
Anime: Naruto
Pár: HidaNaru
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Vulgární výrazy
Obsah: Naruto při boji s Hidanem vzpomíná na jejich první setkání.
,,Uzumaki máš misi!"zahučela Hokage Listové vesnice, když se blonďáček uřícený z běhu sem, konečně dostavil do její kanceláře.
,,Fakt?! A sám?!"vykřiknul nadšeně Naruto a najednou měl zase dost energie, jako kdyby před tím neběžel přes polovinu Konohy, aby se sem milostivě dostavil.
,Idiot,'pomyslela si s úsměvem blonďatá Hokage a pohodlněji se usadila ve svém měkkém koženém křesílku.
,,Potřebujeme, aby si se dostavil do Bleskové vesnice a vyzvedl jeden svitek od jejich velitele."vysvětlila mu zadanou misi.
,,Oukej! Provedu bábi-chan!"zavýskal nadšeně Naruto a rychle se vyhnul hodně tlusté a zřejmě hodně těžké knize, která po něm byla hozena zuřivou Hokage.
,,Nejsem pro tebe žádná bábi a už vůbec ne bábi - chan!"zavřískala naštvaně a chystala si další knížku.
,,Tak já mažu bábi-sama!"rozloučil se Naruto a zabouchnul rychle za sebou dveře.
Druhá kniha po něm hozená jíž nedoletěla ke svému cíli, jelikož bohužel narazila na překážku, kterou byly obrovské dřevěné kancelářské dveře.
,,Baka!"zavrčela pro sebe blondýna a nalila si do sklenice svoje oblíbené saké.
Naruto pospíchal přes střechy různých domů a obchůdků k sobě do svého malého domečku.
Jakmile se dostavil na svoji střechu, seskočil z ní na zem, před svoje vchodové dveře. Z kapsy vytáhnul klíče a odemknul si. Vstoupil do útulného domku a zavřel za sebou dveře. Zul se a stáhnul ze sebe bundu. Hned poté se vydal do svého pokoje, kde ze skříně vytáhl objemný batoh do něhož naházel nejnutnější věci jako například: náhradní trička, kalhoty, trenky, mikiny, zubní kartáček, pastu, spacák, stan, kunaie, shurikeny, několik svitků, lahve s vodou a nějaké to jídlo.
Se sbaleným a zapnutým batohem se vydal do chodby, kde se obul, navlékl si na sebe svoji černo-oranžovou mikinu a vyrazil k branám Konohy.
Když tam dorazil rozloučil se pokývnutím hlavy se strážci, kteří střežili cestu, po níž se do Konohy vchází a vychází.
Naruto šel ještě několik set metrů než narazil na začátek hustého lesa. Došel k němu blíže a vyskočil na první silnou větev, kterou uviděl. Po nich se rychlými kroky oddaloval od svojí rodné vesnice.
Večer stanul na malé mýtince. Postavil si stan a v něm se navečeřel. Poté z něj vylezl a rozdělal si malý ohýnek před ním. Z lesa rozprostřeného kolem donesl dřevo na přikládání. Sednul si na zem, kolena přitáhnul k hrudi a položil si na ně hlavu. Jen tak tupě zíral do ohně a díval se na jeho tančící plamínky do té doby, než zaslechl zapraskání vysoké větve kousek od něj a pak tupou ránu.
Vyskočil na nohy a z pouzdra vytáhl dva kunaie. Pomalými kroky se blížil k místu, kde slyšel onu tupou ránu. Přiblížil se k němu a spatřil mladíka, zřejmě o pár let staršího, jak sedí na zemi a hladí si velkou bouli na hlavě. Nevěděl, kdo to je.
,,Kdo jsi?"zeptal se ho ostražitě a pevněji sevřel kunaie.
Mladík se na něj podíval svýma rudýma očima.
,,Hi-Hidan,"zamumlal lehce zděšeně.
,,Odkud jsi?"zeptal se ho znovu blonďák a měřil si ho rentgenovým pohledem.
,,Já? Teď zřejmě odnikud, utekl jsem."odpověděl muž a postavil se.
Naruto si všimnul, že se pod ním zřejmě prolomila větev a on spadnul na zem, kde si pořádně natloukl.
,,Aha… Tak pojď se mnou… Já mám namířeno do Bleskové, můžeš jít se mnou pokud chceš."zamumlal Naruto.
,,Ehm… Tak tedy dobrá."odpověděl Hidan a společně se svým novým společníkem se vydal k ohni a k jeho stanu.
Teprve tam si mohl Naruto Hidana prohlédnout v celé své kráse.
,Wow, je docela sexy,'pomyslel si blonďatý mladík a ani netušil, že šedovlasý kluk, který seděl naproti němu myslí na totéž.
,S ním by to stálo za hřích,'pomyslel si šedovlasý kluk a svýma rudýma očima ho dál propichoval pohledem.
Naruto tušil, že na něj zřejmě kouká, ale nijak ho to nevyvedlo z míry, jen dál koukal do dohořívajícího ohýnku a už se ani nesnažil znovu přihodit nějakou tu větvičku do něj.
,,Měli bysme jít už asi spát, potřebuju ráno brzy vstát,"zamumlal najednou zničehonic Uzumaki.
,,Jo, asi jo. Mimochodem, ani jsem se tě nezeptal jak se jmenuješ."odpověděl Hidan.
,,Naruto, Naruto Uzumaki, ninja z Konohy,"odpověděl mu se zářivým úsměvem Uzumaki a postavil se ze země.
,,Doufám, že ti nebude vadit, že budeme spát v jednom spacáku. Nějak jsem nepočítal s tím, že někoho najdu."zazubil se na něj rošťácky.
,,Ne, nevadí,"pousmál se jemně rudooký a téže se postavil.
,,Kam si měl vlastně namířeno?"zeptal se ho najednou Naruto, když spolu leželi namáčklí na sobě v Narutově spacáku.
,,K Akatsuki,"zamumlal Hidan jednoduše.
,,Proč?"nechápal Naruto.
,,Já… Jsem nesmrtelný… Lidi z mé vesnice se mě proto báli a stranili se mi, proto jsem odtamtud odešel."odpověděl mu na jeho jednoduchou otázku lehce složitější odpovědí.
,,Aha… To je mi líto,"posmutněl Naruto, ,,ale proč zrovna k Akatsuki?"
Hidan pokrčil rameny.
,,Myslím si, že by pro mě našli využití,"
Další den, po skromné snídani se znovu vydali na cestu do Bleskové vesnice pro svitek, který měl Naruto převzít od jejich vůdce.
Svižně skákali z jedné větve na druhou a vzdalovali se tak od malé mýtinky, kde se včera večer potkali. Cestou si vesele povídali o všem možném co je napadlo.
A Naruto se tak o Hidanovi dozvěděl dosti potřebných informací stejně jako právě Hidan o Narutovi. Oba zjistili, že toho mají mnoho společného a ani Naruto se netajil tím, že je v něm zapečetěný Kyuubi a že právě Akatsuki ho chtějí dostat.
,,Tak to by mi bylo líto takového pěkného kluka jako jsi ty,"vyšlo najednou Hidanovi z úst a ani on sám vlastně netušil co řekl.
Uvědomil si to až potom, co Naruto krvavě zrudnul v obličeji.
,,Eh… Díky,"usmál se na něj stále rudý.
,,Není zač,"odvětil jen šedovlasý ninja.
Až do večera spolu nemluvili.
Naruto nedokázal pochopit proč mu vlastně poskočilo srdce, když Hidan řekl tu ,,osudnou" větu.
A Hidan zase nedokázal pochopit, proč tu větu vlastně vypustil z úst.
Společně se navečeřeli a zalezli do Narutova stanu i do jeho spacáku. Otočili se k sobě zády, ale i přesto se zády o sebe třeli, jelikož v Narutově spacáku nebylo dost místa. Ale ani jednomu to zřejmě vůbec nevadilo. Nasávali teplo toho druhého.
Druhý den, těsně po poledni se oba dva dostavili do Bleskové vesnice, kde Naruto vyzvedl svitek. Ve vesnici se zrovna konala nějaká slavnost a tak se Naruto i jeho nový společník rozhodli, že se ubytují v jednom hotelu a sečkají tu do rána.
Večer, kdy začala slavnost se na ni oba vydali. Sedli si k malému baru postavenému na větším náměstí. Objednali si saké a když jim ho chlapík za barem nalil a předal ve skleničkách, oba se ho chopili a jemně ho usrkávali.
Najednou začala hrát pomalejší hudba, která se Hidanovi zřejmě zalíbila natolik, že Naruta vyzval k tanci. Ten samozřejmě zrudnul od konečků prstů na nohou až po kořínky svých zlatavých vlasů.
,,A-A-Ale já neumím tančit!"snažil se ho odradit od toho blbého nápadu, ale Hidan se nedal jen tak odmítnout.
,,Ale no tak. Nebuď srab Naruto. Já vím, že to umíš."usmál se na něj tajuplně.
,,Ne! Neumím! Vážně ne!"bručel Naruto a kroutil hlavou, ale přitom šel poslušně s Hidanem do už dávno tančícího davu.
Hidan si ho přivinul na svoje svalnaté tělo, které zakrývalo jenom prosté oblečení. Chytili se za ruce.
Naruto jednu ruku položil na šedovláskovo rameno a ten svoji druhou ruku obmotal okolo blonďáčkova pasu a natiskl si ho na sebe ještě víc.
Začali se pomalu vlnit do rytmu pomalé písně a každý z nich si užíval tu těsnou blízkost toho druhého.
Písnička se pomalu blížila ke konci a ani jednomu z dvojice se nechtělo z takové příjemné blízkosti se oddálit, ale nakonec museli. Sedli si znovu k baru a objednali si další saké.
Pomalu, ale jistě se blížila půlnoc. Oba stále seděli u baru a popíjeli jedno saké za druhým, přitom si zase vesele povídali jako tehdy.
Lidé na náměstí pomalu začali odpočítávat dobu, kdy nastane konečně půlnoc.
,,Pět, čtyři, tři, dva, jedna!"jakmile všichni řekli slovo jedna, spustil se najednou na nebi nádherný ohňostroj.
Naruto vytáhl Hidana od baru a popoháněl ho blíže do středu náměstí, aby lépe na ohňostroj viděli.
Asi v půlce úžasného ohňostroje se Hidan konečně odhodlal k jednomu z činů.
,,Naruto?"zašeptal mu jemně do ucha.
Naruto se na něj otočil, jelikož stál před ním a upřel na něj svoje azurově modré oči.
Hidan se k němu beze slova sklonil a přitiskl svoje rty na ty jeho.
Naruto cítil jak na okamžik přestal dýchat.
,,Promiň, musel jsem to udělat, nějak mi to nedalo."zamumlal urychleně Hidan, když se od těch jeho měkkých a sladkých rtů odtrhnul ty svoje.
,,Ni-c se ne-nestalo, jen… Jen mě to překvapilo,"pousmál se mladší mladík.
Hidan se na něj usmál a objal ho.
,,Chci ti něco říct,"řekl Naruto najednou.
,,Hmm? A co to je?"
,,Něco mě k tobě táhne,"zamyslel se Naruto.
Tu noc byl jeden ze dvou pokojů opuštěný.
Když se Naruto ráno probudil, Hidana nikde nenašel. Jakoby se po něm slehla zem. Nemohl si dovolit po něm pátrat, musel se vrátit zpět domů.
,,Na copak asi náš milý Naru-chan myslí?!"zachechtal se Hidan tak lehce šíleněji a zaútočil znovu na něj.
Naruto se jakž takž vyhnul jeho tvrdému útoku. Odskočil pár metrů od něj a zadíval se na něj svýma pomněnkovýma očima.
,,Myslel jsem na náš první polibek… Na naši jedinou noc,"zamumlal jenom tak lehce.
Hidan se zarazil uprostřed pohybu. Postavil se rovně a zadíval se do těch jeho okouzlujících očí.
,,Proč si pak odešel?"zeptal se ho Naruto.
,,Do toho ti nic není!"zakřičel Hidan a znovu na něj zaútočil svojí kosou.
Naruto se vyhnul, ale jenom o chlup.
,,Právě, že mi do toho něco je!"odseknul a hodil po něm pár pravých i nepravých - naklonovaných kunaiů.
,,Políbil si mě! Spal si se mnou!"zaječel na něj a uskočil další jeho ráně.
,,Říkám ti znovu, že ti do toho nic není!"tentokrát neútočil kosou, ale svými vlastními pěstmi.
,,Zamiloval jsem se do tebe,"zamumlal Naruto a tentokrát se nedokázal vyhnout jeho pěsti.
Odletěl od něj pár metrů a narazil do kmene stromu, který zbrzdil jeho odlet.
,,Co si to řekl?!"přistoupil k němu Hidan a vzal ho za lem jeho bundy.
Vytáhl ho na nohy a přirazil ke kmeni stromu.
Narutovi z koutků úst stékaly potůčky krve a i přes bolest jeho zad se na něj mile pousmál.
,,Říkal jsem, že jsem se do tebe zamiloval,"zopakoval mu svoje slova a byl znovu odhozen o dalších několik metrů dál.
,,Lháři! Neviděl si mě tři roky!"zařval na něj ostrým hlasem šedovlásek a přiskočil znovu k němu.
,,A právě ty tři roky mi otevřely oči,"odseknul mu Naruto a ztěžka se vymanil z jeho sevření.
,,Vůbec nevíš, co to meleš,"zavrčel na něj šedovlasý nesmrtelný ninja.
,,Proč si sakra odešel?! Proč si mě tam nechal samotnýho?!"křiknul vztekle Naruto.
Byl naštvaný. Kyuubi by se mohl lehce dostat na povrch a jistě by s jeho pomocí přišel na to, jak Hidana zabít, ale to on nechtěl.
,,Miluju tě Hidane!"zavrčel a přitiskl se prudce na jeho rty.
Hidan vytřeštil oči. Nechá se tady líbat tím liščím chlapcem, kterého neviděl už dobré tři roky a od Peina dostal za úkol ho přivézt, ale on to teď nedokázal. Nechtěl ho dovézt k Akatsuki, nemohl. Nemůže přeci vystavit jasné smrti někoho, koho miluje, to je přece blbost, ne?! Jasně, že je.
Odhodil svoji kosu stranou a přitáhl si Naruta blíže na svoje tělo.
,,Odpusť mi to, Naru-chan,"zašeptal nešťastně do jeho rtů.
Naruto se od něj s úsměvem od ucha k uchu odtrhl.
,,Odpustím ti to jenom, když se se mnou vrátíš do Konohy,"objal ho kolem pasu.
,,Víš, že to nejde, hledají mě. Nebyl bych volný."zavrtěl smutně šedovlasý ninja hlavou.
,,Něco vymyslíme,"zamručel Naruto.
Hidan se usmál a znovu uchvátil jeho rty v jednom z mnoha dech beroucím polibku.








