close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nemám čas 2/2 (SasuNaru)

1. října 2019 v 9:48 | Naruko |  Dvourázovky



Ráno mě vzbudila příjemná vůně míchaných vajíček se slaninou. Rozlepil jsem jedno oko. Místo vedle mě bylo prázdné, ale na polštáři ležela rudá růže. Pousmál jsem se, ale zároveň mě trochu bodlo u srdce. Otevřely se dveře do ložnice. Stál tam on. Na tácu nesl snídani.
,,Dobré ráno,"zašveholil jemně.
,,Mmmh, dobré,"zabručel jsem a rozlepil i to druhé oko.
Posadil jsem se a oči jsem si protřel. Sasuke přišel k posteli a položil na mě tác se snídaní.
,,Čímpak jsem si to zasloužil?"zeptal jsem se.
,,Včera jsem přišel pozdě, chtěl jsem ti to nějak vynahradit,"pokrčil jen rameny a políbil mě.
Posadil se vedle mě na postel. Růži dal na stranu. Oba jsme se pustili do snídaně.

V pondělí ráno jsem seděl v kabinetu. Držel jsem v rukou telefon a díval se na něj. Vytočil jsem číslo.
,,Ahoj Naruto,"ozvalo se.
,,Ahoj Sasuke, dneska musím zůstat ve škole déle. Supluju."oznámil jsem mu.
,,Sasuke polož ten telefon a pojď sem!"ozval se ženský hlas.
,,Teď to nemůžu řešit Naruto, zavolám ti až budu mít čas, dobrá? Pusu, pa."tút tút tút.
Koukal jsem na svítící mobil jako vyvoraná myš na svět. On mi to típnul. Nikdy mi telefon netípal. Kdo byla ta ženská? Klientka? Kamarádka? Kolegyně?... Milenka? U poslední možnosti mě bodlo u srdce. To snad ne. Sasuke nevypadal na to, že by potřeboval milenku. Nepřišlo mi, že bych ho nějak zanedbával, spíše naopak. Ale v poslední době jsem od něj dostával spoustu dárků. Kytky, náramek, snídani, oběd… Teď mi to přijde jako kompenzace za jeho černé svědomí. Co se to sakra děje? Musím to zjistit. Nenechám se vodit za nos. A určitě ze sebe nenechám dělat idiota.

Po vyučování jsem zamířil k Sasukemu. Bylo po páté hodině a doufal jsem, že už bude doma. Zaklepal jsem. Chvilku jsem čekal a když už jsem chtěl odejít, otevřely se dveře.
,,Naruto? Co se děje? Nečekal jsem tě tu,"řekl udiveně Sasuke.
Milé přivítání.
,,Sasu? Kdo je to?"ozvalo se.
Stejný ženský hlas jako v telefonu. Moje oči potemněly a tvář ztvrdla.
,,Kdo je to?!"zavrčel jsem.
Nahrnul jsem se k Sasukemu do bytu. Vyhledal jsem toho vetřelce, co mi evidentně ničil vztah. Seděla na gauči v obýváku. Měla na sobě džínové kraťasy tak krátké, že ji v tom musela být vidět nejméně polovina zadku. Úplé černé tílko. Prsa tak trojky. Pevný kulatý. Byla bez podprsenky.
,Kdo ví jestli má vůbec kalhotky,'projelo mi nasraně hlavou.
Před sebou měla položenou sklenku vína. Druhá sklenka byla opodál. Flaška skoro dopitá. Před sebou měla nějaké papíry. Nevšimnul jsem si, co na nich bylo. Soptil jsem. Krev se ve mě vařila vzteky. Sjel jsem tu ženskou pohledem a zamířil do ložnice. Ze zásuvky a skříně jsem si začal vytahovat věci a házel je do tašky, kterou jsem tam měl schovanou.
,,Naruto? Co blázníš?"vstoupil Sasuke do ložnice.
,,Kdo… To… Je…?!"zopakoval jsem pomaleji svoji otázku, na kterou jsem předtím nedostal odpověď.
,,Temari,"vypustil jen.
,,Ta Temari, která ti tuhle večer psala, aby si okamžitě přišel?!"vypěnil jsem.
Sasuke se zamračil.
,,Díval si se mi do telefonu?"zeptal se.
,,Jo, podíval jsem se!"vzteky jsem viděl rudě.
,,Ty mi snad nevěříš?"
,,Upřímně? Ne… Už ne…"zapnul jsem zip na sportovní tašce a přehodil jsem si ji přes rameno.
Chtěl jsem kolem něj projít, ale chytnul mě za ruku.
,,Naruto neblbni, není to tak jak to vypadá,"začal.
,,A jak to teda je?! Řekni mi už sakra, co se děje!"
,,Nemůžu, je to složitý,"zakroutil smutně hlavou.
,,Jo tak je to složitý, jo? Tak já ti to ulehčím. Je konec, Sasuke. Měj se a tu tvoji pizdu pozdravuj. Máš dobrej vkus, ale to si ostatně měl vždycky, pokud nepočítám sebe."s tím jsem se mu vytrhnul ze sevření a doslova utekl.
Prásknul jsem za sebou silně dveřmi. Bral jsem schody z druhého patra po dvou. Z očí mi tekly slzy.
,Hajzl! Děvkař! Zkurvysyn! Kdo ví, jak dlouho mi zahýbá!'lítalo mi hlavou.

