
Anime: Naruto
Pár: SasuNaru, SasuGaara
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Yaoi náznaky, Vulgární výrazy, Násilí
Obsah: Sasuke pracuje v právnické firmě. Naruto pracuje jako ajťák pro jednu velkou firmu, pro kterou dělá všechno možné od reklam po tvorbu programů. Pracuje převážně z domu, takže má volného času habaděj. Jednoho dne se ale rozhodne Sasukeho překvapit v kanceláři. Bude to milé nebo nemilé překvapení?
Poznámka: Děj se odehrává v reálném světě.
Zaparkoval jsem na parkovišti firmy, kde Sasuke pracoval jako právník. Vypnul jsem motor, zatáhnul ručku a vystoupil. Vzal jsem s sebou tašku s jídlem, které jsem doma uvařil. Sasuke má vždycky hodně práce, takže nějaké společné obědy se naskytnou málokdy. Proto jsem se rozhodnul ho překvapit. Párkrát jsem to už udělal, ne často a vždycky to Sasukemu zvedlo náladu.
,,Dobrý den, pane Uzumaki, Sasuke je u sebe v kanceláři,"usměje se na mě recepční TenTen.
,,Děkuju TenTen,"úsměv jsem ji opětoval a přešel k výtahu.
Zmáčknul jsem čudlík a počkal až ke mně výtah sjede. S cinknutím se dveře otevřely. Nastoupil jsem dovnitř a zmáčknul číslici 15. V patnáctém patře sídlila Sasukeho kancelář. Dveře se s dalším cinknutím zavřely a výtah se rozjel nahoru.
Procházel jsem dlouhou chodbou. Všude samé dveře a cedulky. Obrazy slavných právníků. Šel jsem po rudém koberci skoro stejném, jako po kterém chodí hollywoodské hvězdy. Došel jsem až na konec a jednou ťuknul, vzal jsem za kliku a s úsměvem na rtech otevřel. Úsměv mi ale okamžitě opadnul. Málem to se mnou švihlo. Sasuke seděl ve svém pohodlném černém koženém křesle. To by bylo v pořádku, kdyby neměl zakloněnou hlavu, zavřené oči a z jeho úst se nelinuly steny rozkoše, které jsem tak rád poslouchal, a u kterých jsem si myslel, že patří jenom mě. U jeho křesla klečel rudovlasý mladík a pusu měl plnou Sasukeho penisu. Necudně pohyboval hlavou nahoru a dolu. Kouřil mu ho. Sasuke měl ruce propletené v jeho vlasech a boky pohyboval proti jeho evidentně velmi šikovným ústům. Taška s jídlem mi spadla na zem. Nějak mě opustila síla ji držet. To je vyrušilo. Sasuke otevřel oči a zadíval se na příčinu vyrušení. Když mě spatřil odstrčil od sebe toho kluka a ihned si začal zapínat kalhoty. Postavený penis mu šel do kalhot těžko nacpat
,,N-N-Naruto,"vydechl rozpačitě.
,,Nenechte se rušit, omlouvám se za vyrušení,"pronesl jsem tvrdě a měl jsem co dělat, abych tomu zkurvenýmu rudovlasýmu klukovi, co momentálně seděl na zemi a otíral si oslintanou pusu, nezlomil vaz.
Zabouchnul jsem za sebou dveře. Nadechnul jsem se. Nesmím brečet. Teď ne. Teď prostě ne. Utíkal jsem k výtahu. Slyšel jsem za sebou volat svoje jméno. Neotáčel jsem se.
Zabouchnul jsem dveře svého bytu a zády se po nich sesunul na zem. Teď už jsem mohl dát průchod svým emocím. Svojí bolesti. Slzy začaly stékat. Mé tělo se otřásalo v návalech vzlyků.
,,Ten zkur-zkurvenej hajtz. Zasraný tři-ři ro-ky mýho ži-vo-ta."vzlykal jsem.
Kdo ví, jak dlouho Sasuke tohle provozoval. Tyhlety kuřbičky. A kdo ví, jestli zůstalo jenom u těchhle kuřbiček. Kdo ví, jestli už ho dávno neohnul o stůl a neošukal na něm. Stejně jako kdysi mě. Když jsem pomyslel na naše hrátky v jeho kanceláři, šíleně mě zapáchalo u srdce. A nejenom tam. Cítil jsem, jak se mé tělo klepe. Jak mě začíná třeštit hlava. Bolest v žaludku. Ztěžkly mi ruce i nohy. Jenom jsem tak seděl na zemi a opíral se o dveře. Seděl jsem tam jak panenka Barbie v obýváku. Rozezněl se mi telefon. Ani sem přes slzy neviděl, kdo volá, tak jsem hovor přijmul.
,,Ha-Haló?"zavzlykal jsem do sluchátka.
,,Naruto, jedu k tobě, promluvíme se,"uslyšel jsem ten nádherný hlas.
,,N-Ne! Ty mi nelez na oči, ty hajzle!"vylítnul jsem okamžitě.
,,Prosím tě promiň mi to, stalo se to jenom jednou, vyslyš mě prosím,"prosil mě.
To u něj nebylo obvyklé. Někoho prosit. Škemrat. Omlouvat se. Jeho hrdost mu to nedovolovala.
,,Jdi do hajzlu! Nevěřím ti ani slovo! Nech mě být!"típnul jsem hovor a okamžitě si ho zablokoval.
Vstal jsem. V hlavě jsem měl najednou úplně prázdno. Přesunul jsem se do ložnice, otevřel skříň, vyndal z ní tašku a začal do ní balit všechny Sasukeho věci. Všechny dárky, co mi kdy dal. Všechny fotky, které jsme spolu měli. Všechno všecičko, co mi ho aspoň trochu připomínalo. Samozřejmě se to všechno do jedné hloupé tašky nevešlo. Byly celkem tři. Postavil jsem je do obývacího pokoje. Nejdřív jsem měl chuť vyhodit to všechno ven do popelnice, ale nakonec jsem tak neučinil. Zasloužil by si to, o tom žádná, ale nechtěl jsem bejt taková svině.
Seděl jsem v kuchyni na lince a upíjel ze sklenky whisky. Už jsem měl osmou. Čuměl jsem do blba. Zaseknutý na bílé stěně. Uslyšel jsem zvonek. Seskočil jsem z linky. Trochu se mi zamotala hlava. Položil jsem sklenku na stůl a šel ke dveřím. Otevřel jsem aniž bych se kouknul do kukátka a poznal tak vetřelce, který se ke mně dobývá. Za dveřmi nestál nikdo jiný než ten rudovlasý kluk.
,,Ty máš tu drzost sem lézt?!"oči se mi zúžily do tenkých linek.
,,Sasu mě sem poslal pro věci,"uzemnil mě touhle větou.
,Sasu?! Dělá si ze mě ten kluk prdel?!'
Sasuke pomalu nedovolil ani mě ho takhle zdrobněle oslovovat. Vždycky se u toho tak blbě zašklebil.
,,Jsou v obýváku,"mávnul jsem dovnitř rukou.
,,Mimoto jsem Gaara,"představil se mi.
Nepotřeboval jsem znát jeho jméno. Sasuke neměl ani tu hrdost sem přijít a vzít si svoje věci. Poslal sem tohohle debílka. Evidentně mě chtěl nasrat ještě víc.
Gaara odnesl tašky do chodby. Otočil se na mě.
,,Jsem rád, že už jsi to konečně zjistil,"usmál se na mě sladce.
Pokoušely se o mě mdloby.
,,Jak jako konečně?!"zamračil jsem se nebezpečně.
Ještě chvíli a skočím mu po krku. Ovládla mě opravdu touha zakroutit mu krkem nebo minimálně rozmlátit mu pěstmi ten jeho samolibej ksicht. Byl jsem trochu omámený alkoholem, ale dokázal jsem si to živě vybavit.
Gaara pokrčil nevinně rameny.
,,Trvá to už delší dobu. Sasu ti to chtěl už dávno říct, ale nějak nenašel odvahu. Neměl jsem nic proti tomu, že šuká i s tebou. Měli jsme takový fajnový volný vztah. On si užíval s tebou a se mnou a já s ním a se svým teď již bývalým přítelem Shikamarem."vysvětlil mi.
,,Sasu? Delší dobu?"fakt mi to nedocházelo.
,,Ano, Sasu… Když byl s tebou nelíbilo se mu, když mu tak říkáš viď? Proč asi? Mohl jsem mu tak říkat jenom já."Gaara se stále usmíval a trochu do mě strčil.
,,Jsi nicka Naruto, Sasuke je šťastný se mnou. Tak už to pochop."to pro mě byla poslední kapka.
Skočil jsem mu po krku. Opravdu. Srazil jsem ho na zem a začal do něj mlátit pěstmi hlava nehlava. Bránil se. Párkrát jsem minul, párkrát se do mě trefil taky. Nějak se zespoda dostal a tentokrát jsem pod ním skončil já. Řezal do mě celkem slušně. Kryl jsem si obličej i hlavu. Chvíli jsme se takhle váleli po zemi. Řezali jsme se jako psi. Všude byla krev. Tekla nám jak z nosu, pusy tak i z natrženého obočí.
,,Okamžitě vypadni nebo tě zabiju!"zařval jsem na něj vztekle.
Ruce zaťaté v pěst. V očích se mi míhaly hromy a blesky. Klečel jsem na zemi a byl jsem připravený znovu vystartovat do boje.
Gaara se se smíchem postavil, pobral Sasukeho tašky a bouchnul za sebou dveřmi.
,,Zmrde!"praštil jsem pěstmi do země a znovu se rozbrečel.
Ani jsem nevěděl komu z těch dvou to patřilo. Asi oběma.
O pár dnů později mi opět zvonil telefon. Byla to Hinata. Moje nejlepší kamarádka. Snažila se mi dovolat už několik dnů, ale nebral jsem ji to. Nechtěl jsem s nikým mluvit, nikoho vidět. Chtěl jsem být prostě sám. Ale tentokrát jsem telefon zvednul.
,,Ahoj, Hin,"pozdravil jsem co nejvíc mile to jen šlo.
,,Ty idiote! Co sis jako myslel?! Gaara tě dal k soudu za ublížení na zdraví! Bože! Proč si ho vůbec pouštěl dovnitř?!"rozeřval se na mě mužský hlas.
Byl to Sasuke. Krve by se ve mě nedořezal. Pro jistotu jsem znovu zkontroloval volajícího. Na displeji mi blikal obrázek Hinaty, ale v telefonu zněl rozhněvaný Sasuke.
,,Vyprovokoval mě! Strčil do mě! Co sem měl jako dělat?!"vyjel jsem na svou obranu.
,,Ty idiote, on má známý doktory! Nechal si zlomit schválně ruku a narazit žebra! Málem měl i otřes mozku! Bože, ty vážně nepřemejšlíš!"nadával Sasuke.
,,Hleď si svýho a nech mě bejt! Pofoukej mu radši bolístky!"a telefon jsem opět típnul.
Tohle byl teda pěknej podraz. A asi i pěknej průser.
O dalších pár dnů později na mě zvonila pošťačka. Seběhl jsem schody dolů a musel ji podepsat papír o převzetí zásilky od soudu. Výborný. Dala mi ještě jeden nedoporučený obyčejný dopis. Ihned jsem poznal Sasukeho písmo. Chtěl jsem ho vyhodit, ale zajímalo mě co píše.
V kuchyni jsem si nalil další sklenku whisky. Hodil jsem do ní dvě kostky ledu. Nejdříve jsem otevřel dopis od soudu. Opravdu to bylo předvolání. Měl jsem se dostavit k líčení, které se konalo ode dneška za měsíc a dva dny. Srdce mi bušilo jako o závod. Ten krypl mě fakt udal! Prý úmyslné ublížení na zdraví! Tři až deset let odnětí svobody. Zakryl jsem si rukou ústa. Ruce se mi klepaly. Položil jsem papír na stůl a rozbalil dopis od Sasukeho.
Ty idiote!
,Hezké oslovení hned na začátek,'pomyslel jsem si trpce.
Ať tě ani nenapadne cokoliv udělat! Budeš sedět doma na prdeli a počkáš do dnešních dvaceti hodin než za tebou přijdu! Všechno to proberem a pokusím se tě z toho dostat, ty blázne jeden! Vím, že to není tak, jak se mi Gaara snažil vnutit. Nejsem blbej.
Povytáhl jsem obočí. Nevěděl jsem, jestli ho tu chci. Chyběl mi to ano, ale zradil mě úplně nehorázně.
Prosím tě jen nic nevyváděj a hlavně mě večer pusť k sobě. Slibuju, že pokud po mě nebudeš chtít vysvětlení toho, co se před několika šílenými dny stalo, nebudu ti ho nutit.
Miluju Tě, Sasuke
Povzdychl jsem si. Nezbývalo mi nic jiného než čekat. Nalil jsem si sklenku číslo dvě.
Ve dvacet nula nula zazvonil zvonek. Už jsem měl v sobě několik dalších sklenek. Stejně jako v den, kdy se tu stavil Gaara.
,,Ty jsi pil?"další krásný pozdrav.
Cítil jsem jak si prohlíží můj barevný obličej. Jo, ten monokl měnil barvu pomalu ze dne na den. Opuchlý ret a obočí už pomalu upadalo, jen nos byl ještě trochu nafialovělý, ale zlomený nebyl, díkybohu.
,,A co jako?"ustoupil jsem ode dveří, aby mohl Sasuke projít.
Měl na sobě krásně padnoucí černý oblek s kravatou. Drahý černý kožený kufřík třímal v rukou. Zamířil rovnou do obýváku. Následoval jsem ho. Sednul si na gauč. Já zaujal místo naproti němu v křesle. Všiml jsem si, že přes jeho tvář přelétl stín smutku. Ignoroval jsem to.
,,Uhm, chceš něco k pití?"zeptal jsem se.
,,Nalej mi to, co tu piješ ty,"řekl.
Zvedl jsem se a šel do kuchyně. Přinesl jsem raději novou láhev whisky, led a dvě skleničky. Whisky jsem miloval. Byl to můj nejoblíbenější alkoholický nápoj, takže jsem měl doma opravdu slibné zásoby. U whisky se mi dobře přemýšlelo a pracovalo. Nalil jsem sklenky, přidal led. Jednu jsem pošoupnul blíže k Sasukemu a druhou jsem si vzal do křesla. Uvelebil jsem se.
,,Takže,"začal Sasuke, odkašlal si a vytáhnul nějaké papíry z kufříku, ,,jak to bylo?"podíval se na mě.
Doslova se svýma černýma očima vpil do těch mých modrých.
,,No,"podrbal jsem se nervózně na zátylku, ,,před pár dny se tu Gaara objevil. Říkal, že ho Sasu sem poslal pro svoje věci."řekl jsem a slovo Sasu jsem zdůraznil.
Sasuke se zamračil. Mávnutím ruky mě pobídl k dalšímu vyprávění.
,,Říkal, cituju: Jsem rád, že jsi to konečně zjistil. Trvá to už delší dobu. Sasu ti to chtěl už dávno říct, ale nějak nenašel odvahu. Neměl jsem nic proti tomu, že šuká i s tebou. Měli jsme takový fajnový volný vztah. On si užíval s tebou a se mnou a já s ním a se svým teď již bývalým přítelem Shikamarem. Ano, Sasu… Když byl s tebou nelíbilo se mu, když mu tak říkáš viď? Proč asi? Mohl jsem mu tak říkat jenom já. Jsi nicka Naruto, Sasuke je šťastný se mnou. Tak už to pochop."odříkal jsem zpaměti slovo od slova co mi ten zkurvysyn řekl.
Zatínal jsem u toho pěsti. Držel jsem sklenku tak silně až pod mým tlakem rupla. Na zem se vylila zlatá tekutina a popadaly na ní střepy. Uviděl jsem krev na své dlani.
,,Do prdele,"zanadával jsem.
Sasuke byl skokem u mě.
,,Jsi v pořádku?"ptal se mě a okamžitě vytáhnul bílý kapesník z kapsy a omotal mi s ním ruku.
,,J-jo, dík,"zamumlal jsem a díval se na to, jak drží mou ruku ve své dlani.
Ještě pár vteřin jsem si bolestně ten dotek užíval, než jsem s rukou cuknul. Sasuke pochopil a odstoupil ode mě.
,,Chceš novou skleničku?"
Kývnul jsem.
Sasuke se za pár sekund vrátil s novou sklenkou, lopatkou, smetáčkem a hadrem. Pomohl jsem mu uklidit ten nepořádek, který jsem způsobil. Nalil jsem si novou dávku. Sasuke se zase usadil na gauči.
,,A pak jste po sobě teda vyjeli?"Sasuke se vrátil zpět k onomu dni.
,,Po té poslední větě se smál a strčil do mě, skočil jsem po něm a… A… Měl jsem něco vypito, kdybych možná neměl, tak bych ho nechal… Ale… Ale asi ne… Nevzpomínám si, že bych mu zlomil ruku. Odcházel po svých jen se zkrvaveným obličejem."vysvětloval jsem.
,,Takže jsi byl pod vlivem alkoholu?"
Kývnul jsem na souhlas.
,,Výborně, kolik jsi toho vypil?"zeptal se znovu.
,,No... "nechtělo se mi to moc přiznávat, ,,měl jsem půl flašky,"kývnul jsem k rozdělané láhvi.
,,Takže to mohlo být více i jak jedno promile, skvěle,"Sasuke si něco zapsal do poznámkového bloku.
,,Co je na tom sakra skvělýho?! Chtějí mě odsoudit na tři až deset let odnětí svobody!"rozhodil jsem rukama.
,,Neodsoudí. Byl jsi pod vlivem omamné látky, byl jsi vyprovokovaný, de facto tě napadl jako první."vysvětlil mi Sasuke.
,,A-ale říkal jsi, že má Gaara zlomenou ruku a naražený žebra… Co řekl tobě?"nechápal jsem.
,,Viděl jsem se s ním až druhý den. Přišel ke mně do kanceláře. Ubrečený. Ruku měl v sádře. Prý ho pustili na revers. Řekl mi, že šel k tobě s tím, aby ti vysvětlil co se stalo, aby nás prý dal zase dohromady. A ty, že jsi ho zničehonic napadnul. Několikrát si ho udeřil pěstí, vyhodil na chodbu paneláku, tam jsi na něj něco řval a pak jsi ho shodil ze schodů, čímž se docílilo k naraženým žebrům a zlomené ruce."
,,To je blbost!"vykřiknul jsem naštvaně.
,,Nepamatuješ si… Nechci přesně minutu… V kolik hodin se tu stavoval? Přibližně."
,,Za dvě minuty čtvrt na sedm,"vychrlil jsem ze sebe přesně.
Sasuke pozdvihnul obočí.
,,Výborně. Takže nebylo tak pozdě. Pokud byli sousedi doma, ať už naproti tobě, o patro výš nebo níž, museli by něco zaslechnout. Ať už tvůj údajný křik nebo minimálně Gaarův pád. Ozvěna je svině. Zítra je skočím vyslechnout a uvidíme, co dál."
,,Jak si ale zlomil tu ruku a narazil žebra?"
,,Nevěřím tomu, že si ruku zlomil, ani tomu, že má naražená žebra. Ruku má sice v sádře a lékařskou zprávu u sebe, ale vše se dá zfalšovat. Navíc, co jsem zjistil, má několik známých doktorů na pozicích onkologa, chirurga a kardiologa. Jeho praktickým lékařem je jeho otec a ten těch známých má mnohem více. Zfalšování zprávy a vytvoření sádry na jakože zlomenou ruku je už pak hračka."
,,Proč by to dělal?"
Sasuke si povzdechnul.
,,Protože po mě jede… Už nějakou dobu… Asi si myslel, že se nad ním slituju a budu s ním, ale… Ale to se šeredně zmýlil…"skenoval koberec před sebou.
,,On ale řekl, že už to trvá nějakou dobu,"mračil jsem se a dolil jsem si.
Dolil jsem i Sasukemu zlatavý mok.
,,Nic kromě toho, co jsi bohužel viděl, se nestalo. To ti přísahám."podíval se na mě.
Upřímně.
,,Sasuke… Já… Řekl bys mi o tom, kdybych se tam neobjevil?"zeptal jsem se na otázku, která mě už několik dní sužovala, jako horko sužuje poušť.
,,Já… Já nevím… Upřímně nevím…"vzdychnul Sasuke smutně.
,,Chci ti to vysvětlit,"začal ale mávnutím ruky jsem ho umlčel.
,,Nechci nic slyšet Sasuke… Nesešli jsme se tady kvůli kuřbě, ale kvůli žalobě."
Sasuke kývnul. Pak se podíval na hodinky na rukou.
,,No… Je pozdě, pojedu."
,,Jsi tu autem?"
Kývnul.
,,Tak v tom případě přespíš tady. Nerisknu si, že tě ještě zastaví policajti a budeš mít problémy kvůli mě."
,,Zavolám si taxi,"
,,Nevěřím ti. Prostě se tu budeme muset snést. Samozřejmě spíš na gauči."rozkázal jsem.








