
Druhý den ráno, jsem připravil pro oba kávu. Pro Sasukeho rozpustnou s jednou lžičkou cukru a troškou mléka. Pro sebe též rozpustnou ale půl vody půl mléko a se čtyřmi lžičkami cukru. Sasuke nikdy nechápal, jak to můžu pít. Říkal, že tohle už není káva ale mléko s cukrem s lehkou chutí kávy. Vždycky jsem se tomu smál.
Když jsem před Sasukeho na konferenční stolek stavěl hrneček s kouřící tekutinou, ještě spal. Zadíval jsem se na něj. Byl tak uvolněný ve spánku. Měl tak milou tvář. Hrozně rád jsem ho vždycky pozoroval, když spal. Mohl jsem na něj koukat celé hodiny.
Zazvonil zvonek a ozvalo se jemné zaklepání na dveře.
Za dveřmi stála Hinata.
,,Ahoj Naruto-kun,"usmála se lehce nervózně na mě.
,,Ahoj Hinato,"usmál jsem se a ustoupil, aby mohla vejít.
Posadili jsme se v kuchyni. I ji jsem připravil kávu.
,,Ty tu někoho máš, že sedíme v kuchyni?"uculila se na mě.
Vždycky jsme totiž seděli v obýváku. Ten ale teďka okupuje spící Sasuke.
,,Jo, je tu Sasuke,"
Otevřela pusu a pozdvihla obočí.
,,Takže vy dva,"naznačila.
,,Ne. Pomáhá mi s tím předvoláním. Nic jiného."zakroutil jsem razantně hlavou.
Bylo na ní vidět, že posmutněla. Vždycky nám to přála.
,,Já… Musím se ti omluvit Naruto."začala jemně.
Pozdvihl jsem obočí. Nechápal jsem, co tím myslí. Vždyť mi přece nic neudělala.
,,Za co?"
,,Evidentně sis minule myslel, že ti volám já, ale ozval se ti Sasuke… Nechtěla jsem, ale vtrhnul ke mně domů a dožadoval se toho, že ti musí zavolat přes můj telefon. Prý sis ho všude zablokoval, takže se ti nemůže ozvat sám."upřesnila.
,,Za to se vůbec nemusíš omlouvat Hin,"usmál jsem se přátelsky.
,,A… A co se tedy přesně mezi vámi a tím Gaarou stalo?"zeptala.
A tak jsem ji ve zkratce řekl svůj příběh. Nestačila věřit svým uším.
,,Dobré ráno,"vyrušil nás hluboký hlas chvíli po tom, co jsem dovyprávěl.
Vzhlédli jsme od hrníčků s kávou. Sasuke stál mezi dveřmi. Polonahý. Oboum se nám nahrnula červeň do tváří.
,,Ahoj, Sasuke-kun,"špitla Hinata.
Já jsem nic neřekl.
,,Zapomněl jsem se ti omluvit za to, jak jsem k tobě tenkrát vtrhnul,"omluvil se Sasuke a nervózně se podrbal na zátylku.
,,V pořádku,"kývla Hinata a usmála se.
Sasukeho pohled spadl na mě.
,,Osprchuju se, jestli dovolíš. Pak se skončím poptat těch sousedů, jestli něco neslyšeli."
Kývnul jsem a chvíli jsem se po jeho odchodu díval ještě na místo, kde stál.
,,Ty ho pořád miluješ viď?"usmála se Hinata.
Podíval jsem se na ni. V očích obrovský smutek.
,,Jasně, že ho miluju!"vykřikl jsem šeptem, aby nás náhodou nezaslechl.
Z koupelny byla slyšet už ale voda, ale stejně, co kdyby se pro něco vracel do obýváku a zaslechl nás.
,,Ale ublížil mi, strašně strašně moc mi ublížil. Ani si nedokážeš představit, jak to děsně bolelo, když jsem je načapal. V noci mě to budí ze spaní. Pořád mě to pronásleduje."řekl jsem smutně.
Hinata položila svou dlaň na tu mou a pohladila mě.
,,Vy dva patříte k sobě, Naruto,"řekla jen.
,,Myslíš si, že po tomhle s ním můžu být?"vyhrknul jsem.
,,Vím byla to jenom kuřba, nebyl to sex, ale co když spolu předtím už spali?"
,,Nespali,"zavrtěla Hinata hlavou.
,,Jak to můžeš vědět?"
,,Bavila jsem se s TenTen,"
,,S TenTen? Jako myslíš s tou recepční, která pracuje ve firmě, kde Sasuke dělá?"
Hinata přikývla.
,,Řekla mi, že Gaara je do Sasukeho zamilovaný už strašně dlouhou dobu. Pořád za ním dolejzlá. Je to sice schopný právník, ale lezl za ním snad s každým případem, co měl pro radu a názor. Říkala, že už Sasuke z toho byl opravdu zoufalý. Gaara ho neustále zval na pozdní snídaně, obědy, večeře. Pořád mu psal a volal. Vůbec se tím netajil, že je do něj zamilovaný. Kupoval mu různé dárky, ty prý Sasuke vždycky vyhodil nebo pokud se jednalo o nějaký šperk, dal ho TenTen nebo někomu jinému."vysvětlovala mi.
Nestačil jsem se divit. Neměl jsem důvod Hinatě nevěřit. Nikdy mi nelhala, vždy mi všechno řekla na rovinu.
,,Bavila jsem se trochu i se Sasukem, když ke mně vtrhnul. Ze začátku jsem na něj byla opravdu naštvaná, ale když mi to, co mi TenTen řekla potvrdil a řekl mi, že má dojem, že mu Gaara dal něco do pití předtím než si přišel, začalo mi to už zapadat docela dohromady. A to, že Gaara přišel se zlomenou rukou,"naznačila uvozovky, ,,a údajně naraženými žebry to jenom všechno dokazuje. Chce se tě zbavit Naruto. Má známé doktory, to už víš, právníky má také, když pracuje v právnické firmě. Jeho tatík má jako doktor také spoustu známých a ne jenom doktorů. Chce tě prostě dostat ze hry. Nejlépe asi do vězení. Myslí si, že by Sasuke na tebe tak dlouho nečekal. Myslel si, že když před ním udělá chudáčka, Sasuke bude s ním."voda přestala téct a Hinata utichla pro všechny případy.
Opravdu jsem čuměl. Ten kluk je nehoráznej šmejd. Divím se, že Hinata pracuje ve školství, ona by se na právničinu nebo policistku hodila. Vyšťourá na každého všechno, když si zamane.
,,Díky za kafe a sprchu. Jdu za těmi sousedy, pak se tu zastavím."ozval se Sasuke znovu mezi dveřmi.
,,Zatím se tu mějte,"odešel.
,,Ahoj,"houkla za ním Hinata.
,,Ten kluk je prostě regulérní magor,"řekl jsem konečně.
Hinata přikývla.
,,Gaaru osobně neznám, ale znám se s jeho starší sestrou Temari. Zkusím ještě něco zjistil. Se Sasukem nedopustíme, aby tě zavřeli. To se nikdy nestane."ujistila mě tmavovláska.
,,Díky Hin, opravdu si toho vážím,"usmál jsem na ni mile.
,,Sasuke tě miluje. Opravdu tě miluje a záleží mu na tobě. Opravdu skoro šílel, když zjistil, co se stalo."
Pár minut potom co Hinata odešla se vrátil Sasuke s dobrými zprávami.
,,Sousedé odnaproti nic neslyšeli. Ani ti nad tebou, ani ti pod tebou. Gaara si tedy jednoznačně vymýšlel. Sepsali se mnou i zprávu pro soud, že v ten inkriminovaný den byli doma a nic neslyšeli."řekl mi Sasuke.
,,Tak to je dobrá zpráva ne?"uchechtl jsem se trochu.
,,Jo to je. Byl si s tím obličejem u doktora?"
,,Jo byl. Musel jsem. Nevěděl jsem, jak je hluboká ta rána na obočí, jestli nepotřebuje zašít a taky jsem nevěděl, jestli mi ten krypl náhodou nezlomil nos."
,,Takže zprávu máš?"
Zmizel jsem na chvilku v obýváku a pak jsem přišel zpět do kuchyně s papírem v ruce. Podal jsem ho Sasukemu. Ten si ho letmo prohlédl.
,,Výborně,"založil si ho do kufříku.
,,Takže, co teď dál?"zeptal jsem se odevzdaně s rukama založenýma v klíně.
,,Musím shromáždit ještě několik důkazů. Sám na něj podám ještě žalobu za stalking. U soudu napadneme tvrzení doktorů, kteří psali zprávu o jeho zranění. Navrhneme soudu, že chceme, aby Gaaru vyšetřil nezaujatý, soudem určený doktor a podle toho se odpíchneme dál. Jelikož už teď víme, že zprávy byly určitě zfalšované, máme tak z 90% vítězství v kapse."řekl.
,,Proč jen z 90%?"
,,Nevím zda se soud zrovna netrefí do doktora, kterého znají. Znají se skoro se všemi. A doktoři si mezi sebou rádi dělají různé službičky."pokrčil rameny Sasuke.
Pokýval jsem chápavě hlavou.
,,Fajn, když budu něco dalšího vědět, ozvu se ti. Bylo by fajn, kdyby sis mě odblokoval aspoň na telefonu."řekl.
Šel jsem ho doprovodit.
,,Díky, Sasuke,"stál jsem mezi dveřmi.
,,Pro tebe všechno,"řekl jen.
Pak se nahnul, jakoby mě chtěl políbil, ale nakonec se zarazil a jen se jemně posmutněle usmál.
,,Zatím se tedy měj. Dávej na sebe pozor. Ozvu se."a zmizel.
Zavřel jsem dveře.
,Sakra proč mě nepolíbil?!'pomyslel jsem si.
Rty mě pálili po chuti na jeho ústa.
Dny ubíhaly pomalu a jednotvárně. Obličej se mi pomalu vracel do normální jednotné barvy. Po stopách rvačky už nebylo moc památky. Každý den jsem hypnotizoval telefon a čekal až Sasuke zavolá. Kolikrát jsem se přistihnul při myšlence, že mu jen tak zavolám nebo napíšu, ale pak jsem to okamžitě zamítnul. Nechci vypadat nedočkavě. Nechci mu dávat nějakou falešnou naději. Sám jsem pořádně nevěděl, jestli s ním i přesto, že byl evidentně nějak nadrogovaný, dokážu být. Díkybohu, že mě má práce umožňuje dělat převážně doma a nemusím nikam chodit. Pracuju jako ajťák pro jednu firmu. Od opravy, přes tvorbu reklam až po tvorbu a zkoušku různých aplikací a programů. Jsem taková ta holka přes počítače na všechno. Platí dost slušně, nemůžu si stěžovat. Zastávám taky několik pozic, takže můj plat je skoro tak velký, jako kdyby platili tři různé osoby. Takže si fakt nežiju špatně. Mám vlastní byt i auto. Časem chci velký dům se zahradou. Ještě teď mám živě před sebou to, jak jsme si se Sasukem tohle plánovali. Dům, zahradu, minimálně tři psy… Časem se vzít, adoptovat možná dítě. Teď už žijeme v době, kdy tohle není absolutně žádný problém. Oba jsme pracující a dobře zajištění. Povzdychnu si. Najednou začne zvonit telefon. Je to Sasuke. Hovor příjmu.
,,Jo?"ozvu se.
,,Vypadá to, jakoby si můj hovor čekal, píplo mi to jenom jednou,"zasmál se do sluchátka Sasuke.
Zrudnul jsem. Sakra, měl jsem chvilku počkat a nechat to párkrát zvonit. Snažil jsem se zklidnit dech a rozbušené srdce.
,,Seděl jsem zrovna v kuchyni a mobil jsem měl v ruce,"zalhal jsem.
Nepotřeboval vědět, že mobil ležel na stole a já ho hypnotizoval už dobrých dvacet minut.
,,Jasně,"ušklíbnul se.
Nevěřil mi. Vždycky poznal, když jsem se snažil lhát.
,,K věci, Sasuke,"umírnil jsem ho.
,,Jo, promiň. Dobrá zpráva je, že má žaloba se promítne v líčení. Takže by nám to mohlo hrát trošku do karet."řekl.
,,A špatná zpráva?"odtušil jsem okamžitě.
,,Špatná zpráva je, že si Gaara najmul velmi dobrého advokáta,"
,,Ale ty jsi ten nejlepší, kterého znám,"vyhrknul jsem a ani na vteřinu nepochyboval.
,,Heh, díky za tvou důvěru, ale advokát, kterého má Gaara se velmi dobře a důvěrně zná se soudcem, který bude danou věc řešit."oznámil mi.
,,Kdo je ten advokát a soudce?"zeptal jsem se okamžitě.
,,Advokátem je Iruka Umino a soudcem je Kakashi Hatake,"
,,Oni dva?"najednou jsem vyprsknul smíchy.
,,Nevím čemu se tak směješ,"cítil jsem jak se Sasuke zamračil.
,,Kdy máš čas?"ignoroval jsem jeho větu.
,,No… Jediným mým případem jsi ty, takže…"nechal větu nedokončenou schválně.
,,Výborně, tak přijeď, uděláme si výlet,"nakázal jsem mu se smíchem.
,,Fajn, za dvacet minut jsem u tebe, ale pořád nechápu co ti na tom přijde tak vtipného,"
Sasuke u mě opravdu za dvacet minut byl. Seběhl jsem dolů před byt. Centrálem jsem si odemkl své auto. Mimochodem měl jsem krásnou černou audinku. Vždycky to byl můj sen. Taky jsem si ji pěkně piplal.
,,Nasedej, jedeme,"houknul jsem na něj.
Sasuke, který se stále mračil nasedl ke mně do auta.
,,Kam jedeme?"zeptal se, když jsem vyjel z parkoviště.
,,Za Irukou a Kakashim,"odvětil jsem jen.
,,Ty víš, kde bydlí?"užasl Sasuke.
,,Jo, byli to přátelé mých rodičů než zemřeli. Pořád spolu udržujeme kontakt. Jsou hrozně milý."usmál jsem se na Sasukeho.
,,Á Naruto, čekali jsme, kdy se konečně objevíš,"zazubil se Iruka, když otevřel dveře.
,,Ahoj strejdo,"usmál jsem se taky.
,,Strejdo?"nechápal Sasuke.
Zazubil jsem se na něj.
,,Tohle je Sasuke, můj advokát,"
Podali si ruce.
,,Pojďte dovnitř, Kakashi je taky doma,"pozval nás dál.
Usadili jsme se v obývacím pokoji.
,,Taky ses tu mohl ukázat dřív než teď, když ti teče do bot,"neodpustil si Kakashi poznámku.
,,Promiň, ale měl jsem docela dost práce, slibuju, že se budu stavovat dříve,"omluvil jsem se a nasypal si do připravené kávy tři cukry a zalil ji mlékem.
,,Jak si se vůbec dostal k tomu, že budeš zastupovat zrovna Gaaru?"otočil jsem se na Iruku.
Ten se ušklíbnul.
,,Kakashi dostal do rukou žalobu. Že tě Gaara žaluje za těžké ublížení na zdraví. Znám se Gaarovým otcem, tak jsem zvednul telefon a navrhnul jsem, že jeho syna budu v tomto případě zastupovat."odpověděl.
,,Ale proč? Proč si se neozval jako mě?"nechápal jsem a cítil jsem se poměrně dost dotčeně.
,,On i jeho syn mi pijou krev už dost dlouhou dobu. Jeho otec obchoduje s léky, píše předpisy na léky, které lidi nepotřebují pro sebe, pokud chápeš co tím myslím, falšuje lékařské zprávy. A jeho syn? Škoda mluvit."mávnul nad tím rukou.
,,Bylo nám jasné, že se tě ujme tady Sasuke,"podíval se Kakashi na mého, ani jsem to momentálně nedokázal nějak pojmenovat.
Přítele? Kamaráda? Advokáta? Jo. To poslední bude asi nejvhodnější.
,,Takže… Pokud to chápu dobře,"ujal se slova Sasuke, ,,de facto chcete ušít na Gaaru boudu."
,,Ano, přesně tak. Sice jako jeho advokát ho musím zastupovat se vším všudy, ale to neznamená, že chci, aby to vyhrál. Mimoto je mi dost jasné, že polovina věci z toho případu je vymyšlená."řekl Iruka přesvědčeně.
Povídali jsme si ještě dlouho do noci. Probírali jsme případ od začátku do konce. A já věděl, že mám vyhráno.
,,Dobře dojeďte a… Zastavte se tu zase někdy,"mrknul na mě spiklenecky Iruka.
Oba jsem objal.
,,Díky, mám vás rád,"usmál jsem se na ně.
,,Není vůbec zač,"poplácal mě Kakashi po zádech.
Dojeli jsme na parkoviště k mému bytu. Vystoupili jsme z auta. Sasuke už už chtěl nastoupit do svého a rozloučit se, ale než něco stačil říct zarazil jsem ho.
,,Nechceš si dát u mě ještě skleničku? Teda pokud nemáš něco jiného v plánu a nepospícháš někam."zeptal jsem se.
Po jeho tváři se rozlil úsměv.
,,Jo, rád,"kývnul.
Šli jsme nahoru. Odemknul jsem a vstoupili jsme dovnitř. Najednou, sám nevím jak, jsem se ocitnul zády přiražený na dveře a moje ústa zaměstnávala ty Sasukeho.
,,Klidně mě zmlať, ale já už to nemohl vydržet,"šeptal mi do úst a pořád mě líbal.
Zmlátit ho mě ani v nejmenším nenapadlo. Po chvilkovém úžasu jsem mu rukama zajel do vlasů a přitisknul se více na jeho rty. Bože, jak moc mi to chybělo. Sasuke mi vzdychnul do rtů. Jeho ruce se rozeběhly po mém těle. Rozepnul mi mikino. Sundal jsem mu mu sako a uvolnil kravatu. Cítil jsem, jak mi tepe přirození v kalhotách.
Sasukeho ruka se dotkla mého rozkroku přes kalhoty. Zavzdychal jsem mu do rtů. Chtěl jsem cítit jeho nahou kůži na té mé. Užíval jsem si jeho polibky, jeho dotyky. Celé dny jsem nechtěl nic jiného. Jenže najednou se mi do mysli začala vkrádat ta zasraná chvíle. Ten zkurvený moment překvapení.
,,Sas-Sas-uke počkej, já-já… Nemůžu… Nejde to…"skoro jsem mu zakňučel plačtivě do rtů.
Sasuke se ode mě jako na povel odtrhnul.
,,Já-já… Já to pořád vidím před očima…"řekl jsem smutně.
Sasuke mě pohladil po tváři.
,,Moc mě to mrzí,"zašeptal.
,,Ty za to nemůžeš… Hinata mi řekla, jak to bylo. Jen nechápu, proč si mi už dávno neřekl, že tě otravuje. Rozbil bych mu hubu už dávno."odcházeli jsme do kuchyně ruku v ruce.
Jako dřív.
Nalil jsem nám tentokát červené víno. Nějak jsem na whisky neměl chuť, Sasuke nic nenamítal. Přesunuli jsme se do obýváku. Sasuke si sednul na gauč. Já si mu lehnul hlavou do klína.
,,Proč jsem ti to neřekl? Nechtěl jsem, aby sis tím zatěžoval hlavu. Bál jsem se i toho, že mi začneš dělat žárlivý scény. Nechtěl jsem se kvůli tomu magorovi zbytečně s tebou hádat. Myslel jsem si, že to vyřeším nějak sám, ale bohužel se tak nestalo."řekl mi.
Povzdychnul jsem si.
,,Já bych žárlivý scény nedělal. Prostě bych za ním přišel a vysvětlil bych mu, jak se věci mají, a kdyby to nepochopil rozbil bych mu hubu."pokrčil jsem rameny.
Sasuke se rozesmál.
,,Pral by ses za mě jo?"úsměv mu tak strašně slušel.
,,Umřel bych za tebe,"řekl jsem zcela vážně.
Sasuke se smát přestal a zadíval se mi upřeně do očí.
,,Víš, že tě miluju, viď? Nikdy bych to vědomě neudělal. Jsi pro mě ten jedinej. A vždycky budeš."vyznal se mi.
,,Já… Říkal jsem si, že bys to snad vědomě neudělal. Nikdy se ti rudovlasí kluci nelíbili. Navíc k tobě neladěj. Jen… Jen prostě nevíš, jak strašnej pohled to byl."řekl jsem zničeně.
,,Chtěl jsem mu fakt urvat hlavu v tu chvíli a místo toho jsem zdrhnul,"zavrtěl jsem hlavou.
,,Až tohle skončí… Co se takhle odstěhovat pryč z tohohle města? Třeba někam na venkov, hmm?"navrhnul Sasuke a začal mě hladit ve vlasech.
Miloval jsem, když tohle dělal.
,,To jako vážně?"užasl jsem.
,,Koupit pozemek, postavit si dům, pořídit si psa,"vyjmenovával.
,,Myslíš to vážně?"zopakoval jsem.
,,Naprosto. Jsi pro mě ten jedinej a vždycky budeš. Jenom s tebou chci bejt do poslední minuty svýho života a nikdo jinej mě nezajímá."
Skočil jsem mu kolem krku.
,,Jo, jo, jo, uděláme to,"tisknul jsem ho.
,,Na-ru-to, du-síš mě,"zasípal Sasuke.
Pustil jsem ho. Zadívali jsme se do očí. Vždyck jsem se v těch jeho černých hlubinách ztrácel.
,,Miluju tě, Naruto a všechno mě strašně mrzí,"zašeptal Sasuke.
,,Miluju tě Sasuke…"políbili jsme se.
Tu noc jsme se jenom líbali a hladili. K ničemu většímu nedošlo. Oba jsme sice moc chtěli, naše těla to přímo vyžadovala, ale já prostě nemohl. A Sasuke to chápal, nenaléhal. A já za to byl moc vděčný.
Asi je zbytečný zmiňovat to, že jsme se Sasukem dali opět znovu dohromady. Oba nás ta záležitost s Gaarou spojila ještě pevnějším a silnějším poutem.
Soud jsme samozřejmě vyhráli. Nikdy nezapomenu s jakým samolibým výrazem tam Gaara přišel a s jakým výrazem potom od soudu odcházel po vynesení rozsudku. Byla mu navržena léčba, jelikož se přišlo na to, že není mentálně zdraví. No, co si budeme povídat, to jsme věděli všichni. To, co se dělo poté s jeho otcem je sice už jiná kapitola, ale řeknu jen to, že než se nadechne čerstvého vzduchu svobody, uběhne pár let.
Se Sasukem jsme si opravdu koupili stavební parcelu kousek za městem na venkově. Byl tam klídeček a pohodlíčko. O pár měsíců později jsme se stěhovali do nového nádherného a hlavně našeho domu. Pořídili jsme si okamžitě dva psy. Německé ovčáky. Oba jsme tuto rasu milovali.
O tři měsíce později jsme se vzali. Byla to malá svatba, nechtěli jsme nic velkého. Pozvali jsme opravdu jenom ty nejbližší lidé.
A nyní? Nyní čekáme na vyřízení naší žádosti o adoptování malého miminka.








