close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Tma 2/2 (SasuNaru)

25. prosince 2019 v 8:45 | Naruko |  Dvourázovky


,,Kde sakra můžou být?"vrčela naštvaně Hokage.
,,Prošly jsme snad už všechny místa,"pravila Shizune unaveně.
,,Ještě jsme nebyly na louce,"řekla Tsunade.

,,Snaž se trochu víc Naruto!"křikl Jyrayia.
,,Chtěl bych vidět vás, kdybyste byl slepej!"okřikl ho Naruto a vyhnul se kopanci.
Teď už nebojoval s klony. Teď už bojovala se skutečným Jyrayiou.
,,No rozhodně bych si vedl lépe než ty,"ušklíbl se.
Ale to neměl dělat. Nevšimnul si dobře mířené Narutovy pěsti a tak od něj odletěl několik málo metrů.
,,Říkal jste něco?"zeptal se ho Naruto se zářivým úsměvem.
,,Já? Ne!"postavil se na nohy.
,,Jyrayio!"zakřičel někdo tak hlasitě a opravdu vytočeně, že to bylo slyšet snad až ve vedlejší vesnici.
,,Sakra! Baba je tady."Jyrayia okamžitě přiskočil k Narutovi stejně tak rychle jako Sasuke.
,,Co to má znamenat?!"Tsunade se dožadovala okamžitého vysvětlení.
,,Trénuju,"řekl jednoduše Naruto, když se Uchiha ani Jyrayia nechopili slova.
,,V tomhle stavu trénovat nemůžeš,"řekla už trochu uklidněně Tsunade a očima probodávala Jyrayiu, který se krčil za Narutem a Uchihu, který se krčil vedle Naruta.
,,V tomhle stavu je nejlepší trénovat. A navíc jsem s tím souhlasil, nikdo mě k tomu nenutil."řekl.
,,Ty ses tvrdohlavej narodil a tvrdohlavej taky umřeš,"zakroutila hlavou Tsunade.
Čekala, že to Naruto nevydrží a bude chtít aspoň trénovat, když už nemůže chodit na mise. Byla to jeho povaha. Nemohl vydržet chvíli v klidu. Musela sama uznat, že trénink pro Naruta byl momentálně nejlepším řešením. Soustředil se na trénink a ne na svoji slepotu.
,,Dattebayo!"kývl Naruto.
,,Fajn. Myslím si, že nemá cenu tady marnit čas a vtloukávat ti do hlavy, že v tomhle stavu trénovat nemůžeš."řekla Tsunade.
,,To máte pravdu,"kývl Jyraiya.
,,Ty mlč! S tebou si to ještě vyřídím!"zavrčela na Jyrayiu, který se proti své vůli přikrčil.
,,Já jdu mám ještě nějaké povinnosti. Shizune ty tu s nimi prosím zůstaň a ošetřuj Narutovi rány, pokud nějaké utrpí."řekla své pomocnici.
,,Ano Lady Tsunade,"kývla Shizune.
A tak tam tedy Shizune zůstala spolu se svým prasátkem a společně se Sasukem sledovala Narutův trénink. Občas zahojila Narutovy nebo Jyraiyovy jejich menší i trochu větší rány.

Teprve až k blížícímu se soumraku přestali, domluvili se na dalším setkání, rozloučili se a každý vyrazil po své cesté domů.

Naruto se se Sasukem společně navečeřeli.
Chvíli si pak u stolu ještě povídali.
Sasukeho už delší dobu boleli záda z toho věčného spaní na zemi pod Narutovou postelí. Spával tam od prvního večera. I přes Narutovi nabídky, že může spát ve vedlejším pokoji, se odmítal od něj hnout. Komentoval to tím, že kdyby Naruto v noci něco potřeboval, je mu aspoň hnedka na blízku.
,,Nebolej tě už záda z toho věčnýho spaní na zemi?"zeptal se toho večera Naruto.
Jako kdyby mu četl myšlenky.
,,Ani ne,"zalhal Sasuke.
,,Nelži mi. Vím, že to není moc pohodlný."zamumlal Naruto.
,,Fajn… Bolej mě z tý země záda… Spokojenej?"
Naruto vstal od stolu a přiblížil se k Sasukemu.
,,Tak si lehni ke mně,"zašeptal mu do ucha, které nějakým zvláštním způsobem vyhledal.
Pak jen okolo něj prošel nahoru do pokoje.
Sasuke zůstal sedět na židli s pusou dokořán a očima vytřeštěnýma hleděl na světle modře vymalovanou kuchyňskou zeď.

Asi po pěti minutách se konečně vzpamatoval, vstal od stolu uklidil a umyl nádobí, přišel k Narutovi do pokoje, převlékl se a pak chvíli zvažoval jestli si má opravdu k němu lehnout nebo jít znovu ležet na zem a doufat, že se druhý den ještě postaví na nohy.
S delším promýšlením ,,pro" a ,,proti" zalezl k Narutovi pod peřinu a přitulil se k němu. Doufal, že Naruto spí, ale mýlil se.
Naruto nespal, jen měl zavřené oči a přemýšlel o pocitech, které cítil k Sasukemu. Víc se k němu přitulil.

Nastalo další ráno. Slunce svítí, ptáčci zpívají a tma je zahnaná do kouta. Nebo aspoň částečně. To platilo i o jednom blonďatém chlapci, který se právě probouzel. Nejdřív si myslel, že se mu něco špatného zdá, když rozpoznával rysy svého pokoje. Viděl, ale jenom mlhavě. Dál než na metr víc neviděl. Ale i tak to byl velký pokrok.
,,Sasuke?"zašeptal a lehce s ním zacloumal.
Sasuke se okamžitě probudil.
,,Ano?"Sasuke se posadil.
,,Zeptej se mě na barvu tvého trička na spaní,"
,,Cože?"nechápal.
,,Zeptej se na to!"
,,Fajn…"povzdechl si, ,,Jakou má barvu moje tričko na spaní?"zeptal se.
Naruto se podíval na jeho hruď.
,,Tmavě modrou, na břiše s černou spirálou,"řekl pyšně Naruto.
Sasuke vykulil oči. Měl pravdu! Naruto měl pravdu!
,,Ty vidíš,"užasl Sasuke.
,,Já vidím!"zavřískal Naruto a skočil Sasukemu okolo krku až ho povalil znovu zpět do peřin.
Vyhledal jeho rty a aniž by věděl, co dělá, se o ně jemně otíral těmi svými.
Sasukeho oči se rozšířily a nebyl v tu chvíli schopen pohybu.

Když se od něj Naruto odtrhl zahleděl se mu do očí, které nebyly už tak chladné a mrazivé jako vždy. Byly… Jiné.
,,Sakra… P-promiň,"Naruto už chtěl z něj slézt, protože si myslel, že udělal něco špatného, ale Sasukeho ruka vystřelila, chytla Naruta za zátylek a přitáhla si ho pro polibek.
Sasuke jeho rty chtivě políbil. Jak dlouho už o tomhle snil, ale vždy zůstal jen u představ, ale teď se to stalo. Tohle byla realita. Nádherná realita.

Když se od sebe konečně po delší době odtrhli.
,,Nevidím úplně výborně, dál než na metr vidím, jak všechno dohromady splývá."zamumlal lehce nešťastně.
Sasuke ho pohladil jemně po tváři.
,,To nevadí, hlavně, že vidíš aspoň trochu,"zamumlal a znovu ho lehce políbil.

,,Výborně! Aspoň budeme moci začít s těžším tréninkem,"usmál se Jyraiya.
,,Fajn… Tak se tu můžete zatím pozabíjet a já jdu dát zprávu Tsunade,"zamumlal Uchiha s úsměvem a chtěl odejít.
,,Nikam chodit nemusíš,"ozvalo se před ním.
Vzhlédl a zahleděl se do očí ,,mladé" Hokage.
,To je dobře.'pomyslel si.
,,Takže jak se zdá už začínáš pomalu vidět…"konstatovala Tsunade s úsměvem.
Naruto šťastně přikývl.
,,Takže bychom ti mohli svěřit nějakou menší misi,"usmála se Tsunade přívětivě.
Narutova modrá očka se rozzářila jako nejdražší kovy světa.
,,Děkuju!!!"vykřikl štěstím a skočil Tsunade okolo krku.
,,Nemáš zač. Misi máš společně s Uchihou."řekla a s přivřenýma očima sledovala Sasukeho, který ji probodával pohledem.
Naruto z ní slezl a upřel na ni svoje ještě doteď zářivá kukadla.
Tsunade mu podala jakýsi svitek.
,,Donesete to do Písečné vesnice. Za žádných okolností to prosím neotvírejte a nedejte dopustit aby vám ho někdo ukradl, je to velmi důležité."vysvětlila Tsunade a oba chlapci kývli.
Tsunade přistoupila k Sasukemu.
,,A ty dej pozor na Naruta,"zavrčela a zmizela.
,,Spolehněte se,"zamumlal spíše pro sebe.
,,No takže hodně štěstí při vaší misi, trénink se odkládá na dobu neurčitou,"kývl Jyraiya a stejně jako Tsunade zmizel.
,,Jdeme se tedy sbalit,"rozhodl Sasuke.¨
,,Má to výhodu, že jdeme do Suny,"zamumlal cestou Naruto.
,,Proč?"nechápal Sasuke.
,,Gaara, Temari, Kankuro,"
,,Hmm,"
,,Myslíš, že to vědí?"
,,Co?"
,,Že jsem oslepl,"
Sasuke pokrčil rameny.
,,J-je mi to líto."zamumlal po chvíli Sasuke.
,,Hmm?"Naruto se na něj podíval.
,,To, že jsi oslepl,"
,,Uhm… To je dobrý. Už se to lepší."řekl s úsměvem.
Sasuke si povzdechl. Bylo mu to líto. Vážně. Každý den si to dával za vinu.

K večeru se utábořili v jedné malé jeskyni.
Sasuke rozdělal oheň a rozprostřel po zemi jeskyně deky, na které si s Narutem lehl.
,,Nemám rád tmu. Užil jsem si ji dost."zamumlal Naruto, když byl schoulený v Sasukeho náručí.

Ráno se Sasuke probudil jako první. Několikrát zamrkal, aby probudil své oči ze spánku. Potom se podíval na Naruta, který byl schoulený v jeho náručí a klidnou tváří na jejíž se rýsoval jemný úsměv. Pohladil ho po blonďatých rozcuchaných vlasech. Každý pramínek vlasů trčel na jinou stranu.
Naruto se o několik minut později probudil. Sice viděl stejně mlhavě jako včera, ale aspoň, že to. Byl vůbec rád, že může vidět aspoň trošičku. Sice mizerně, ale to bylo to vedlejší.

Sbalili si věci a znovu se vydali na cestu do Písečné.

Trvalo jim ještě dva dny než se tam konečně a v pořádku dostavili.
U brány je už vítala známá trojice, která stále tvořila spolehlivý tým.
,,Ahoj,"pozdravila hned Temari a objala jak Naruta tak i Sasukeho.
,,Zdravím,"utrousil jen Kankuro a s každým si podal ruku.
,,Konečně jste tady. Vítám vás."Gaara se s Narutem ze srdce rád objal, kdežto se Sasukem si jenom podal ruku.
S Narutem byli vlastně jako bratři. Oba byli v sobě měli démony, oba byli v mládí sami. Jenomže Naruto vyrůstal s tím rozdílem, že neměl ani rodiče ani sourozence, což vlastně Gaara měl. Měl však jenom otce, protože svou matku, po porodu, už jako dítě zabil.
Za to se Sasukem toho moc společného neměli. Vlastně ho ani moc rád neměl. Byl takovej divnej, občas se mu i, když byl mladší, podobal.
,,Slyšeli jsme, že jsi oslepl,"podívala se na něj s lítostí Temari.
Naruto jen souhlasně přikývl.
,,Jo. Ale už je to mnohem lepší. Sice vidím jenom na metr, ale pokrok to je."usmál se na všechny přítomné zářivě.
,,Nebudeme tu přeci jenom tak stát. Pojďte s námi."kývl Gaara a oba je zavedl do jeho domu, který sdílel společně se svými sourozenci.
Cestou mu ještě Naruto předal svitek, který měli doručit.

Povídali si až do večera.
Gaara jim nabídl, že se tu mohou zdržet jak dlouho budou chtít, že napíše zprávu Tsunade.
Naruto šťastně přikývl a Sasuke si jen povzdechl, i když, pobyt v cizí vesnici by mu možná udělal trošku dobře. Jiný vzduch, jiná vesnice, jiní lidé, jiná atmosféra. Hlavně žádné růžové palice a uřvané fanynky. Svět bez nich, by byl ráj.
Temari jim ukázala pokoj, který měli oba společný.
O jejich ,,vztahu" se ti tři dozvěděli protože jim Naruto vyklopil polovinu a Sasuke zbytek. Nevadilo jim, že jsou jiní, než oni. Oni se k sobě hodili víc než normálně. Každý by je k sobě pasoval.
K Narutovi by se Hinata nehodila, byla na něj až moc tichá a stydlivá. Pravý opak Naruta. i když… To byl i Sasuke.
K Sasukemu by se zase nehodila růžová palice alias Sakura, protože by se Sasuke musel nejdříve zbláznit, aby si s ní vůbec něco začal. A navíc, růžová nebyla vůbec jeho barva.

Od Temari se dozvěděli, že je zasnoubená už dva měsíce se Shikamarem, který o tom nikdy nezavedl řeč. Buď na to zapomněl, nebo mu to nepřišlo jako vhodné téma k pokecu.
Kankuro si našel přítelkyni, která vyrábí domácí mini loutkové divadlo, s níž si velmi dobře rozumí.
Gaara je zatím sám a jak se zdá prozatím mu to nevadí. I když, svěřil se, že teď zrovna pokukuje po jedné dívčině z jejich vesnice, ale nemá odvahu ji to vyklopit.

Sasuke si lehl na postel a Naruto si lehl k němu. Sasuke si ho přitiskl víc k sobě a užíval si ten pocit mít ho u sebe.
,,Jak dlouho tu zůstaneme?"zeptal se Sasuke.
,,Tři dny?"navrhl Naruto.
,,Tak jo,"usmál se Sasuke.

Ráno po snídani dali Gaarovy vědět, jak dlouho tu chtějí zůstat. Ten dal zprávou vědět Tsunade, aby si o ně nemusela dělat starosti.

Hned po obědě se Naruto se Sasuke vydali k nedalekému jezírku, které jim doporučil Gaara.
Vzali sebou deku, kterou rozprostřeli na trávě, která rostla jenom tam. Všude jinde byl jinak jenom písek.
Naruto si sednul na kraj břehu, sundal si boty a namočil si ve vodě nohy. Jen tak si tam nohy čvachtal a Sasuke ho z deky usměvavě pozoroval.
,,Pojď si taky smočit aspoň nohy. Je to příjemný."otočil se blonďák na tmavovláska sedícího na dece.
Sasuke si jenom povzdechl, vstal z deky a přistoupil k němu. Sednul si za něj, sundal boty a roztáhl nohy, čímž se mu Naruto dostal do klína a vložil nohy příjemně chladivé vody.

Ve skvělé náladě prožili další dva dny své poměrně krátké dovolené. Pak se s rozloučením vydali zpátky do své rodné vesnice, do Konohy.

Do vesnice se dostali stejným tempem jako když šli do Písečné. Tudíž za tři dny.
Cestou nepanovalo ticho, ale oba si docela vesele povídali a po nocích si spali přitisknutí v náručí.

,,Tak jak jste se tam měli?"přivítala je Tsunade ve své poměrně malé kanceláři.
,,Skvěle, klidně bych tam zůstal ještě další tři dny,"usmál se Naruto a přitiskl se víc k Sasukemu.
,,Co oči?"upřela svůj pohled na Naruta.
,,Vidím čím dál líp,"úsměv mu z tváře nemizel.
,,To je velmi dobře,"usmála se ze srdce ráda na oba.
Pak je slušně vyhostila ze své kanceláře, protože tušila, že by z nich stejně moc nevypáčila, vždyť měli oči jenom pro sebe!
Přetočila se na své točící židli k oknu a dívala se z něj na temnou oblohu, která se snášela nad Konohou. Měla z těch dvou radost. Dokonce začala pomalu i Sasukemu věřit.

Kluci šli pomalu k Narutovi domů. Ani pro ně nebylo velkým překvapením, když uviděli Sakuru jak jde k nim. A to byli asi deset metrů od baráku.
,,Ahoj! Kde jste byli tak dlouho?"přivítala je zářivým úsměvem.
,,Dostali jsme misi a byli v Písečný,"řekl Naruto, protože viděl, že Sasuke se k ničemu nemá.
,,Ty už můžeš plnit mise?"užasla Sakura.
,,Jo už skoro vidím zase normálně,"usmál se na ni.
,,Tak to gratuluju,"usmála se a chtěla odejít, ale pak se ještě zarazila, protože si na něco vzpomněla.
,,Jo, a sluší vám to spolu,"pousmála se na ně.
,,Ehm, ď-díky…"zakoktal se Naruto rudý až po uši.
Sakura se jen usmála a pomalu odcházela.
,,To bylo nějaký až podezřele klidný,"zabrblal si Sasuke pod vousy.
,,Ty buď rád, že tě nechá na pokoji a že si tě můžu plně vychutnat,"šťouchl do něj Naruto.
,,Áu!"zaskučel mladší Uchiha dotčeně.
,,Nekecej, že tě to bolelo,"ušklíbl se Naruto.
,,Jo bolelo, chtělo by to pofoukat,"přikývnul Sasuke.
,,Doma ti to pofoukám a zalepím,"zakroutil hlavou Uzumaki.
,,To bys mohl,"propletl prsty s jeho a vydali se společně domů.
Bylo zajímavé, že ti dva si nemuseli vlastně ani nic říkat. Rozuměli si i beze slov.

Narutovi se den ode dne zrak lepšil a lepšil, až konečně po nějakém čase začal vidět zase úplně normálně jako dřív. Chvílemi si i myslel, že možná vidí lépe.
Sasuke ho neopouštěl a byl s ním každou volnou chvíli co mohl. I když občas dostal misi, na kterou Naruto nesměl a nebo naopak. Samozřejmě, že to oba vždycky Tsunade vyčítali.
Sakura se jen usmívala jejich láskyplnému hašteření a sama si konečně vyhlídla kluka. Byl to jeden černovlasý klučina z Čajové vesnice, kterého navštěvovala jak jen mohla, nebo taky naopak.

,,Proč si přede mě tenkrát skočil?"zeptal se ho Sasuke, když spolu přitulení leželi v posteli, prsty propletené.
,,Myslel jsem, že ti to už došlo,"zasmál se Naruto a položil si hlavu na jeho hruď.
,,Možná došlo, ale chtěl bych to slyšet,"líbnul ho do blonďaté kštice.
Naruto se s povzdechem usmál.
,,Nemohl jsem dovolit, aby se ti něco stalo. Nepřežil bych to."řekl tiše.
,,A tak bys radši umřel ty?"povytáhl obočí Sasuke.
,,Jo, dal bych za tebe život… Navíc… Hodně jsem sázel na to, že mi Kyuubi pomůže,"
,,Takže si byl vlastně smířenej s tím, že když ti pomůže, bude to dejme tomu dobrý, a když se na tebe vykašle, umřeš?"
,,Jo bylo to padesát na padesát,"zazubil se Naruto.
,,Nikdy si to nepřestanu vyčítat,"
,,Měl by si být za to spíše vděčný,"
,,Proč proboha?!"
,,Protože kdybych neoslepl a ty ses o mě nechtěl starat, nikdy bychom se možná nedali dohromady,"
,,Jo v tom bude asi zakopanej pes,"uznal tmavovlasý muž.
Naruto se usmál a více se natiskl ke své lásce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama