
Anime: Naruto
Pár: SasuNaru
Přístupnost: 18+
Upozornění: Shounen-ai, Yaoi náznaky, Znásilnění, Vulgární výrazy
Obsah: Sasuke již několikrát Naruta přes jeho protesty znásilnil. Prostě se za ním večer stavil doma, užil si a zase odešel. Naruto je z toho zničený, jelikož k Sasukemu chová už poměrně delší dobu silné city. Pak společně dostanou misi ve Sněžné vesnici. Co se tam stane? Dokáže Naruto Sasukemu jeho chování někdy vůbec odpustit nebo ho začne hluboce nenávidět?
Naruto seděl nahý, skrčený u rohu svého pokoje. Nahý byl proto, že ho Sasuke před chvílí bezdůvodně znásilnil. Už šestý den po sobě. Prostě se jen tak v noci objeví, přirazí ho ke zdi a znásilní. Naruto se snažil bránit už několikrát,ale bez odezvy, Sasuke byl moc silný a blonďák mu nechtěl vědomě ublížit. Nejhorší na tom však ale bylo to, že Sasukeho miloval. On o tom zatím neměl ani páru a bylo to tak vlastně dobře, protože se to po dnešku změní.
,,Sasuke ty idiote!"zaječel Naruto do ticha bytu.
Pak se následně a hlasitě rozvzlykal.
Asi teprve po hodině se trochu uklidnil. Vstal a nemotorně se dobelhal do koupelny, kde na sebe pustil studenou vodu.Snažil se ze sebe smýt Sasukeho dotyky, tak i jeho sperma a svou krev, která mu vytékala z konečníku.
V tu dobu seděl Sasuke na parapetu svého okna a díval se do temné noci. Proklínal se, nenáviděl se za to,že ublížil svému nejlepšímu příteli, který ho asi teď už jistojistě nenávidí. A to několikrát.
Ještě než Narutovi ublížil uvědomil si, že ho beznadějně miluje. Možná to udělal jen kvůli tomu, že si myslel, že nikdy nemůžou být spolu. Že Naruto mu jeho lásku neopětuje. A proto si ho vzal. Bez řečí. Bez kouska citu, smířen s tím, že aspoň takhle ho bude moci na chvíli mít.
Druhý den ráno se všichni tři členové týmu 7 sešli na mostě a čekali na svého senseie, který se tentokrát neobjevil se svým obvyklým tříhodinovým spožděním. Dneska tu byl za hodinu a půl, což byl pro něj nový rekord.
Za tu dobu se Naruto ani jednou nepodíval na Sasukeho či Sakuru, jen nepřítomně hleděl z mostu na tekoucí vodu pod nimi.
,,Nazdar bando!"pozdravil.
,,Jdete pozdě!"vyjekla Sakura, ,,Ale ne tak jako vždy,"dopověděla tiším hlasem.
,,Sasuke a Naruto máte misi ve Sněžné vesnici,"oznámil Kakashi.
Naruto vytřeštil oči stejně tak, jako Sasuke.
,Já s tím hajzlem nikam nepůjdu!'vyjekl v duchu Naruto.
Bál se, že se Sasuke znovu neudrží a skočí po něm. Už nikdy v životě nechtěl zažít takovou bolest jako včera. Včera to bylo obzvlášť drsné a bolestivé.
,,Za týden možná dřív, začne období silných vánic a lavin, vesničané budou potřebovat pomoc s evakuací,"vysvětlil.
,,A co budu dělat já?"Sakura netrpělivě pošlapávala nohou na místě.
,,V nemocnici je nový příjem pacientů, budeš tam vypomáhat, Hokage-sama si to přeje,"zamumlal Kakashi.
,,Hodně štěstí při misi,"otočil se Kakashi ke chlapcům a pak v oblaku bílého kouře zmizel, stejně tak jako Sakura a Sasuke s Narutem, kteří si museli sbalit na cestu.
O hodinu později už míjeli brány Konohy.
Naruto si od Sasukeho držel tak pětimetrový odstup, což Sasukeho nesmírně mrzelo, ale nic nenamítal. Mohl si za to sám.
Odpoledne se prudce rozpršelo.
,Tak to mi ještě chybělo.'pomyslel si nevrle Naruto.
Seskočili z větví, na kterých doposud skákali, protože nechtěli riskovat uklouznutí a zranění.
K večeru spozorovali malou opuštěnou chatku, do které si okamžitě vlezli promočení na kost. Hned v první místnosti byl postavený krb, do kterého Sasuke naházel naskládané dřevo a okamžitě jej zapálil pomocí svého Ohnivého jutsu.
Pak přešel ke svému batohu, kde vytáhl dvě deky. Jednu si nechal a druhou hodil po Narutovi, který byl od něj stále dost daleko.
Sasuke se pak pomalu vysvlékl z mokrého oblečení a rozprostřel ho před oheň, aby do rána stihlo uschnout.
,,Měl by si se taky svlíknout, abys nedostal zápal plic,"zamumlal Sasuke směrem k Narutovi.
,,A budu riskovat, že se po mně zase vrhneš?!"v tu chvíli byl prudce přiražen k zemi, ruce spojené za hlavou a Sasuke na něm obkročmo seděl.
,,Jako kdybych to neříkal, ttebayo. Teď uděláš co? Hmm?! Zase mě znásilníš?! Děláš si čárky do deníčku? To už by bylo po sedmé v řadě!"vyjekl na něj Naruto naštvaně.
V tu chvíli mu přistála taková pěst, že se mu levá tvář ocitla na podlaze.
Podíval se naštvaně a s dost velkým odporem na svého týmové partnera.
,,Aha nejdřív mě zmlátíš do bezvědomí a pak si užiješ. Ó jak šlechetné. Pomalu postupujem."znovu mu přistála rána na obličeji.,
,,Sklapni Naruto! Věř mi, nevím co se to se mnou v posledních dnech stalo, ale nechtěl jsem to udělat! Vážně ne!"vyjekl naštvaně Sasuke a hleděl do modrých očí své možná už ztracené jediné lásky.
,,Myslíš, že je tak lehký odpouštět?! Věř mi, odpustil bych ti kdejakou ptákovinu, ale tohle ne!"křikl Naruto a jeho oči se zaleskly.
,,Já vím, Naruto, já… Já to chápu,"zamumlal Sasuke.
,,Ne! Ty nechápeš nic! Ty nechápeš, jak zatraceně to bolelo! Ty nechápeš, že si byl první! Ty nechápeš hodně věcí, Sasuke!"zakřičel Naruto.
Teď mu už slzy tekly proudem.
Sasuke na něj vytřeštěně hleděl. On byl první a takhle mu to zkazil?! Ostatně...Naruto byl taky jeho první, ale zkazit mu to tedy nemusel. Udělal by cokoliv, aby to napravil, aby mu ten blonďatý anděl odpustil. Cokoliv...Udělal by cokoliv…
Sasuke mu jemně stíral slzy palcem. Přitom se díval do Narutových modrých očí. Věděl, že nemá cenu na něj tlačit, aby mu odpustil. To ukáže jenom čas.
Když Naruto přestal brečet, pustil mu ruce a slezl z něj. Hodil na něj jednu z dek a sám se zabalil do své a přešel k ohni, aby se trochu ohřál.
Naruto se na něj smutně díval, má mu odpustit nebo nemá? I přesto, přese všechno ho stále miloval. Co to bylo za divný lesk v jeho očích?
Nakonec se přece jen vysvlékl, protože mu byla zima a taktéž se usadil u ohně, tentokrát blíže k Sasukemu. Čekalo ho těžké rozhodnutí.
Když mu odpustí může být šťastný, ale i nemusí, když Sasuke neopětuje jeho city. Když mu neodpustí bude se trápit Sasukeho smutným pohledem. Povzdychnul si.
Sasuke po několika dlouhých minutách tíživého a nesnesitelného ticha nakonec usnul.
Naruto narozdíl od něj ještě hodnou chvíli koukal na tancující plameny v krbu, než se jimi také nechal ukolébat ke spánku.
Ráno měli už oblečení suché a pršet dokonce i přestalo, takže jim nic nepřekáželo vydat se znovu na cestu.
Naruto si stejně držel od Sasukeho malý odstup, ale ne takový jako předchozí den.
Pozdě k večeru se dostavili k branám Sněžné vesnice. Ubytovali se, najedli a pak šli společně do jednoho pokoje.
Naruto proti tomu nic neměl, aby spali v jednom pokoji. Když to přežil včera může to přece přežít i dnes.
Brzy ráno se probudili jak obyvatelé vesnice tak i Naruto se Sasukem .Rychle se oblékli, opláchli si obličeje, na snídani se vykašlali a vyšli před hotel, kde začali okamžitě pomáhat.
Od brzkého rána museli chodit dva kilometry jižně od vesnice, kde bylo postaveno několik velkých panelových domů, aby se tam celá vesnice vešla a aby tam bez sebemenších potíží přežila to strašné období.
Naruto už šel s poslední rodinou, když v tom kdosi zařval slovo lavina. Naruto akorát stačil silně odstrčit rodinu, ale sám nestačil nijak zareagovat a už byl pod tlustou vrstvou sněhu.
Ten někdo, kdo to zařval byl Sasuke, který teď s vytřeštěnýma očima hleděl na místo, kde před chvíli stál Naruto.
Rychle přiběhl k rodině, která stejně jako on před chvílí, koukala na místo. Rychle ji dovedl za brány.
,,Zvládnete tam dojít sami?"zeptal se jich.
Rodinka pokývala hlavami. Sasuke kývl taky a rozeběhl se zpět do vesnice. Začínalo se stmívat a brzy Sasuke neviděl ani na špičku svého nosu.
,,Naruto!"křičel už asi po sté, ale stejně to bylo houby platné, nikdo se neozýval.
Bloumal sem a tam, bořil se do sněhu snad až po kolena, ale ignoroval to. Nechtěl si připustit, že by Naruta ztratil. To nepřipadalo vůbec v úvahu.
,,Naruto!"zakřičel, už ani nedoufal v ozvěnu.
Byl vysílený, promrzlý na kost. Oblečení pod pláštěm bylo od sněhu naprosto promočené.
,,Sasuke!"zakřičel kdosi, někde poblíž.
,,Naruto!"zakřičel a rozeběhl se po hlase, který slyšel.
Doběhl k místu a uviděl matnou siluetu. Přiběhl k ní a poznal Naruta.
,,Jsi v pořádku?!"strachoval se.
Jeho parťák byl zahrabaný od pasu dolů a nemohl ven ať se snažil sebevíc.
,,Asi mám něco s nohou, ttebayo!"kníknul Naruto, taktéž promrzlý na kost.
Sasuke začal pomalu okolo Naruta hrabat.
,,Kurva! Bolí to! Kurva!"stěžoval si Naruto.
,,Vydrž, už to bude. Za chvíli budeš venku."šeptal Sasuke a odhraboval dál sníh.
Už byl tak u v půlce lýtek, když přestal. Chytl Naruta kolem pasu a zatáhl. Vytáhl Naruta a položil ho na sníh. Sundal si plášť, který měl na sobě a zabalil ho do něj. Pak si ho opatrně zvedl do náruče a rychlými kroky hnal tam, kde měli všichni být.
Narutovi ani nevadilo, že ho Sasuke u sebe drží.Z ačínalo mu to být… Příjemné. Hřejivá Sasukeho náruč mu dodávala pocit bezpečí. Cítil to z něj. Noha ho šíleně bolela, ale když cítil u sebe Sasukeho přítomnost, na bolest nějak zapomínal.
Po několika minutách usnul bezesným spánkem.
Když se Naruto po třech hodinách probudil, zjistil, že už není v Sasukeho náruči, ale že leží na nějaké posteli v bílém pokoji a levou nohu má nějakou těžkou. Nemohl s ní jen tak lehce pohnout. Otevřel oči a prohlédl si pokoj, ve kterém se údajně nacházel.
Pokoj byl prostě vybaven. Jedna postel, na které právě ležel, noční stolek postavený vedle ní, lustr, jedno okno, dvoje dveře, malý stolek, gauč, dvě skříně, okolo stolku dvě menší židle a nakonec berle.
,Berle?Co tu dělají berle?'pomyslel si, ale pak mu to hned docvaklo.
Očima tedy zabloudil k levé noze,která byla obalena do tvrdé a bílé sádry až do půlky stehna.
,,To snad ne, ttebayo!"zaklel nahlas.
Nějakým způsobem si na posteli sedl a natáhl se pro berle. Vyhoupl se na nohy, ale v tu chvíli bolestně zaúpěl. Asi na levou nohu došlápl tvrději, než by měl. Chvíli ještě skučel, než se konečně vybelhal ze ,,svého" pokoje.
Dobelhal se až ke schodům, kde znova naštvaně ale hodně nahlas zaklel.
,,Schody. Debilní schody. Jak se má člověk se zlomenou nohou po nich asi dostat dolů?"brblal si nahlas pro sebe.
Berle složil k sobě a obě dvě, po prozkoumání, že je opravdu sám, shodil ze schodiště dolů. Pak se chytl zábradlí obouma rukama a skákal po jedné noze dolů. Nedělal to rychle, šel na to pomalu, což pro něj bylo utrpením, jelikož Naruto Uzumaki nikdy nic pomalu rozhodně nedělá, ale tentokrát opravdu musel. Rozhodně se nechtěl nějakým způsobem smeknout, spadnout a při nejhorším si zlomit i druhou nohu. To už by pak nevěděl, co dělat. Povzdechl si.
O dalších pět minut později byl stále na schodišti. Byl teprve v půlce a to to schodiště nebylo nijak dlouhé, ale zdálo se mu naprosto nekonečné. Vůbec si nevšiml postavy, která ho už pět minut nečinně a tiše pozorovala a dusila se smíchem nad Narutovými nadávkami a neomalenými pohyby.
Najednou Narutovy podjela noha a padal dolů. Už si myslel, že se přizabije, když v tom spadl do něčeho měkkého a teplého. Pomalinku pootevřel jedno oko a pak je naráz obě otevřel. Ležel v Sasukeho náruči a Sasuke měl co dělat aby nepropukl ve smích.
,,Co je tu tak vtipnýho, ttebayo?!"naštval se.
,,Ty,"zahuhlal Sasuke a dál potlačoval smích.
Naruto se naštvaně vymotal ze Sasukeho náruče, popadl berle pohozené na zemi a odplahočil se naštvaně pryč. Sice nevěděl kam, ale prostě se belhal pryč od něj.
Sasuke ho ještě chvíli pozoroval než se vydal za ním, protože si myslel, že se Naruto pokusí najít jídelnu. Určitě měl velký hlad.
Naruto se belhal, belhal a belhal, ale zmiňovanou jídelnu stále nenašel.
Sasuke ho špehoval, špehoval a špehoval a potají se mu smál.
Naruto postřehl nějaký zvuk. Zamyslel se. Byl to Sasuke! Zastavil se a chvíli čekal, jestli dotyčný vyleze, nebo ho bude muset vybídnout. Nic se nedělo. Bylo naprosté ticho.
,,Můžeš vylézt Sasuke!Já vím, že jsi tam, dattebayo!"křikl naštvaně.
Nenáviděl, když se mu někdo smál. No vlastně… Jemu se ale smáli skoro všichni… Pořád!
Sasuke tedy vyšel zpoza rohu a vydal se směrem k Narutovi. Ještě stále byl rudý od smíchu.
,,Hledáš jídlenu?"zeptal se klidně.
,,To ti může bejt ukradený!"vyštěkl Naruto, v tu chvíli mu silně zakručelo v břiše.
Sasukeho popadla další salva smíchu až mu vytryskly slzy z očí.
Naruto zrudl. Ne smíchy ani rozpaky, ale vzteky.
Sasuke to zpozoroval a jako na povel se přestal smát. Odkašlal si.
,,Jídelna je druhým směrem,"zašeptal mu těsně u ucha až Narutem projelo mrazení po celém jeho těle.
Sasuke na nic nečekal, otočil se a šel směrem k jídelně. Čekal a vlastně i doufal, že ho Naruto bude následovat.
Naruto chvíli nehnutě stál a sledoval Sasukeho záda, než se za ním belhavě vydal. Slabší kručení v břiše se přeměňovalo na silnější. Tělo se prostě dožadovalo nějaké stravy. Jakékoliv.
Po několika minutách se dostavili do jídelny.
,Já šel okolo ní a minul jsem ji?!Já jsem to ale idiot, ttebayo!'vztekal se v duchu.
Sedl si na první židli, kterou uviděl.
Sasuke mu přinesl tácek s jídlem a usedl si vedle něj.
Oba začali v klidu jíst.
,,Mluvil jsem s doktory,"zamumlal po chvíli tíživého ticha Sasuke.
,,A?"nechápal Naruto a usrkl si čaje.
,,Tři měsíce možná i dýl,"zamumlal znovu Sasuke.
,,Co tři měsíce a možná i dýl?"nechápal stále.
,,Tady budeme trčet, nesmíš se totiž moc poflakovat. A chůze do Listové by ti mohla způsobit ošklivá zranění na noze. Měl si ji zlomenout na třech různých místech."odpověděl klidně Sasuke.
Naruto na něj vytřeštil oči,málem mu i vypadli z důlků.
,,Já tady tři měsíce nebo ještě dýl trčet nebudu!"vyjekl Naruto a postavil se, v tu chvíli zapištěl bolestí a se slzami na krajíčku usedl zpět na židli.
,,Neječ nejsi tu sám!"okřikl ho tiše Sasuke.
,,Já tady ale nebudu!"zamítl Naruto.
,,Budeš muset. Máš prej být rád, že ti tu nohu rovnou neuřízli i když... Bylo by to docela zajímavý."ušklíbl se Sasuke.
Naruto pěnil vzteky. Vstal, ale tentokrát už opatrněji a belhal se z jídelny.
Sasuke rychle dojed a vyšel z ním.
,,To snad ne,"zaúpěl Naruto, když stál před schody vedoucími k jeho pokoje.
,,Copak, copak?"ušklíbl se Sasuke.
,,Schody,"zamumlal naštvaně Naruto.
Sasuke se na něj podíval na nšťastně naštvaného blonďáka a bez dalších zbytečných keců ho vzal do náručí i s berlemi a nesl ho nahoru.
,,P-po-počkej! Co blbneš!"pištěl Naruto a snažil se mu vytrhnout.
,,Přestaň se vrtět jestli nechceš, abychom oba slítli dolů!"zavrčel Sasuke a v tu chvíli se Naruto přestal hýbat.
Sasuke ho pustil na zem až když stál pevně nohama na zemi kousek od schodů.
Naruto si vzal berle a belhal se do svého pokoje.
,,Co za mnou pořád lezeš?!"zavrčel Naruto.
,,Mám pokoj stejným směrem. Musím napsat zprávu Hokage, že se tu nějakou dobu zdržíme."řekl Sasuke a zašel do svého pokoje, který byl mimo toho hnedka vedle Narutova.
Naruto si nuceně povzdechl a zašel i on do svého pokoje.Natáhl se na postel a ani nevěděl jak, ale usnul hned, jak se jeho hlava dotkla polštáře.
Po několika hodinách se konečně probral. Protáhl se a porozhlédl se trochu po pokoji. Na nočním stolku spatřil malý papírek. Vzal si ho do ruky a přečetl si ho.
,Večeře je v půl sedmé. Doufám,že víš jak se tam dostat.'četl v duchu.
,,Tak to abych vyšel už v šest,"zamumlal si pro sebe.








