týdny uběhly od Sasukeho odchodu a již týden rychle uplynul od Narutova podivného zmizení.

Tsunade již měla připravenou menší armádu ninjů, kteří se znovu Naruta vydají hledat.
Armádu tvořila stejná skupina jako před několika měsíci, kdy se to ztřeštěné ,,děcko ztratilo".

A právě ten den, kdy se měli všichni vydat na dlouhou cestu se u bran Konohy a o několik minut později před Tsunadinou kanceláří objevil Sasuke Uchiha.

,,Jak to, že zmizel?!"nechápal Sasuke a snažil se ze sebe setřást otravou Sakuru, která se po něm znovu plazila celá štěstím, že se vrátil jenom kvůli ní.
,,Nevíme. Nic tu nezanechal. Jeho dům je naprosto prázdný. Bez věcí i nábytku. Naprosto vylidněný. Nenechal tu dopis a ani cokoliv, co by ho připomínalo. Prostě nic. Jako kdyby žádný Naruto Uzumaki neexistoval."posmutněla Tsunade.
Sasuke na ni vyděšeně zíral.
,,Ale dost řečí. Musíme ho najít a dovést ho zpátky. Tady je jeho místo a já nebudu předávat svůj post Hokageho nějakýmu idiotovi, který si to nezaslouží!"praštila pěstí do stolu a vstala prudce od něj až se papíry z toho otřesu sesunuly na podlahu.

Mezitím již v Orochimarově doupěti se slavil Kabutův úspěch díky lektvaru, který Narutovy vymazal jeho dosavadní život. Jediné co si pamatoval bylo, že má v sobě devítiocasou lišku. Nic víc nic míň.
Kabuto mu navíc napovídal, že ho jeho vesnice zradila a vyhnala díky té stvůře co má v sobě. Že ho nikdo nemiluje ani ho nepovažuje za svého přítele. Že už pět let - od jeho třinácti let - vyrůstá tady v doupěti a je tudíž někým z nich.
,,Výborně Kabuto. Opravdu výborně. Musím ti sklonit poklonu za tvůj úspěch."zašklebil se slizce Orochimaru, když spolu s Kabutem opouštěli Narutův pokoj.
,,Ano, pane. To jistě úspěch je."zabrblal jen Kabuto a sám se divil, že to tak dokonale dopadlo.
,,Teď už jen čekat, jestli si pro něj přijdou,"promnul si prsty hadí sanin a zmizel v obláčku našedivělého kouře.
Kabuto si jenom povzdechnul. Poslední dobou přemýšlel, proč je vlastně tady. Jistě, byl Orochimarovou pravou rukou, ale to mu ještě nezaručovalo, že si může dělat co chce. Dokonce mu bylo Naruto i z části líto i když se to mu vcelku hodně divil.

Sasuke, Sakura, Kakashi, Tsunade, Jyraiya, Shizune a mnoho dalších ninjů již opouštělo brány Čajové vesnice a mizelo již v nedalekém hustém lese.
,,Měli bychom se utábořit,"řekl po dalších asi pětatřiceti kilometrech Gai-sensei.
,,Souhlas,"vzdychnul Chouji a jako pytel brambor se svalil k zemi a hned na to už držel v rukách pytlík cibulkových chipsů.
,,Fajn,"kývla Tsunade.
Všichni si rozdělili stany a rozdělení bylo takovéto: První stan si postavila TenTen, Ino a Hinata. Ve druhém stanu byl Kiba, Akamaru a Shino. Třetí stan měl Sasuke sám pro sebe, jelikož odmítal Sakuru k sobě pustit ani na dva centimetry. Do čtvrtého stanu se narval Kakashi, Jyraiya a Tsunade. Pátý stan měl Shikamaru s Choujim a Nejim. V šestém se ubytoval Gai, Lee a Sakura, která to měla přinejlepším jenom jako malý trestík za svoji barvu vlasů a uřvanou hubu. Sedmý stan dostal Asuma a Shizune.
Jelikož Sakura ani po dvou hodinách nezavřela klapačku, jelikož si ustavičně mlela svou, že s těma zelenejme idiotama a sílou mládí spát nebude, všichni se shodli na tom, že bude spát sama a venku.

Další den, brzy ráno vstávali znovu na cestu. Nikdo si nevšímal toho jak je Sakura pokousaná od těch všetečných komárů a naprosto ignorovali její prosby o pomoc.

Tou dobou se Naruto podroboval složitému výcviku, který mu navrhl sám Orochimaru, který stál s Kabutem opodál a pozorovali jeho schopnosti.
,,Uznávám, že se může jít nějakej Sasuke Uchiha klouzat,"zabrblal si s úsměvem pod imaginární vousy.
Kabuto jenom přikývnul a něco zapisoval do svého sešitku, který měl stále a vždy k dispozici.

O malou chvíli později zaklapl šedovlásek svůj sešit a založil ho do pouzdra spolu i s tužkou.
,,Tak co?"podíval se na něj Orochimaru.
,,Můžete pane. Jeho tělu ani Kyuubimu to nic neudělá. Maximálně se mu bude točit hlava a tak dva dny nebude moci dělat nic než vstřebávat vaši sílu pomocí vaší pečetě, pane."zakončil šedovlasý muž a posunul si brýle na nose.
,,Výborně. Takže už dnes večer."ušklíbl se sanin a zmizel stejně tak jako včera.
Kabuto si znovu povzdychnul a dál se díval opřený zády o kmen stromu na Narutův vyčerpávající trénink.

Večer stanul náš mnohočlenný tým v Kamenné vesnici, kde se ubytovali všichni v hotelu.
Rozdělení bylo stejné jako minulý den ve stanech.
Dokonce i Sakura už sklapla, protože pochopila, že nemá cenu se dohadovat.
Samozřejmě, že všichni, absolutně všichni zmizeli do lázní. První z nich tam byl Jyraiya a bylo mu naprosto jedno, že nejsou společné s dámami. Zalezl si do příjemně teplé vody a zavřel oči. Jeho společníci, jakmile sem dorazili, udělali totéž.
Jenom Sasuke pořád nedokázal myslet na nic jiného, než jak se zrovna teď má Naruto. Byla to přece jeho chyba, že je znovu pryč. Kdyby neodešel mohl tu být s ním. Mohli by si užívat jeden druhého, ale ne, Sasuke prostě musel jít za Itachim, aby se střetnuli v boji a on se pak dozvěděl, že všechno bylo naprosto jinak, že jeho bratr nezabil jejich rodiče a nevyvraždil celý klan.

Naruto se pozdě v noci unaveně svalil na postel ve svém pokoji, který byl hned vedle toho Kabutova, kdyby náhodou něco potřeboval. Založil si ruce za hlavou a zadíval se do šedě vymalovaného stropu. Chtěl přemýšlet, ale vlastně neměl o čem ani o ničem. Všechno o sobě věděl a tak mu nepřišlo nějak extra podstatné zabývat se svou osobou, když ji tak dobře zná, proto vstal a zamířil do své malé koupelny, kterou tvořilo jenom umyvadlo, záchod a vana zároveň spojená se sprchou.

Když vyšel z koupelny, kde se řádně umyl a vysprchoval, ozvalo se zaklepání na jeho dveře.
,,Dále!"ozval se Naruto a do jeho pokoje vstoupil Kabuto.
,,Ehm… Promiň, že tě ruším, ale Lord Orochimaru si tě přeje vidět,"posunul si brýle na nose a pohled upřel na Naruto.
,,O.K. Moment. Jenom se oblíknu a půjdu za ním."řekl Naruto.
,,Dobře,"Kabuto jenom kývnul hlavou a zase zmizel neznámo kam, zřejmě do své laboratoře, vyrábět další smrtící i nesmrtící látky.
Naruto ze sebe shodil ručník, který měl obmotaný kolem pasu a vzal si na sebe svůj nový oblek, ten starý Orochimaru vyhodil.
Nový oblek se skládal z dlouhých černých rukavic, které končily těsně pod lokty. Síťovaného svršku na němž měl ještě krátkou černou vestičku končící pod prsy, která měla na zádech znak oranžově žhnoucího plamene. Černé kraťasy, které měly na svých stranách tři oranžové proužky. Na pravém stehně měl ještě připevněné pouzdro na kunaie a shurikeny. Nakonec byl jeho oblek zakončen dlouhými černými ninjovskými boty pod kolena. Žádná páska. Tu mu Orochimaru taktéž vyhodil. Vysvětlil mu, že nemůže nosit čelenku vesnice, která ho tak zradila a nezajímala se o něj. Naruto na to nic neříkal. Orochimarovi důvěřoval, ani sám vlastně netušil jak moc se změnil k nepoznání od opravdového Naruta.

Když byl Naruto konečně kompletně oblečený vydal se za Orochimarem, který byl v jakési místnosti, ve které se děly jakékoliv obřady nebo rituály.

Už dva dny uběhly od toho dne, kdy si Orochimaru Naruta ,,označkoval" svojí pečetí a Naruto byl konečně schopný postavit se na vlastní nohy a znovu začít tvrdě trénovat.
Byl přidělen do týmu s Karin, Juugem a Suigetsuem, kteří z toho byli víc jak nadšení.
,,Láskou bych ho umuchlala k smrti,"povzdychla si Karin zasněně, když téhož dne pozorovala s Juugem a Suigetsuem Narutův trénink.
,,Nejseš sama,"přidal se k ní Suigetsu a doslova slintal nad Narutovým tělem.
,,Vy dva pořád myslíte jen na to jedno,"zakroutil nad nimi hlavou Juugo.
,,Hele brzdi kamaráde!"vykřikla Karin a upravila si svoje elegantní brýle na nose.
,,Myslíš si, že jsme tak blbý a nevíme, že se každej tejden vytrácíš do Akatsuki sídla, abyste tam s Peinem ošoustali ubohou Konan?"dodal Suigetsu a zašklebil se.
Juugo jako na povel zrudnul a odvrátil pohled jinam.
,,Bodík!"šklebila se Karin a plácla si se Suigetsuem a pak dál nerušeně pozorovali - ničím nerozptylováni - Narutův trénink.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama