
- O měsíc později -
,,Hej, vnímáš mě trochu?"mával mu Kiba před očima.
,,Hmm? Promiň, co jsi říkal? Zamyslel jsem se."Naruto se omluvně usmál.
Hnědovlásek si povzdechnul.
,,Je to s tebou marný Naruto. Akorát se zbytečně ničíš."zamumlal.
,,Zbytečně bych se ničil, když bych s ním musel být ještě v týmu. Díkybohu už žádnej tým sedm není."povzdychnul si lehce úlevně blonďák.
,,Co budeš dělat, když vás Tsunade pošle na společnou misi jen vás dva?"
,,Zkusím se na něco vymluvit a když to nevyjde, budu ho ignorovat,"
,,Tomu sám nevěříš,"zamračil se na něj.
,,Kibo… Už je to měsíc,"
,,Už měsíc seš skoro jak tělo bez duše. A nerad ti to říkám, ale co jsem slyšel od Shina, tak Uchiha je na tom podobně."
Naruto zbystřil přesně jak Kiba čekal.
,,Jak jako podobně?"
,,Jo, na tohle reaguješ okamžitě,"ušklíbnul se.
Naruto lehce zrudnul. Povzdychnul si.
,,Pořád to bolí, Kibo,"
Kiba ho obejmul kolem ramen. Seděli na lavičce v jeho zahradě.
,,Já vím, že jo kámo,"
,,Asi jsem si opět naivně myslel, že pro něj fakt třeba něco znamenám a bude se se mnou chtít vidět,"ušklíbnul se.
Kiba na to nic neřekl.
,,A jak si jako myslel, že je na tom podobně?"začal otravovat Naruto.
,,Nech to být, nezajímej se o to. Ještě by ti to ublížilo."zamračil se Kiba.
,,Dělej, Kibaláši!"
,,Hej kluci!"uslyšeli a zvedli hlavu.
Přicházela k nim modrovlasá kunoichi.
,,Ahoj Hinato,"usmáli se na ni zářivě.
,,Ahoj, máte se dostavit oba dva k Tsunade,"vyřídila jim rozkazy.
,,O co se jedná?"zeptal se zvědavě Kiba.
,,Asi o nějakou misi. Je tam i Sasuke a Shino."pokrčila rameny.
Naruto zbledl.
,,Jako kdybych to neříkal, co?"drcnul do něj Kiba loktem.
,,Drž hubu, Kibaláši!"zavrčel Naruto.
,,Takže… Jsem ráda, že jsme se tu konečně všichni sešli,"začala Hokage a změřila si čtveřici pohledem, ,,odnesete tento svitek do Bambusové vesnice. Tam vám vedoucí vesnice předá další dva svitky. Naruto se Sasukem se poté s jedním svitkem vydají do Cedrové vesnice a Kiba se Shinem se vydají s druhým svitkem do Hvězdné vesnice. Až svitky odevzdáte, vydáte se zpět do Konohy. Nějaké otázky?"
,,No, heh, nemůžu být v týmu třeba s Kibou nebo Shinem?"ozval se Naruto.
,,Ne. Ty a Sasuke jste spolu byli dříve v jednom týmu. Kdyby se něco stalo umíte spolu dobře spolupracovat, stejně jako Kiba se Shinem."zamítla Hokage.
Naruto se zamračil.
,,Ještě něco?"
Nikdo se neozval. Dovolila jim tedy odejít.
,,Do Bambusové vesnice je to den cesty na západ,"řekl Shino, když se všichni sešli u Brány.
,,Takže bychom tam dorazili zítra odpoledne, když bychom cestovali i přes noc,"pokýval hlavou Sasuke.
,,Jo, jinak tam dorazíme až navečer,"kývnul Shino.
,,Zatím bych moc neplánoval, kdy tam dojdeme. Nevíme, co nás na cestě čeká."vložil se do toho Kiba.
Naruto mlčel. Nezapojoval se do debaty. Bylo mu jedno, kdy tam dojdou. Jeho myškenky se teď upíraly k tomu, že bude muset být potom sám se Sasukem.
,,To je v hajzlu Kibo, já to asi nedám, ještě s ním asi nemůžu bejt sám. To je v prdeli! O čem se jako budeme bavit? Co budeme jako dělat?"bědoval tiše Naruto.
,,Děláš jako kdybyste spolu někdy nějak extra mluvili,"protočil Kiba očima.
,,Hele jo, občas měl náladu si povídat, takže nerejpej,"zachmuřil se blonďák.
,,Nebudu to komentovat,"zašklebil se Kiba.
,,Uhm, Shino… Oni dva,"Sasuke nenápadně kývnul hlavou za sebe.
,,Jsou to jenom kamarádi, Sasuke. Nikdy mezi sebou nic neměli a nikdy mezi sebou nic mít nebudou."odvětil Shino.
,,Hmm,"zamručel jen černovlasý ninja.
,,Chybí ti?"
Sasuke byl tou otázkou poměrně zaražen. Nakonec si povzdychnul.
,,Jo, chybí mi,"nechtěl to dál nijak rozvádět.
Se Shinem si nikdy nebyli nijak blízcí, takže neměl zapotřebí vylívat mu srdce. Vlastně nebyl si nijak blízký s nikým až na Naruta. Komu jinému by měl říkat, že ten měsíc pro něj bez něj byl šílený. Že skoro nespal, nejedl. Že se neustále díval na jejich slepené fotky. Že jak nějaká puberťačka se v noci tisknul k polštáři a myslel na to, že je to Naruto.
,,Hej vy dva, jste unavení, nebo budeme pokračovat dál?"otočil se na debatující dvojici o několik hodin později Shino.
,,Můžeme klidně pokračovat, záleží na vás,"odvětil Naruto.
Kiba přikývnul.
,,Jdeme dál,"zamumlal Sasuke.
A tak pokračovali dál v cestě do Bambusové vesnice.
Dorazili tam opravdu až druhý den odpoledne. Předali vedoucímu vesnice svitek a od něj si převzali dva další svitky. Polovinu mise měli úspěšně za sebou.
,,No… Tak až v Konoze, no,"zabručel Naruto a díval se na Kibu jakoby hledal pomoc a spásu.
,,Uvidíme se,"mrknul na něj Kiba, ,,dávejte na sebe pozor,"
,,Vy taky,"kývnul Sasuke.
S tím se rozloučili.
Naruto cítil šílenou nervozitu prostupující jeho tělem. Důležité je zachovat si klid a odstup a všechno bude dobrý.
,,Chceš pokračovat nebo si chceš chvíli odpočinout?"ozval se Sasuke, když sledovali mizející Kibova a Shinova záda.
,,Od kdy záleží na tom, co chci?"rejpnul si blonďák.
,,Naruto,"povzdechl si Sasuke a podíval se na něj.
Naruto uhnul pohledem.
,,Pokračujem. Nechci se nikde zdržovat, chci být doma co nejdřív."zamumlal blonďák a vydal se opačným směrem než předchozí dvojice.
Sasuke si povzdechnul a následoval ho.
Narutovi se už klížily pomalu oči. Skákal z jedné větve na druhou. Už byl dost utahaný, bylo pozdě večer a on už byl skoro den a půl v pohybu.
,,Naruto, zastavme. Odpočiňme si."navrhnul Sasuke, když pozoroval, jak se blonďák snaží držet oči otevřené a koordinovat pohyby svého těla.
Naruto se zastavil na jedné větvi. Vydýchával se. Přestávka by bodla, ale nechtěl se dlouho zdržovat.
,,Fajn, dáme si krátkou pauzu,"zamumlal a seskočil na zem.
Sasuke ho následoval.
Rozdělali si malý ohýnek a sedli si naproti sobě. Mlčeli. Buď nevěděli jak začít s konverzací nebo se bavit nechtěli.
,,Jak… Jak se máš?"ticho protnul až Sasukeho hlas.
Naruto povytáhl obočí. On se o něj zajímá?
,,No… Jde to. Jyraiya mi dává dost do těla. Příští měsíc bych měl dostat na starost nové genini."zamumlal Naruto.
,,To je fajn, ne? Bude z tebe sensei."pousmál se Sasuke.
,,Hmm, a co ty? Jak to jde?"
,,Nic moc, mám po dlouhý době misi, jinak mám docela dost volného času. Nevím, na co si mě Tsunade šetří."uchechtl se Sasuke.
,,Hmm,"vzdychnul jenom Naruto.
To byla rychlá konverzace.
,,Chybíš mi,"řekl Sasuke sotva slyšitelně.
Naruto se na něj podíval skrz plameny.
,,To ty mě taky,"pronesl smutně Naruto.
Srdce se mu po těch Sasukeho slovech rozbušilo.
,,Co to znovu zkusit?"nadhodil Sasuke.
Naruto mlčel. Do očí se mu hrnuly slzy. Zavrtěl hlavou.
,,Ne, Sasuke. Už to zkoušet znovu nebudeme."
,,Změním se,"
Naruto se postavil.
,,Nezměníš. Nevěřím tomu. Chybím ti jenom proto, protože si byl zvyklý mít někoho ve svém domě. To za chvíli přejde. Rozdíl je v tom, že ty mi chybíš jako člověk… Měli bysme pokračovat. Chci mít tuhle misi rychle z krku."vyskočil na nejbližší větev a hnal se dál do Cedrové vesnice.
Sasuke rychle uhasil oheň a vydal se za ním. Nebylo těžké ho dohnat.
Zbytek cesty proběhl v tichosti. Do Cedrové vesnice se dostali druhý den odpoledne. Tam se rozhodli, že tam přečkají noc. Nespali dva dny a měli minimální přestávky. To udělalo své. Pronajali si dva pokoje, kde se okamžitě vrhli do postelí a usnuli jen, co složili hlavu na polštář.
Sešli se až v jídelně na večeři.
,,V kolik budeš chtít zítra vyrazit?"zeptal se Sasuke.
Blonďák pokrčil rameny.
,,Po snídani?"navrhl.
,,Může být,"kývnul Sasuke hlavou, ,,půjdeme zase v kuse stejnou cestou nebo někde přenocujeme?"
,,Máš v plánu se někde zastavovat? Myslel jsem, že to vezmeme zpátky přes Bambusovou."
,,Kousek odtud je docela hezké místo. Malá vesnička s úžasnými lázněmi."
Naruto se zamračil.
,,Ty už jsi v nich někdy s někým byl?"
,,Byl jsem v nich, ale sám. Jednou jsem měl z mise cestu kolem, tak jsem se tam zastavil."
,,Aha,"
,,Tak se tam zastavíme?"Sasuke jakoby naléhal.
Naruto nakonec rezignovaně pokrčil rameny.
,,Může být. V lázních jsem nebyl dlouho a v Konoze se tam nedá moc relaxovat, když tam pobíhá Jyraiya s notýskem."zasmál se lehce ke konci.
,,Dobře,"kývnul Sasuke a složil příbor.
Naruto dojedl už před nějakou chvíli.
,,Tak… Dobrou, Sasuke,"Naruto se zvedl s tácem a odnesl jej do stojanu na špinavé nádobí.
,,Dobrou Naruto,"řekl černovlásek zase spíše jen pro sebe.
Druhý den po snídani se tedy vydali do malé vesničky.
Naruto Sasukeho následoval, jelikož on věděl, kde se lázně nacházejí. Neměl nic proti malé relaxační zastávce, ale byl poněkud nervózní.
Do malé vesničky se dostali až chvilku před pátou hodinou.
,,To mi nepřijde jako kousek,"zabrblal nespokojeně Naruto, když se zapisovali do lázní a zároveň si v nich pronajali i pokoje.
,,Bude to stát za to, uvidíš,"mrknul na něj Sasuke a převzal si klíče.
,,Hmm,"ozval se jen Naruto.
,,Tak si vybalíme a sejdeme se dole v lázních?"nadhodil Sasuke s lehkým úsměvem.
,,Může být,"Naruto se tedy vydal nahoru do svého pokoje.
Blonďáček vklouznul do horké vody, ze které šla příjemná pára. Opřel se rukama o kameny a pohodlně se usadil. Sasuke tam ještě nebyl, tak na chvíli zavřel oči a relaxoval.
,,Už jsi tu,"zaslechl tichý hlas a proto otevřel oči.
Sasuke stál kousek od něj s ručníkem kolem beder.
Blonďáček lehce zrudnul.
,,Jo, už pár minut jo. Je to tu opravdu krásný. A je tu klid. Divím se, že jsme tu jenom my dva."odvrátil pohled okamžitě, když si všimnul, že si černovlasý muž stahuje ručník.
,,Vesničané sem moc nechodí a co jsem se dozvěděl, jenom málo lidí ví, o téhle vesničce,"zamumlal Sasuke a vklouznul do horké vody.
Usadil se naproti Narutovi.
,,Zhubl si,"usoudil Naruto, když se odvážil pohledět znovu na Sasukeho.
,,Je to tolik vidět?"
,,Znám tvoje tělo skoro tak dobře jako to své, takže pro mě není těžké si všimnout, že vážíš zřejmě o trochu méně,"konstatoval blonďák.
Sasuke chvíli mlčel.
,,Nemám poslední dobou chuť k jídlu,"
Naruto pozdvihl obočí.
,,Proč? Chápal bych, kdyby si měl hodně práce a na pořádné jídlo neměl čas, ale říkal si, že máš volného času docela dost."
,,Nech to být,"mávnul nad tím rukou Sasuke.
,,Nechci, aby si byl nemocný,"zamračil se Naruto.
,,Záleží ti na mě snad?"pozdvihl tmavovlasý obočí.
,,Uhm,"vydechl Naruto.
Dostal se do pasti.
Sasuke k němu připlul blíž.
,,Tak záleží ti na mě?"naléhal a měřil si ho tmavým pohledem.
,,Jasně, že záleží!"vyhrknul Naruto.
Sasuke se přiblížil ještě víc.
Blonďák začal panikařit. Tohle se mu nelíbilo. Ani za mák se mu to nelíbilo. Nesmí se nechat Sasukem přesvědčit, prostě nesmí!
,,Tak se ke mně vrať,"zašeptal tiše svou prosbu a přitiskl se na jeho rty.
Naruto seděl jako omámený. Co má teď k sakru dělat? Ty rty jsou tak měkké a poddajné, tolik mu chyběli.
,,Vrať se ke mně, Naruto,"slyšel ho šeptat.
Blonďák ho od sebe jemně odstrčil.
,,To nejde Sasuke, nejde to,"díval se na něj se smutkem v očích.
,,Proč to nejde?"nechápal Sasuke.
,,Já už nechci znova naletět,"
,,Naruto… Slibuju, že se změním… Záleží mi na tobě, chybíš mi, opravdu… Nechybí mi jenom tvoje tělo, ale hlavně tvoje přítomnost. Můj dům je najednou šíleně prázdný… Pořád tě tam někde vidím. Pořád na tebe vzpomínám. Na nás. Opravdu mě to ničí, když tě u sebe nemám. Šílím z toho, že nevím, co zrovna děláš. Nikdo mě doma nevítá s úsměvem a s polibkem. Já už to vážně nezvládám. Ničí mě to."šeptal Sasuke.
Narutovy se hrnuly slzy do očí.
,,Já na tom taky nejsem zrovna nejlíp, ale pochop to Sasuke, my dva spolu být nemůžeme,"
,,Takže tohle je... Konečná?"zeptal se Sasuke a trochu od něj odplul, aby měl trochu prostoru.
Naruto slabě pokýval hlavou. Tohle ho ničilo.
,,Mrzí mě to, Sasuke,"
,,Fajn… Chápu… Můžu si za to sám. Mrzí mě, že jsem si neuvědomil dřív, že tě v tom vztahu ničím."řekl.
Naruto ho sledoval s bušícím srdcem.
,,Můžeme být aspoň přátelé?"zeptal se ho s nadějí v hlase.
,,Teď ne, teď by to bylo jenom na škodu, ale jednou… Možná,"řekl tiše Naruto.
Sasuke kývnul. Smutně. Zničeně. Cítil, že prohrál.
Naruto se za sebe natáhl pro ručník. Rychle vstal a zabalil do něj své intimní partie.
,,Půjdu si lehnout. Jsem utahaný. Dobrou noc, Sasuke."
Tentokrát Sasuke nic neřekl.
,,Tak jak to probíhalo? Bylo všechno v klidu nebo mu mám jít rozmlátit už konečně hubu?"zajímal se Kiba, když se u něj Naruto po misi stavoval.
Kdyby si neudělali tu zastávku v lázních, dostavili by se do Konohy už včera, stejně jako Kiba se Shinem.
,,Řekl mi… Žádal mě, ať se k němu vrátím,"prohodil nepřítomně Naruto a držel v rukách hrnek s kávou.
,,A co ty na to?"
,,Že to nejde,"vzdychnul si Naruto.
,,Kdyby se nejednalo zrovna o něj, řekl bych dobrá práce Naruto, ale vidím, že by tě to akorát nasralo,"usoudil Kiba.
,,Dobrej úsudek,"ušklíbnul se Naruto.
,,Řekl ještě něco?"
,,Že mu chybím, že z toho šílí. Že mě pořád vidí u sebe doma."
,,Uchiha projevil nějaký cit?"zasmál se Kiba, ale ihned zmlknul, když ho Naruto zpražil nehezkým pohledem.
,,Zeptal se mě, jestli můžeme být aspoň přátelé,"
Kiba byl potichu, jen se na něj zvědavě díval.
,,Řekl jsem, že teď ne, že časem možná,"
- O měsíc později -
Naruto vrazil jako hurikán do Sasukeho domu. Vlítnul do obývacího pokoje, kde narazil na Uchihu, jak sedí na zemi a ošetřuje si rány.
,,Panebože Sasuke! Proč si nezůstal ve špitále?!"vykřikl zděšeně, když viděl Sasukeho poničené tělo.
,,Není to nic vážného,"zamručel Sasuke a obvazoval si přitom až s velmi klidným výrazem nohu.
,,Nic vážnýho?! Děláš si srandu?!"blonďák k němu přiskočil a začal mu ihned kontrolovat rány.
Chytil mu ruku a zkoumal rány. Začal ji čistit.
Sasuke se nepřítomně na jeho dlaně díval. Ten dotek byl tak strašně příjemný, že skoro až přehlušil bolest rozprostírající se mu po těle.
,,Podej mi obvaz,"nařídil jemně Naruto.
Sasuke se natáhnul a podal mu smotanou roličku.
,,Fajn, svlíkni si tu košili,"
,,C-co?"
,,Svlíkni si tu košili, máš ji celou zasranou od krve, potřebuje se namočit a hádám, že i na zádech budeš něco mít,"
Sasuke si opatrně rozmotal fialový pás, sundal černou látku omotanou kolem beder a svléknul si košili.
Narutovi se lehce zatajil dech, když tam viděl Sasukeho polonahého. Vzal si od něj košili a zaběhl s ní do koupelny. Pak se vrátil a znovu k němu přiklekl.
,,Otoč se ke mně,"nakázal znovu.
Sasuke ho poslechl.
,,Kdo tě takhle zřídil?"ptal se a čistil mu rány a oděrky na zádech.
,,Dostal jsem od Tsunade pokyn, abych se dostavil do Řemeslnické vesnice, že pro nás mají nějaký svitek. Neměla to být nějaká nebezpečná mise nebo se o tom aspoň nikdo nezmínil. Ale po cestě zpátky mě přepadlo asi třicet ninjů. Docela mě zřídili, vyšel jsem z formy."uchechtl se Sasuke a užíval si ty lehké dotyky na svých zádech.
,,A proč si nezůstal v nemocnici, aby tě ošetřili?"nechápal Naruto.
,,Měla mě ošetřovat Sakura… Ještě by si ucákla do kalhotek, když by mě viděla skoro nahého,"ušklíbnul se Sasuke.
Naruto se za jeho zády zasmál. To Sasukeho potěšilo. Slyšet zase jeho smích.
,,Jak jsi věděl, že jsem zraněný?"zeptal se zničehonic Sasuke.
