
Anime: Naruto
Pár: SasuNaru
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Vulgární výrazy
Obsah: Tým 7 bojoval v Čajové vesnici proti ninjům, kteří ji napadli. Naruto skočil do rány, která měla být určena Sasukemu. Proč to udělal? Přežije to, nebo to bude mít nějaké následky?
Boj. Krvavý boj v Čajové vesnici proti cizím ninjům, kteří ji už dlouhé měsíce obtěžovali, okrádali a napadali. Boj, který si vyžádal už mnoho lidských obětí.
Všichni už byli unavení po dlouhém boji. Dokonce i Sasuke, který už teď doslova popadal dech. Jeho chakra byla na nule. Vyčerpanost, bolest a únava kolovaly jeho tělem už několik dní.
Jeden z několika málo žijících nepřátelských ninjů se vrhl na Sasukeho. Sasuke neměl už sílu se bránit.
,,Sasuke!"zakřičel z posledních sil Naruto a vrhl se mu na pomoc.
Sasuke zavřel oči v očekávání smrti, ale stále nic nepřicházelo. Naopak ucítil na své tváří jakési kapky.Kapky něčeho, co rozhodně nebyl déšť. Bylo to mnohem hustší a těžší. Otevřel oči a to co viděl mu vyrazilo dech. To Narutova krev mu dopadala na tvář.
Naruto tam před ním stál probodnutý katanou skrz naskrz. Narutovi se v ruce díky klonu objevil Rasengan a ve vteřině protivníka, který ho zranil, zabil. Pak v mdlobách klesal k zemi. Než však stačil dopadnout na tvrdou zem zachytily ho čísi ruce. Sasukeho ruce.
Kakashi se Sakurou k nim okamžitě přiběhli.
,,Naruto!"třásl s ním Sasuke vyděšeně.
Nic. Žádná odezva, mrknutí či gesto.
Sakura ho okamžitě začala léčit.
Sasuke nechápal, proč to udělal. Nechápal proč se před něj postavil, proč se vůbec odvážil vstát a jít mu na pomoc? Vždyť byl také už vyčerpaný. Nedokázal pochopit, kde ještě vůbec vzal sílu na to vytvořit Rasengan.
,,Musí do nemocnice."zamumlala Sakura po chvíli.
Sasuke kývnul. Vzal Naruta do náruče a všichni spěchali do nejbližší nemocnice, kde předali Naruta doktorům.
Po třech hodinách úmorného čekání se doktor, kterému Sasuke předal Naruta dostavil.
,,Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu."řekl muž v dlouhém bílém plášti, jakmile k nim přišel.
,,Nejdříve tu špatnou."řekl Kakashi.
Doktor přikývl.
,,Ta špatná zpráva je, že katana byla otrávená jedem, který způsobil,že i když protivník nezemře, oslepne."zamumlal doktor a pohlédl na všechny přítomně.
Všichni na něj zírali jako kdyby zrovna spadl z Marsu.
,Sakra to je jenom kvůli mě. Je to moje vina, moje vina.'pomyslel si bolestně Sasuke.
,,Ta dobrá je, že to nemusí být natrvalo. Je naděje, že zase bude vidět."dodal doktor.
,,Můžu se za ním jít podívat?"zeptal se Sasuke.
Doktor přikývl.
,,Druhé patro pokoj číslo šedesát osm."zamumlal a pomalu odcházel.
Sasuke vyběhl schody a namířil si to přesně do pokoje číslo šedesát osm. Otevřel dveře a spatřil Naruta sedícího na posteli. Vzal si židli a přisedl si k němu.
Naruto pomalu otevřel oči. Nic neviděl… No… Vlastně Ano… Viděl něco. To něco byla tma. Černá tma. Nekonečná tma, která ho obklopovala.
,,Proč si to udělal?"zeptal se ho Sasuke.
Naruto chvíli neodpověděl.
,,Jsi můj kamarád,"řekl jako by nic, ale na jeho výrazu bylo cosi zvláštního.
Sasuke tak poznal, že nemluví pravdu a byl ochotný zjistit to, co ho k tomuhle dá se říci hrdinskému činu vedlo.
,,Ode dneška budu já tvýma očima,"řekl po chvíli uvažování.
Dlužil mu to. Dlužil mu vlastně svůj život.
Naruto otočil hlavu tím směrem, kde si myslel, že Sasuke sedí a natáhl ruku.
Sasuke mu ji chytl a díval se na něj.
,,Děkuju,"zašeptal.
,,Není zač a teď si odpočiň, potřebuješ to,"řekl Sasuke, pustil mu ruku, pomalu ho položil na postel a víc ho do peřiny zachumlal.
Ve dveřích se na něj ještě naposledy podíval než odešel o dvě patra níž za Kakashim a Sakurou.
,,Jak je na tom?"zeptala se ho okamžitě Sakura, které se leskly oči.
,,Přestěhuju se k němu a budu mu nějakým způsobem pomáhat. Jinak… Evidentně se cítí dobře, na nic si nestěžoval."zamumlal nevrle Sasuke a stále si v duchu nadával.
Kdyby byl silnější nic z toho by se Narutovi nestalo. Povzdechl si smutně a sedl si na lavičku v čekárně.
Kakashi se Sakurou ho pozorovali. Nevěděli, jak hlavně bude Naruto reagovat až ho odvolají z misí. Asi se zblázní. Ale v takovémhle stavu nemůže mise přece plnit, to musí pochopit.
Všichni pevně doufali, že tento stav nebude trvalý.
Po dvou dnech, které Sasuke strávil v nemocnici, k nim přišel doktor a vedl k nim i Naruta, který se o něj opíral.
,,Udělali jsme několik testů, všechny jsou v pořádku a potvrdil se i možnost, že Naruto bude schopen vidět, jen nemůžeme přesně určit, kdy. Zde máte zprávu o jeho ošetření. Rána po kataně se zvláštně rychle zotavuje."řekl a podával Kakashimu dokumenty určené pro doktory ve Skryté Listové vesnici a léky.
,,To jsou zklidňující léky, kdyby Naruto dostal záchvat. Občas se to stává, když zčistajasna oslepnete."uvedl na pravou míru ještě doktor, když viděl Sasukeho nechápavý pohled.
Sasuke Naruta ochotně podepřel.
,,Pokud je to vše, vyrazíme na cestu,"Kakashi se díval na svého slepého žáka.
,,Šťastnou cestu,"kývl jim muž na rozloučenou.
Tým 7 se rozešel k východu z nemocnice.
Doktor se za nimi ještě chvíli díval než se vydal za svojí prací.
,Ten kluk má tuhý kořínek. Má mnohem větší šance než ti ostatní, které to taktéž postihlo.'pomyslel si s menším úsměvem.
Naruto šel pomalu a nejistě. Sasuke šel vedle něj na pravo a jistil ho, Kakashi nalevo a Sakura šla kousek za nimi. Blonďák totiž trval na tom, že musí jít sám a žádnou oporu nepotřebuje. Měl sice každou chvíli pocit, že do něčeho narazí, ale nechtěl dát najevo svůj strach. Už předem se připravoval na nejhorší. Připravoval se na to, že ho Tsunade určitě odvolá z misí, že už nikdy nebude vidět, i když doktor říkal něco jiného. Jenže… Jak dlouho to bude trvat?
Další den k odpoledni se dostavili do sídla Hokage.
Kakashi podrobně vysvětlil průběh mise i s poznámkou, že se Sasuke bude o Naruta starat.
Tsunade Naruta ještě jednou pro jistotu prohlédla, aby měla jistotu. Poté přejela pohledem dokumenty o Narutově zdravotním stavu.
,,Vypadá to dobře. Je tu opravdu možnost, že budeš znovu vidět. Evidentě na tom Kyuubi dost pracuje."pousmála se, ale Sasukeho spražila zlostným pohledem.
Od doby co se stala Hokagem, což už bylo půl roku, si toho Uchihu zatím oblíbila nejmíň. Moc mu nedůvěřovala a vůbec se jí nelíbilo, že zrovna Naruto, kterého měla asi nejradši, málem obětoval svůj život kvůli němu.
,,Naruto jdetě na chvíli se Sakurou a Kakashim ven, potřebuju si s Uchihou Sasukem promluvit. Pak vás zavolám zpět."řekla.
Kývli a odešli.
,,Co je tak důležitého, že to nemůžete říct před mým týmem?"zeptal se.
,,Poslyš Uchiho! Upřímně… Nemám tě ráda a jsem docela naštvaná, že Naruto zrovna oslepl kvůli tobě. Bylo by mi jedno, kdyby před tebe skočila Haruno, ale jestli se Narutovi v tvojí přítomnosti, když už budeš u něj bydlet, stane tak si mě nepřej!"křičela pološeptem a doufala, že ostatní neposlouchají za dveřmi.
Sasuke se na ni s kamennou tváří díval. Takovouhle reakci opravdu nečekal.
,,Nebojte se. Buďte v pohodě. Nedovolím, aby se mu něco stalo. Už nikdy..."uklidňoval ji.
,,Jak mám bejt krucifix v pohodě?! Jak asi myslíš, že vezme to, že dokud nebude vidět, nemůže jít na žádnou misi?! Znáš ho!"vyjekla tiše.
Sasuke naprázdno polknul. Zhluboka se nadechl a vydechl.
,,Tak hele, nevím, co si o mě myslíte, ale řeknu vám to narovinu. Naruto je můj přítel a nevím, co ho vedlo k tomu, aby pro mě skoro obětoval život, ale chci to zjistit."řekl naprosto klidným hlasem.
Tsunade si povzdechla.
,,Fajn. Každej den mi budeš podávat zprávy o Narutově stavu. Každičkou minutu mi odvyprávíš. Klidně to i sepiš a běda ti jestli si něco vymyslíš, tak tě na místě zaškrtím. Sám osobně sdělíš Narutovi, že pro něj momentálně mise neexistují. A pro tebe to platí taktéž. Teď můžeš jít."řekla a ukázala mu dveře.
Sasuke tedy odešel.
Venku před kanceláří na něj čekali jeho dva týmový partneři a sensei. Chvíli si ještě domlouvali, jak to bude s Narutovým tréninkem.
Pak se rozloučili a Sasuke se s Narutem po boku vydali k němu domů.
,,Cože jsi tam byl tak dlouho?"zeptal se Naruto když šli po cestě k jeho domu.
Sasuke se ušklíbnul, pak si ale vzpomněl, že Naruto vlastně nevidí.
,,Vyhrožovala mi,"řekl posměšně.
,,Jako bábi-chan? Jak ti vyhrožovala?"usmál se Naruto.
,,Jestli ti něco udělám tak si ji nemám přát, každej den ji mám podávat zprávy, každou minutu ji mám odvyprávět, pokud si něco vymyslím zakroutí mi krkem."
Naruto se začal smát, až měl slzy na krajíčku.
Sasuke se na něj díval a pak se v něm něco zlomilo. Uvědomil si, že vždycky když se Naruto usmál, zahřálo ho u srdce, vždycky když se vtíral Sakuře, pociťoval zvláštní pocit, který se dá nazvat žárlivostí, teď když před něj skočil a bylo mu naprosto jedno jestli umře nebo ne, pociťoval hluboký strach. Strach, že o někoho sobě blízkého přijde. Sasuke pochopil, co se v něm už zlomilo. Možná, nebo spíše určitě se do Naruta...zamiloval!
Když došli před Narutův dům, Sasuke musel prošacovat Naruta a najít jeho klíče od domu. Odemknul, chytl lehce Naruta za ruku a vtáhl ho dovnitř. Zavřel a vedl pomalými kroky Naruta do kuchyně.
Naruto šel sám a stále měl ten pocit, že velmi brzo do něčeho narazí nebo o něco zakopne. Naštěstí se nic takového nestalo.
Sasuke by to přece nedopustil.
,,Chceš něco k jídlu?"zeptal se ho Sasuke když si Naruto opatrně sedl na židli.
,,Ne. Děkuju. Za prvé nemám ani moc hlad a za druhé mám dojem, že tu stejně nemám nic poživatelného."zašklebil se Naruto.
,,Musíme dojít tedy nakoupit a já si musím dojít sbalit nějaké věci,"zauvažoval Sasuke.
,,Tak jak to provedeme?"
Sasuke neváhal a popadnul ho do náruče.
,,H-hej! Co to!"panikařil Naruto.
,,V klidu, chyť se mě za krk a neboj se, nepustím tě,"zašeptal mu Sasuke do ucha.
Naruto nasucho polknul.
Nákup a Sasukeho balení věcí jim zabralo pouhou hodinu.
Sasuke Naruta na prahu jeho dveří pustil opatrně na zem. Až na nakupování a balení ho jinak měl celou dobu v náruči. Ten pocit si opravdu užíval.
Černovlasý začal vařit večeři.
,,Ty umíš vařit jo?"rýpnul si slepý chlapec.
,,Myslíš si snad, že jím vzduch?"oplatil ironicky starší chlapec.
,,No… To ne… Jen bych tě nikdy netipnul na kuchařku…"zasmál se, ,,Přál bych si tě vidět u vaření,"promluvil pak tiše nakonec.
Sasuke se zarazil při krájení masa.
,,Slibuju, že až budeš znovu vidět, uvidíš mě vařit,"řekl.
,,Vážně?"Naruto jakoby ožil.
,,Vážně, přísahám,"zasmál se Sasuke.
,,Voní to nádherně, co je to?"čichal Naruto omámen lahodnou vůní.
,,Rýže s masem a zeleninou,"řekl Sasuke a položil před něj talíř.
Pak mu to opět došlo.
,,Uhm, nakrmím tě,"řekl, když viděl jak Naruto opatrně šmátrá po stole, jak se snažil najít hůlky.
,,N-ne to není potřeba,"zrudnul Naruto a tiše zajásal, když ucítil dřevěné jídelní hůlky pod svými prsty.
Rozlomil je od sebe a chtěl si nabrat sousto, ale trefil se jenom do stolu.
,,Kurva,"zavztekal se a rukou opatrně nahmatal talíř s jídlem.
Sasuke ho pobaveně sledoval.
,,Do prdele, to nejde!"vztekal se blonďák, když už mu nabrané jídlo po několikáté spadlo.
,,Ukaž, dej to sem,"zasmál se Sasuke a přisunul se k němu.
Nabral jídlo na hůlky.
,,Tak udělej ááá,"mluvil s ním jako s malým děckem.
Naruto poslechl. Do pusy se mu konečně dostala rýže s masem.
,,Hmm, je to fakt dobrý,"pochutnával si.
,,Jsem rád, že ti chutná,"
Po krmení se najedl v klidu i Sasuke. Odnesl špinavé nádobí do kuchyně a umyl ho. Pak pomohl Narutovi se zvednout a přesunuli se do obývacího pokoje, kde si sedli ke konvici nádherně vonícího čaje.
Až do večera si skvěle povídali o všem možném i nemožném. O věcích minulých, přítomných i budoucích.
Černovlasý netušil, že se bude v jeho dlouhodobé přítomnosti cítit tak uvolněně a hlavně netušil, že Naruto je tak skvělý vypravěč. To, že byl ukecanej, to věděl, ale nikdy by nevěřil, jak příjemný má hlas, když něco v klidu vypráví.
Když odbila jedenáctá hodina na hodinách, které byli pověšené na zdi v kuchyni, Sasuke vstal a opatrně Naruta odvedl do koupelny.
,,Chceš pomoci umýt?"zeptal se jakoby nic Sasuke.
Jako kdyby to byla obyčejná otázka.
Naruto zrudnul.
,,N-ne! Jasně, že ne! Zvládnu to sám!"vypískl.
,,Jo, jasně, jako s tím jídlem,"ušklíbnul se Sasuke.
Naruto si zrovna přetahoval přes hlavu síťované triko.
,Pod ním vypadá ještě líp,'
Naruto si stáhnul oranžové kalhoty, pod nimiž měl už jenom spodní prádlo.
,,S-Sasuke?"zkusil.
,,No?"
,,O-otevřel bys mi sprchový kout, prosím?"
,,Jistě, o to prosit nemusíš,"kývnul Sasuke a otevřel dveře od sprchového koutu.
Naruto do něj se Sasukeho pomocí vlezl. Zahákl si palce o lem trenek.
,,Nekoukej!"přikázal Naruto.
,,Nekoukám,"zasmál se Sasuke.
Lhal jako když tiskne. Byl by blbej, kdyby se nedíval, když se mu naskytla tak skvělá možnost vidět ho úplně nahého.
Trenky spadly na zem a Naruto je odkopnul pryč.
Sasuke nasucho polknul a cítil, jak tvrdne.
Naruto ho měl opravdu… Velkého…
,,Do prdele,"ulevil si Sasuke nechtěně nahlas.
,,Říkal jsi něco?"zeptal se Naruto a zatáhnul za sebou dvířka.
,,N-ne!"vyhrknul Sasuke.
,Teď, abych to rozcházel, krucinál!'vztekal se.
Ráno Sasuke rychle přichystal Narutovi snídani. Pak vyšel z domu podat Tsunade svoje ,,hlášení! o Narutově stavu.
,,Dobře tedy, můžeš jít,"řekla Tsunade, ne zrovna dvakrát nadšeně.
Stále se jí nelíbilo, že se Uchiha stará o Naruta. Povzdechla. Nemohla mu to však zakázat, protože by si určitě našel nějaký způsob jak být blízko Naruta.
Sasuke se hnal ke Kakashimu. Musel si vzít od něj ty léky, kdyby dostal Naruto nedej bože, záchvat, jak říkal doktor. Od Kakashiho se hnal k sobě domů. Tam si sbalil všechny potřebné věci, když teď bude u Naruta nějakou tu dobu přebývat. Samozřejmě, že ne z donucení.
Když přišel k Narutovi domů, Naruto mu předal náhradní klíč od domu, aby mu nemusel pořád chodit otvírat a přitom se nepozabíjet o některé předměty. Zamlčel fakt, že mu to trvalo celou dobu, co byl Sasuke pryč, než se k přihrádce, kde schovával klíče.
Sasuke si šel nahoru do Narutovi ložnice vybalit a pak po schodech sešel dolů a připravil oběd, který Narutovi velice zachutnal a požadoval dvakrát o přidání.
Sakura se procházela po noční v tuhle dobu klidné vesnici. Hlavou jí vířilo mnoho otázek, na které prozatím neznala odpověď, ale pevně doufala, že je brzy zjistí.
,Proč Naruto skočil před Sasukeho? Tohle nebylo jenom z čirého přátelství, muselo v tom být něco jiného, ale co? Proč se Sasuke dobrovolně ujal toho, že se bude o Naruta starat? Cítí se za Narutův stav zodpovědný? Proč mu to Tsunade vůbec dovolila, když ho nemá tolik v oblibě? Mám u Sasukeho vůbec ještě nějakou šanci? Bude Naruto znovu vidět? A co se to mezi Sasukem a Narutem vůbec děje?'
Tolik otázek, ale žádné odpovědi. Smutně si povzdechla a zastavila se na místě. S údivem zjistila, že stojí zrovna před Narutovým domem, kde se ještě svítilo.
Potají se přikradla k oknu a dívala se skrze něj. Přitom doufala, aby ji Sasuke náhodou nezahlédl. Protože kdyby ano, nevěděla, co by na svoji obhajobu řekla.
,Je to jak rodinná idylka,'pomyslela si, když viděla, jak Sasuke ochotně Naruta krmí.
Ráno Sasuke znovu připravil snídani a šel podat Tsunade zprávy. Každou vteřinu co s ní trávil si myslel, že ho nenávidí čím dál víc.
Když konečně přišel domů, rozhodl se, že vezme Naruta na chvíli na čerstvý vzduch. Prospělo by mu to. Neměl by doma být furt zalezlý. Potřebuje si tak nějak na všechno zvyknout.
Nedržel ho. Nechal ho, ať jde sám, ale vždycky si ho přitáhl blíž k sobě, když se blížil naproti nějakému sloupu nebo bednám na trhu, který zrovna dneska byl.
Lidé se jim sami vyhýbali. Slyšeli o Narutovi a bylo jim ho upřímně opravdu líto. Už dávno si zvykli, že jim neublíží, i když má v sobě tu devítiocasou příšeru. Všichni si přáli, aby znovu viděl.
I když Naruto viděl kolem sebe jenom tmu, ostatní smysly se mu zlepšily. Nejvíc se mu však zlepšil sluch.
Sasuke pravidelně každičký den přesně v půl deváté chodil za Tsunade a všechno ji povykládal. Co Naruto jedl, jestli neměl záchvat, jestli chodí na pravidelné procházky, jestli se náhodou zrak nevrací a tak dále.
Už to byli tři týdny, co Naruto oslepl. Už si na tmu kolem sebe pomalu zvykal a Sasuke ho nemusel stále držet za ruku, ale chodil s ním stále.
O několik dalších dnů později se Sasuke s Narutem a Jyraiyou dohodli, že by Naruto mohl začít trochu trénovat. Když nemůže chodit na mise, tak ať je stále v dobré kondici.
Začal tedy Narutův trénink. Nejdřív mu Jyraiya cosi vysvětloval, ale tomu Naruto moc pozornosti nevěnoval. Byli na louce, kde se Narutovi nemohl nikdo připlést pod nohy. A Naruto by nikoho nevědomě nemusel zabít.
U tréninku byl samozřejmě i Sasuke. Zrovna dvakrát nechtěl aby ho Tsunade našla někde se poflakovat na ulici. Ona totiž nevěděla, že Naruto začal trénovat, ona by to vlastně ani nedovolila, vzhledem k jeho stavu.
Jyrayia vytvořil několik svých klonů, které na Naruta poslal. Klony nedělali žádná jutsu. Snažili Naruta trénovat jenom na taijutsu, aby se mu nemohlo stát něco vážnějšího. Až když bude pořádně připravený a deset klonů ho nezmlátí skoro do bězvědomí jako právě teď, tak teprve pak se budou moc zaměřovat na jutsu.
Tsunade společně se Shizune šli po ulici. Měli namířeno k Narutovi domů a tam se poptat jak se má, jestli něco nepotřebuje a tak.
Když přišli k jeho domů, zabouchaly na dveře. Nikdo se však neozýval. Ani Naruto, ani Sasuke. Tsunade zabouchala o trochu silněji.
,,Třeba nejsou doma,"namítla Shizune a její malé prasátko, usídlené v její náruči jenom souhlasně zachrochtalo.
Vzdaly tedy snahu, že by Naruto mohl být doma a tak se vydaly na průzkum městem. Nikde nikdo. Žádná oranžová kombinéza svítící na sto metrů daleko a žadné černé číro,které by ji doprovázelo.