Alright, I'm ready now
I ain't gonna fall back down now
Alright, I'll take it on me
All I ever ask is
'Are you gonna be my lover, tonight?'
and take it with me

Rozezněla se mým bytem vyzváněcí melodie mého telefonu. Byla to písnička Nevermind od Denise Lloyda. Střelil jsem pohledem po displeji. Zubila se tam na mě naše společná fotka se Sasukem, takže jsem ani nemusel číst, kdo volá. Už mi volal po šesté. Telefon přestal vyzvánět. Pak pípnul. SMS. Už třináctá. Píp. Čtrnáct. Znovu začal vyzvánět. Vzal jsem telefon do ruky a díval se se slzami v očích na tu fotku. Displej potemněl. Píp. Patnáct. Odemknul jsem ho a přečetl si zprávy.

Zvedni to.

Naruto prosím.

Okamžitě ten telefon zvedni!

Naruto…

Prosím tě nech mě to vysvětlit a zvedni to.

Zvedni do hajzlu ten zasranej telefon!

Přestaň dělat herečku a zvedni to.

Naruto, vážně mě neštvi a zvedni to. Promluvíme si. Všechno ti vysvětlím.

Ok.

Zvedni to!

Bože, seš tak paličatej! Koukej to už zvednout. Fakt mám strach jestli se ti něco nestalo. Jen to zvedni, ozvi se mi a klidně to pak zase típni, ale zvedni to!

Jak myslíš.

Baví tě, že se tě doprošuju?

Fajn.

Jedu k tobě.

Upřímně? Jo líbilo se mi, že se mě doprošuje. Jo, líbilo se mi, že má o mě strach. Ale byl jsem fakt nasranej. Nechtěl jsem ho vidět. Nechtěl jsem se s ním bavit. Ublížil mi. Teď by najednou chtěl něco vysvětlovat? Další výmluvy? Další lži? Zvonek. Bušení na dveře. Povzdychnul jsem si, ale z gauče jsem se nehnul. Snad ho to přestane bavit a vypadne. Najednou jsem uslyšel rachocení klíče v zámku.
,Kurva! Že já debil mu dal klíče.'pomyslel jsem si vztekle.
,,Naruto?!"ozvalo se.
Kroky. Do obýváku vlítnul Sasuke.
,,Děláš si ze mě kurva prdel?! Volal jsem ti, psal ti a ty nejseš schopnej mi zvednout telefon?!"vyjel na mě.
I on byl nasranej. Bylo to na něm vidět. Jenže on na rozdíl ode mě, neměl bejt proč nasranej.
,,Támhle máš sbalenou tašku. Vem si ji, klíče mi tu nech na stole a vypadni."přikázal jsem relativně klidným hlasem.
,,Děláš si ze mě srandu?"
,,Vypadám snad na to?"otázal jsem se nazpět.
,,Naruto… Sakra… Nech si to vysvětlit, prosím,"naléhal.
,,A co mi chceš říct, hmm?! Najednou by si vysvětloval, ale když jsem byl u tebe, řekl si, že mi to říct nemůžeš! Stihnul sis cestou sem vymyslet nějakou lež? Já na nic takovýho nejsem zvědavej!"
,,Neměl si mi lézt do mobilu,"
,,Jo tak najednou je to moje chyba, nebo co?! Děláš si srandu?! Nehodí se ti do karet, že jsem přišel na to, že vyšukáváš někde jinde?!"pěnil jsem.
Postavil jsem se. Stáli jsme naproti sobě.
,,Nikde nevyšukávám!"zavrčel a zatnul pěsti.
,,Ne?! Tak co měla znamenat ta zpráva?! Hmm?! Určitě k tobě klientka bude chodit skoro nahá! Málem ji kozy vylítly zpod tílka!"už jsem opravdu křičel.
,,Naruto sklapni a nech mě to vysvětlit!"teď už zvýšil hlas i Sasuke.
To u něj nebylo moc obvyklé. Většinou řešil věci v klidu. Málokdy se nechal vyprovokovat k tomu, aby vůbec zvýšil hlas. Proto mě to docela překvapilo a vyvedlo mě to lehce z míry.
,,Nehodlám poslouchat nějaký sračky! Řekl jsem, aby sis vzal tu tašku, nechal mi tu klíče a vypadnul!"chtěl jsem okolo něj projít a tu tašku mu mrsknout do rukou on mě, ale chytnul za ruku.
Vytrhnul jsem se mu a jemně do něj strčil. Na to nebyl zvyklý a evidentně v obraně do mě strčil taky. Strčil do mě ale ve větší síle než možná chtěl. Já zavrávoral a spadnul. Hlavou jsem se praštil do stolu.
,,Do prdele! Lásko, jsi v pořádku? Tohle jsem nechtěl! Já-já… Omlouvám se, odpusť mi to, prosím!"kleknul si ke mně vyděšeně.
Chytnul jsem se za hlavu. Bolelo to jako čert. Do očí se mi nahrnuly slzy.
,,Sasuke vypadni, než na tebe zavolám fízly,"zavrčel jsem nebezpečně tak, jako nikdy v životě.
A Sasuke mě konečně poslechnul.
,,Mrzí mě to, zlato. Prosím tě dej mi aspoň vědět, jestli si v pořádku. Až si budeš chtít promluvit, dej vědět, budu čekat. Miluju tě."s tím odešel.
Klíče si vzal s sebou a tašku s věcmi tu nechal.
,Kurva to je bolest,'sáhnul jsem si na poraněné místo a na konečcích prstů jsem ucítil cosi teplého.
Podíval jsem se na prsty a uviděl krev.
,Musím do nemocnice,'

Naštěstí to nebylo nic vážného, ale pro jistotu si mě tam nechali přes noc na pozorování a ránu mi zašili dvěma stehy.

Jsi v pořádku? Neozval si se.

Přišla mi druhý den zpráva. Ignoroval jsem ji. Jen ať se bojí. Za chvíli začal vyzvánět telefon. Hovor jsem odmítnul. Sasukeho číslo jsem si zablokoval. Zablokoval jsem si ho i na sociálních sítích, jako byl Facebook a Instagram. Na Facebooku jsem byl opět nezadaný. Smazal jsem veškeré vzpomínky na něj. Zklamal mě tak moc, že to nejde ani popsat slovy. Myslel jsem si, že se změnil, ale asi jsem se mýlil. Asi byl pořád stejnej jako kdysi, jen já byl zaslepený láskou a měl dva roky na očích ty pověstné růžové brýle.

,,Prosím tě, Naruto… Vy jste se se Sasukem pohádali?"Ino vstoupí ke mně do kabinetu.
,,Rozešli jsme se,"opravil jsem ji.
,,Aha, to pak dává smysl,"pokývala hlavou.
,,Nechápu,"
,,Píše mi, volá mi. Ptá se na tebe. Že tě prý nemůže kontaktovat, protože si si ho všude zablokoval. Máš se mu ozvat… Opravdu má o tebe strach."
,,Nemám zájem se s ním bavit, ono ho to přestane bavit za chvíli."
,,To nevím, říkal, že je to už týden, co jste spolu mluvili naposled,"odvětila Ino a utáhla si culík, ve kterém měla sepjaté dlouhé blonďaté vlasy.
,,Hele… Neznáš nějakou Temari?"zeptal jsem se jí nakonec, nemohl jsem si vzpomenout na příjmení.
,,Myslíš Sabaku no Temari?"pozvedla obočí.
,,Bingo! Přesně tu mám na mysli,"
,,Znám… Proč se na ni ptáš?"
,,Myslím si, že mě s ní Sasuke podváděl,"uvedl jsem.
Ino se rozesmála. Na celé kolo. Docela mě to nasralo. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet.
,,Jsem rád, že jsem tě takhle pobavil,"řekl jsem ironicky.
,,Naruto,"smála se, ,,Temari je lesbička… Jakože stoprocentní lesbička… Ta chlapy absolutně nesnáší… Teda pokud s nimi nemusí uzavřít nějaký obchod."smála se.
,,Obchod?"vykulil jsem oči.
Ino se konečně přestala smát.
,,Temari je realitní makléřka a designérka interiérů,"vysvětlila mi.
Polilo mě horko. Proto ty papíry na stole, kterým jsem nevěnoval tolik pozornost. Pamatuji si, že na nich byly nějaké plány.
,,Do prdele,"zaklel jsem.
,,Co se děje?"podivila se Ino.
,,Já… Já… Ino prosím tě, myslíš si, že by si za mě mohla vzít zbytek dne? Musím si něco zařídit."
Ino se potutelně usmála a kývla.
,,Mám to, ale u tebe,"namířila na mě ukazováček.
,,To je samozřejmost. Moc ti děkuju."popadnul jsem tašku přes rameno a vylítnul z kabinetu.
,,Pozdravuj Sasukeho!"uslyšel jsem ještě za sebou se smíchem.

,,Advokátní kancelář Hatake, Nara a Uchiha, co pro vás mohu udělat?"ozval se mi do sluchátka příjemný ženský hlas.
,Takže ho už povýšili,'uvědomil jsem si.
,,Dobrý den, hledám pana Uchihu. Je nyní v kanceláři."
,,Pan Uchiha je nyní na dovolené. Vrací se až příští týden, pokud mi necháte své jméno, vzkáži mu, že ho sháníte."odpověděla mi.
,,Ne děkuji, zastavím se za ním. Vím, kde bydlí. Moc děkuji, nashledanou."
,,Hezký den, nashledanou,"
Pospíchal jsem k Sasukemu.

Zabouchal jsem na dveře. I já jsem měl klíče k Sasukeho bytu, ale chtěl jsem, aby mi otevřel on sám. Netrvalo dlouho a dveře se otevíraly. Ustrnul jsem v úžasu. Sasuke měl na sobě tepláky a vytahané triko. Pod temně černýma očima snad ještě černější kruhy. Byl bledý a zdálo se, že i pohublý.
,,Naruto?"vydechnul v úžasu.
Skočil jsem mu se slzami v očích kolem krku.
,,Byl jsem takovej krypl! Moc mě to mrzí Sasuke, moc mě to mrzí všechno… Všechno!"vzlykal jsem mu do prohlubně mezi ramenem a krkem.
Cítil jsem, jak kolem mě ovinul ruce a pevně mě objal. To jsem potřeboval. Potřeboval jsem ho cítit.
,,Ino mi to vysvětlila,"řekl jsem a pohlédl mu do očí.
Zavřel za námi dveře. Pozdvihl obočí.
,,Řekla mi, že je Temari realitní makléřka a designérka interiérů… A že je to zarytá lesba."otíral jsem si slzy do ruky.
,,Konečně si, alespoň někoho vyslechnul, když ne mě,"podotknul Sasuke.
Přesunuli jsme se ruku v ruce do obývacího pokoje. Docela jsem zíral. Všude byl bordel. Poházené oblečení. Poházené krabice od jídla. Poházené prázdné flašky od alkoholu. Špinavé nádobí. Posmrkané kapesníčky. Naše fotoalbum.
,,Promiň, nevěděl jsem, že se stavíš. Uklidil bych tu."
,,Páni,"vydechnul jsem jen.
Asi ho ten rozchod pěkně rozhodil. Vůbec jsem Sasukeho nepoznával. Byl puntičkář. Nesnášel bordel. Vše muselo být vždy tip ťop.
,,Já to pořád nechápu, ale,"ignoroval jsem ten bordel.
Pak mu to tu pomohu dát do puncu, když bude mít zájem.
,,K čemu makléřka a designérka?"
,,Mělo to být překvapení, proto jsem ti to nechtěl hned říct, kdybych věděl, že budeš takhle reagovat, řekl bych ti to hned a nenechal to zajít takhle daleko,"svěřil se mi smutně a sesunul se ke mně na gauč jako hromádka neštěstí.
,,Tak už mi sakra vysvětlíš, proč sis tu ženskou najal?!"docházela mi trpělivost.
Byl jsem napjatý k prasknutí.
,,Protože jsem nám koupil dům, ty hlupáku!"rozhodil Sasuke rukama.
,,K-Koupil?... D-Dům?...N-Nám?..."vykulil jsem oči.
,,Jo, koupil jsem nám dům,"
,,Proto ty tajnosti?"slzy se mi opět hrnuly do očí.
,,Jo. Mělo to být překvapení. Chtěl jsem ti ho ukázat první prázdninový den."
,,A ne trochu drahý překvapení?"
,,No… Trochu to stálo, hodně jsem šetřil. Bral si schválně v práci směny navíc. Chtěl jsem ti ukázat, jak moc mi na tobě záleží."něco držel v kapse.
,,Co to tam máš?"zvědavě jsem se díval.
Sasuke se smutně usmál.
,,Tohle?"vytáhl krabičku, ,,tohle mělo být překvapení číslo dvě."otevřel ji.
Byl tam prsten. Evidentně zásnubní. Teď už mi slzy začaly téct proudem. Nedokázal jsem je zastavit.
,,Jsem takovej vůl, všechno jsem to posral,"vzlykal jsem a schoval jsem si obličej do dlaní.
,,Myslíš… Myslíš si, že by si mi mohl dát ještě šanci?"uslyšel jsem tichý smutný šepot.
Podíval jsem se na Sasukeho skrz prsty.
,,Slibuju, že už žádný tajnosti… Žádný velký překvapení."zapřísáhnul se.
,,Na šanci bych se tu měl ptát spíš já, nemyslíš?"odpověděl jsem otázkou.
Sasuke zavrtěl hlavou.
,,Choval jsem se jako žárlivej idiot. Myslel jsem, že mě podvádíš. Že jsem tě přestal bavit."
,,Hlupáčku, jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo,"usmál se na mě černovlásek.
,,Tak moc tě miluju, Sasuke,"vzdychnul jsem a objal jsem ho.
,,Můžu se tě na něco zeptat? Sice to mělo být jinak, ale co už,"
,,Zeptej se mě na cokoliv chceš,"
Sasuke se mi vymanil z objetí. Sesunul se vedle gauče a poklekl na jedno koleno. Do ruky vzal otevřenou krabičku s prstýnkem. Zakryl jsem si v úžasu rukama pusu.
,,Naruto Uzumaki,"odkašlal si, ,,vezmeš si mě za muže?"
Asi si už dokážete domyslet, jak zněla moje odpověď.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama