
Anime: Naruto
Pár: SasuNaru
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Yaoi náznaky, Vulgární výrazy
Obsah: Naruto Uzumaki zmizel neznámo kam. Kde je? Co se s ním děje? Zachrání ho někdo?
Už to bylo pár hodin, co se Ohnivá země dozvěděla, že Naruta Uzumakiho někdo unesl. Někdo? Jedna polovina lidí se domnívala, že to udělal někdo z Akatsuki členů a ta druhá polovina lidí se domnívala, že ho unesla Orochimarova sekta. Ta druhá polovina lidí měla pravdu, i když to zatím nikdo nezjistil. Naruta opravdu unesl někdo z Orochimarových poskoků. Nikde nebyla jakákoliv stopa, byť nepatrná, které by se mohl kdokoliv chytnout. Bylo to, jako kdyby se hyperaktivní ninja vypařil. Jakoby nikdy neexistoval.
Tmavým, temným lesem šla čtyřčlenná partička ninjů s jedním zajatcem. Sasuke, Karin, Suigetsu, Juugo a Naruto.
Sasuke měl Naruta ležérně přehozeného přes rameno.
Blonďáček měl svázané ruce i nohy pro jistotu, že by se chtěl bránit i když to bylo takřka nemožné. Proti nim by neměl sebemenší šanci… I když, s pomocí Kyuubiho a jeho chakry by se nemusel ani nijak extra zadýchat.
,,Sasuke-kun… Neutáboříme se už konečně?!"zabručela Karin a upravila si svoje brýle na nose.
,,Už jdeme celý den. Jsem unavená!"zabručela.
,,Tak si s náma neměla chodit,"odsekl nabroušeně Sasuke a pochodoval dál.
Nikdo z nich se neodvážil teď skákat po větvích stromů. To by bylo pro ně hodně nebezpečné, pokud by se vůbec někam chtěli dostat živí a nepochroumaní.
Až teprve po dvou hodinách Sasuke rozhodl, že se utáboří. Postavili si stany a malé ohniště. Všichni z týmu Hebi se hodně divili, že je Naruto celou dobu zticha. Byl přece natolik známý tím, že nedokázal zavřít zobák ani na pět minut a teď mlčí celičký den. Tedy… Celou tu dobu co byl s nimi.
Sasuke se i dokonce velmi podivil, když mu řekl, že ho chtějí předat Orochimarovi a Naruto na to jenom pokrčil rameny. Nebránil se ani tomu, když ho svazovali. Byl jako dřevěná loutka, která poslouchá svého pána a nemůže si nic dělat podle vlastní vůle.
,,Proč si celou tu dobu zticha?"prolomil to nesnesitelné ticho ve stanu Sasuke.
,,A co bych měl podle tebe říkat?"podíval se na něj Naruto se zvláštním odleskem ve svých azurovým hlubinách.
,,Já nevím, cokoliv. Je to opravdu nezvyklé, že chvíli dokážeš držet zobák a neremcat hodiny a hodiny v kuse. Proč si se nebránil, když jsme tě přepadli?"vyslovil svoji otázku Sasuke.
,,Proč bych měl? Nemělo by to cenu. Nechtěl jsem přivolávat Kyuubiho, nechtěl jsem nikomu ublížit. Stejně na mě nikomu nezáleží, takže je to jedno. Mým osudem je stejně padnout do rukou buď Akatsuki nebo Orochimarovi."pronesl smutně Naruto.
Sasuke si k němu poposedl blíž a mezi ukazováček a palec vzal jeho bradu a donutil ho podívat se tak na něj.
,,Jak můžeš vědět, že třeba mě na tobě nezáleží?"povytáhl obočí překvapeně Uchiha.
,,Před dvěma lety si mi to dal jasně najevo navíc, kdyby ti na mě zaléželo, nevedl by si mě teď na jistou smrt,"odsekl Naruto.
Sasuke se zamračil. Velmi dobře si pamatoval den, kdy za ním Naruto přišel s tím, že ho miluje a jestli by to s ním nechtěl zkusit, ale on na něj začal velmi hnusně křičet a urážet ho, až se chudák blonďák z toho všeho zhroutil. Když se probral v nemocnici zjistil, že Sasuke odešel ten den z Konohy.
,,Já… Nebylo to tak, jak si myslíš,"zabručel Sasuke.
,,Ne?! Hmm díky, ale nechci poslouchat nějaký takovýhle trapný lži. Měl by si se ode mě radši klidit, nebo bys mohl chytnou teploušskou nemoc, přesně jak si mi to před dvěma roky servíroval na stůl!"zavrčel na něj zhnuseně Naruto a odvrátil od něj hlavu stranou.
Neměl chuť se na něj dívat, neměl chuť s ním mluvit, neměl chuť na něho myslet a už vůbec neměl chuť ho znovu tak šíleně milovat.
,,Bylo to pro tvoje dobro!"zavrčel na něj.
,,Jo tak pro mý dobro?! To nebylo snazší to říct třeba milejším způsobem?!"Naruto se na něj velmi rozzlobeně podíval.
Sasuke si jenom povzdechnul.
,,Bylo milionkrát lepší pro tvoji ochranu, abys mě nenáviděl, než abys mě miloval,"odpověděl Sasuke.
Naruto zamračeně pozdvihl levé obočí.
,,Pro moji ochranu? Vždyť mě teď vedeš k Orochimarovi! Tak jakápak ochrana?!"odsekl naštvaně Naruto.
,,Nech se překvapit,"šeptnul mu těsně u ucha Sasuke a potěšeně se usmál, když zjistil, že Naruto přivřel slastně oči, když mu svými rty jemně přejel po nechráněné šíji.
Další den, brzy ráno znovu všech pět ninjů vyrazilo na cestu. Tentokrát Sasuke Naruta nenesl. Šel hezky pěkně po svých. Večer by se měli dostavit do Orochimarova sídla a Sasuke už měl předem vymyšlený plán, jak Narutovi a vlastně i sobě pomoct.
Večer stanuli před jakýmsi hlubokým tunelem, do kterého všichni vešli. Šli různými chodbami. Chvíli šli rovně, pak zahnuli doprava nebo doleva.
Po několika minutách, kdy se Naruto naprosto ve všech těch spletitých cestičkách přestal orientovat, stanuli před jedněmi dveřmi.
Rudovlasá dívka je otevřela a všichni vešli do velké, dlouhé chodby. Na každé straně bylo nejméně padesát dveří.
,,Fajn. Jsme tu. Můžete jít, já ho donesu k Orochimarovi."zamumlal Sasuke ke svému týmu a všichni tři se rozprchli. Jeho tým poslušně přikývnul a zmizel. Hned poté se ti dva rozešli rovnou cestou přímo k jedněm vzdáleným dvoukřídlým dveřím.
Sasuke Naruta dovedl do jedné malé temné komůrky.
,,Sasuke…"Naruto chtěl pryč, neměl rád stísněné prostory a tmu.
Ne, že by měl klaustrofobii, to ne. Jen takové malé prostory neměl rád.
,,Neboj se, za chvíli pro tebe přijdu,"zamumlal mu těsně u ucha a aniž by to Naruto čekal, políbil ho na rty.
Pak Naruta v té malé, temné komůrce zamknul.
A opravdu. Za krátkou chvíli se dveře komůrky otevřely a v nich stál Sasuke s kamenným výrazem ve tváři jako vždy.
,,Tak pojď,"pobídnul Naruta, který velmi rád vyšel z oné pro něj děsivé místnosti.
Sasuke ho vyvedl ze dveří a pak šli několik metrů rovně po dlouhé chodbě. Minuly asi dvacatero dveří a když měli míjet dvacáté páté, zastavili se. Zahnuli do leva a Narutovi se naskytl pohled na útulný malý pokojík.
,,Tak tady žiju,"zabručel Sasuke.
,,Eh… Malý,"zhodnotil Naruto, ,,ale docela útulný,"dodal však rychle nakonec.
,,Hmm... Díky."kývnul Sasuke jemně hlavou.
,,Co se mnou teď bude?"zeptal se ho Naruto a snažil se si rozvázat ruce.
Sasuke se nad jeho počínáním jenom zvesela zašklebil a pomohl mu ty ruce rozvázat.
,,Dík."zabručel Naruto.
,,Tak odpovíš mi?"zeptal se ho znovu.
,,Hmm?"Sasuke jakoby přeslechl jeho minulou otázku.
,,Co se mnou teď bude?"zopakoval Naruto.
,,Coby mělo? Dneska utečeme."pokrčil rameny Sasuke.
,,Utečeme?"Naruto myslel, že se přeslechl.
Sasuke jenom pokýval hlavou, posadil se na postel a pobídl Uzumakiho, aby si sedl vedle něj. Naruto tak učinil.
,,Důvod, proč jsem na tebe přede dvěma lety tak křičel a nadával ti, byl ten, že jsem tě miloval,"začal Sasuke.
,,Miloval?"pronesl Naruto smutně, protože teď shořel poslední, malý plamínek naděje.
,,A miluju tě pořád,"dodal Sasuke s úsměvem.
Naruto, který se doteď smutně díval na svoje ruce složené před sebou, zvedl hlavu a jeho rozzářené oči se setkaly s těmi onyxovými.
,,P-Pořád?"Naruto tomu nedokázal uvěřit.
Sasuke se k němu naklonil a jemně se otřel o jeho rty. Naruto přivřel slastně oči a jemně zavzdychal.
Sasuke se od něj odtrhl s malým úsměvem a vzal jeho ruce do svých.
,,Pořád tě miluju,"odpověděl.
Naruto myslel, že špatně slyší. To přece nemůže být pravda!
,,Myslel jsem si, že pro tebe bude lehčí až odejdu, že mě budeš nenávidět. Že na mě třeba i zapomeneš, ale já to nedokázal. Trhalo mi srdce, když jsem tě urážel, ale nemohl jsem jinak. Bylo mi jasné, že kdybych ti řekl, co k tobě opravdu cítím, bránil by si mi v odchodu, sledoval mě a snažil se mě přivést zpět, ale to by akorát můj plán ohrožovalo."mluvil dál smutným hlasem.
,,Já… Vážně jsem tě nenáviděl, ale miloval jsem tě a pořád miluju, i když ti to pořád nevěřím."řekl Naruto.
,,To byl prostě účel. Mělo to být pro tvou ochranu."zamumlal černovlasý ninja.
Sasuke se znovu nad něj naklonil a políbil ho znovu na rty, ale tentokrát dravěji, vášnivěji. Po tomhle toužil, tak strašně dlouho. Oba.
Odtrhl se od něj, až když jim docházel dech.
,,Stejně ti pořád nějak nevěřím,"uculil se Naruto a pohladil ho ve vlasech.
,,A jak ti mám dokázat, že to myslím opravdu vážně?"zeptal se Sasuke se zájmem.
Narutovi se zablesklo v očích.
,,No… Jedna věc by tu možná byla, která by mě trošku přesvědčila,"řekl zamyšleně.
,,A tou věcí je co?"s tím byl starší a větší ninja povalen do peřin a zasednut.
Naruto si položil ruce vedle jeho hlavy a naklonil se na něj.
,,Co třeba takhle milování?"
Sasuke se šibalsky usmál.
Velmi brzy ráno začal Sasuke jemně s Narutem třást, aby ho probudil.
,,Mmm, nech mě ještě spát, Sasuke, prosím,"zabručel rozespale Naruto a stáhnul ze Sasukeho jeho peřinu, takže se Sasuke ocitl v pokoji jenom v rouše Adamově.
,,No tak, musíme vstát, jestli se odtud chceme dostat živí a hlavně v pořádku,"zašeptal mu jemně do ucha a znovu s ním lehce zatřásl.
,,Hmm? No tak tedy dobrá, no."zamumlal a sundal ze sebe peřinu, jaksi si v ten moment neuvědomil, že jsou oba nazí a když si to konečně uvědomil, zrudl od kořínků vlasů až po konečky prstů na nohách.
Sasuke se na něj mile usmál.
,,Pospěš si,"zamumlal s pohledem upřeným na jeho nahé tělo a rychle vstal.
Hodil po Narutovi jeho oblečení a oba se kvapně oblékli.
Sasuke sebral několik zbraní, které měl ve skříni.
Tiše a nikým nespozorováni se vykradli ze Sasukeho pokoje i z celého Orochimarova sídla.
Pár metrů od onoho sídla se Sasuke zastavil a vytvořil několik pečetí a vyslovil pár slov, kterým Naruto vůbec nerozuměl.
,,Co si to udělal?"nechápal jeho počínání.
,,Poběž, nebo nás to zasáhne!"pobídnul ho Sasuke, chytnul ho za ruku a rychlými skoky se vzdalovali od onoho místa, které po několika minutách zhostil obrovský výbuch.
,,Tys… Tys to tam vyhodil do vzduchu?"dýchal rychle Naruto, když se konečně zastavili.
,,Bystrej jako vždycky,"zakroutil Sasuke s úšklebkem hlavou.
,,Ale… Proč si to už neudělal dřív?"nechápal Naruto.
,,Potřeboval jsem, aby mi Orochimaru a ostatní věřili. Potřeboval jsem se jim dostat pod kůži a jedinej způsob, jak toho dosáhnout a plně jim dokázat, že jsem na jejich straně bylo tě přivézt do sídla. Tím pádem se můj plán na jejich odstranění stal kompletním."vysvětlil Sasuke.
,,Takže jsi zbavil svět Orochimara?"
,,Tak nějak,"zazubil se Sasuke a přivinul si ho do náruče.
,,Zbavil jsem svět jednoho otravnýho hadího šmejda, ale získal jsem něco, co nikdy nikomu nedám,"políbil ho.
Pak se ti dva vydali na cestu domů - do Konohy.