,,Byl jsem u Tsunade v kanceláři podávat hlášení o mém týmu a zaslechl jsem jak na tebe Sakura na chodbě něco huláká. Tak jsem nejdříve dokončil hlášení a pak se stavil za Sakurou s tím, co se to na chodbě dělo a ona mi řekla, že jsi idiot, co se nenechá ošetřit."zalepil mu ránu.
Nevědomky ho hladil po zádech. Jezdil po nich různými cestičkami.
Do reality ho dostalo až jemné Sasukeho mručení.
,,Uhm, promiň. Je to ošetřené. Máš ještě někde nějakou ránu k ošetření?"zeptal se Naruto tiše.
,,Mám,"kývnul Sasuke.
,,Ukaž mi ji, ošetřím ji. Pak půjdu."řekl Naruto.
Sasuke se k němu v sedě otočil.
,,Ta rána je dost ošklivá a hluboká,"pošeptal černovlasý ninja.
,,Ukaž mi ji a neremcej, zvládnul jsem i horší věci,"usmál se slabě Naruto.
Sledoval Sasukeho ruku jak si putuje po hrudi a zastavuje se na místě, kde bušilo jeho srdce. Ztuhnul.
,,Ta rána je ale tady,"
Naruto nevěděl, co má dělat. Těkal pohledem mezi zemí a Sasukeho hrudí.
,,Sasuke… Já… Víš… To…"
Sasuke si povzdechl a pomalu vstal.
,,Jo. Já vím, nejde to. Nefungovalo by to. Promiň… Nevím o co se tu vůbec snažím."uchechtl se a podrbal se na zátylku.
,,Díky za pomoc, měl bys už asi jít,"řekl pak.
Naruto se postavil.
,,Zase mě vyháníš?"pousmál se slabě blonďák.
Sasuke se zarazil. Přistoupil k blonďákovi a chytnul ho svýma obvázanýma rukama pevně za paže.
,,Byla to největší chyba mýho života! Neměl jsem se k tobě nikdy tak chovat. Ty jsi mi dával lásku, dával si mi domov, dal si světlo do mýho temnýho a života a já? Místo toho, aby ti dával to samé, jsem jen bral a spíže tě shazoval než pozdvihoval! Když jsem potřeboval, byl jsi tu pro mě, když jsi potřeboval ty, otočil jsem se k tobě zády a nechal tě samotného!"lehce s ním třásl.
Naruto se na něj omámeně díval.
,,Ze začátku jsem si říkal, že zase přilezeš, ale když si se nevracel, začal jsem tě hledat. Chyběl si mi. Bál jsem se o tebe, když jsem zjistil, že ti Tsunade nedala žádnou misi a neví kde jsi. Šíleně jsem se bál, že sis něco udělal, nebo že ti někdo něco udělal. Nikdy bych si neodpustil, kdyby se ti něco stalo."Sasukemu se začaly lesknout oči.
Už nevěděl, jak má toho blonďatého anděla přemluvit, aby se k němu vrátil, aby mu uvěřil.
,,Miluju tě,"zašeptal zničeně, opřel si svoje čelo o to Narutovo a zavřel oči.
Blonďák vytřeštil oči.
,,C-cože?"vykoktal ze sebe.
Sasuke se narovnal a podíval se mu zhluboka do očí.
,,Miluju tě,"zopakoval tiše, ,,vždycky jsem tě miloval. Bál jsem se ti to říct, bál jsem se, že tím ukážu svou slabost pro tebe. Ale radši ať je ze mě slaboch, než abych byl dál bez tebe."díval se mu upřeně do očí.
Narutovy se v nich zaleskly slzy. Slzy štěstí. Obejmul Sasukeho kolem krku a natisknul se víc k němu.
,,Taky tě miluju Sasuke,"zašeptal a políbil ho.
,,Vrátíš se ke mně viď?"ujišťoval se Sasuke pro případ, že by se mu to jenom zdálo.
Naruto pokýval hlavou.
,,Vrátím, ale… Mám jednu podmínku,"
,,Řekni si jich třeba deset, všechno splním,"
Naruto se zasmál.
,,Už nikdy mě odsud nevyháněj,"
,,Nikdy, Naruto, už nikdy,"usmál se Sasuke a znovu ho políbil.








