
Anime: Naruto
Pár: SasuNaru
Přístupnost: 15+
Upozornění: Shounen-ai, Yaoi náznaky, Vulgární výrazy
Obsah: Naruto a Sasuke tvoří pár již druhým rokem. Poslední dobou, ale Sasuke přestává mít na Naruta čas a Naruto ho už začíná podezřívat z nevěry.
Poznámka: Příběh se odehrává v reálném světě.
Promiň zlato, ale dnes odpoledne nemám čas. Musím ještě cosi zařídit. Sejdeme se třeba večer. Líbám tě.
To už bylo potřetí za pouhý týden, co Sasuke napsal, že na mě nemá čas, že zase musí něco zařídit.
A co musíš zařídit? Třeba bych to mohl zařídit s tebou. Chybíš mi.
Napsal jsem mu hned. O pár sekund později mi pípla jaksi odmítavá odpověď.
Musím na úřady a vím, jak ty to tam nesnášíš. Zařídím to raději sám. Taky mi chybíš. Slibuju, že večer se u tebe zastavím.
Achjo, zase ty úřady. Poslední dobou se na ně vymlouvá pořád. A taky na svoje klienty. Pracuje ve firmě jako právník, takže má práce nad hlavu a já jsem rád za každou volnou chvíli, kterou se mnou může strávit. Jsme spolu teprve dva roky a já si pořád nedokážu nějak uvědomit, že já, Naruto Uzumaki, jsem klofnul Sasukeho Uchihu. Člověka, po kterém letěl snad kdekdo. Člověka, co dřív byl arogantní namyšlenej sebestřednej hajzl a děvkař. Jo, láska lidi mění.
Dobrá. Už se tě nemůžu dočkat.
Odepsal jsem jen. Na to už jsem odpověd nedostal. Nezbývalo mi nic jiného než čekat. Aspoň mezitím opravím testy ze školy. Pracoval jsem jako učitel tělocviku, matematiky a biologie na zdejší střední škole. Děcka mě měli rádi, respektovali mě. Nebyl jsem z těch, kteří jenom přednesli určitou látku a chtěli po děckách jen výsledky. Ne. Já se o ně skutečně zajímal. Chtěl jsem dělat ty hodiny zajímavé a zábavné. A zatím se mi to poměrně dařilo.
V osm nula pět zazvonil zvonek. Vrhnul jsem se k nim a nadšeně otevřel. Do obličeje jsem si skoro vrazil puget rudých růží, které Sasuke držel v ruce.
,,Promiň to zpoždění, zlato,"usmál se za nimi.
Vtáhnul jsem ho dovnitř a spojil okamžitě naše rty. Ten zmetek věděl, jak si mě získat.
Květiny jsem dal do vázy a vázu dal na jídelní stůl. Sasuke se mezitím usadil v obývacím pokoji. Donesl jsem na tácku dvě sklenky, láhev vína a zákusky.
,,Jo, takovouhle obsluhu si nechám líbit,"usmál se znovu a zapnul televizi.
Pustili jsme si film, nalil jsem nám víno a přitulili jsme se k sobě.
,,Jaký jsi měl den?"zeptal se mě.
,,Ale jo, ušlo to. Zjistil jsem, co se týče tělocviku, že ty děcka jsou čím dál línější a neschopnější."zasmáli jsme se.
,,A co ty?"zeptal jsem se ho já.
,,Ale, řeším kauzu rozvodu a domácího násilí. Je to trochu zapeklitý. Najala si mě jedna ženská a ta tvrdí, že se chce rozvést protože ji manžel fyzicky i psychicky týral. No a chlap té ženské si najal kolegu a tvrdí mu, že se s ní chce rozvést, protože to byla ona, kdo ho fyzicky a psychicky týral."
,,Takže spousta práce a dokazování, kdo má pravdu,"zhodnotil jsem.
,,Přesně tak. Rozvedou je, to je jisté, ale jde o to, komu přisoudí podíl viny. Myslím si ale, že u nich je to obojetné."
,,Jak to myslíš?"
,,No, dejme tomu, že se hádali, on ji vrazil facku, ona mu ji opětovala a už byli v sobě. Nebo naopak. O psychice ani nemluvě. Štěstí jen, že nemají děti, bylo by to o to náročnější."
,,Hmm, takže na mě nebudeš mít zase čas,"uzavřel jsem a napil se vína.
,,Na tebe si ho udělám vždycky, lásko. Vím, že teď se to docela podělalo, ale víš, že mi jde o postup ve firmě. Chtějí mě jako partnera a proto mi nakládají víc práce, aby věděli zda to zvládnu. Postup ve firmě na tohle místo znamená mnohem víc peněz, méně případů, za to ale složitějších a více času pro nás."políbil mě.
,,Takže jak to tedy bude?"
,,No víkend je náš, to je jasné. To jsem ti slíbil a od toho neustoupím. Můžeme někam jet na výlet, když se ti bude chtít. Pondělí až středa se neuvidíme. Budu s klientkou, čtvrtek a pátek bych měl být v práci jen do tří, pokud se nic neodkladného nenaskytne a sobotu a neděli opět volnou. Jak to máš ty s rozvrhem? Je pořád stejný?"
,,V pátek odjíždíme na ten připitomělej vodák. Vracíme se až další týden v pátek."
,,Tak to je v hajzlu,"posmutněl Sasuke.
,,Proč?"nechápal jsem.
,,Mrzí mě, že na sebe nemáme tolik času jako dřív,"
,,Snad se to časem zlepší… Už, aby si byl partnerem."obkročmo jsem si na něj na gauči sednul.
Sasukeho ruce okamžitě přistály na mém pozadí.
,,Mmm, co to děláte pane učiteli?"zavrněl.
Prohnul jsem se v bocích, aby se otřel o jeho pomalu rostoucí mužství.
,,Mmm, řekl bych, že vás svádím, pane Uchiho,"zašeptal jsem mu do ucha a olízl mu lalůček.
Sasuke vzdychl a silněji mě chytl za zadek. Více si mě na sebe natisknul.
,,To se mi líbí,"zavrněl znovu a opět vyhledal moje rty.
,,Chceš to tady nebo v ložnici?"zeptal se mě a vysvléknul mi tričko.
,,Tady i v ložnici,"poručil jsem si šibalsky a uvolnil jsem mu kravatu.
,,Dneska spát nepůjdeme jo?"blesklo se mu v očích.
,,Spát půjdeme až v neděli večer,"začal jsem mu rozepínat knoflíčky na košili a zároveň se mu rty přisál na krk.
Musím uznat, že víkend plný sexu jsem si dlouho neužil. Na žádný výlet jsme nejeli, z bytu jsme nevytáhli paty. Šukali jsme jako králíci. Nemohli jsme se od sebe odtrhnout, nemohli jsme se jeden druhého nabažit. Přišlo mi to jako za starých časů.
,,Tak ve čtvrtek?"zeptal se mě Sasuke, když jsme se loučili mezi dveřmi.
,,Ve čtvrtek,"kývnul jsem na souhlas.
,,Vyzvednu tě po práci ve škole, souhlasíš?"
,,To beru,"
,,Fajn, pak bychom mohli jít do kina a na večeři… A potom třeba ke mně nebo k tobě."
Přitáhnul jsem si ho za kravatu blíž.
,,To se mi líbí,"políbili jsme se.
Při hodině matematiky zacinkal telefon. Někomu přišla zpráva.
,,Sakra děcka, co jsme si říkali o těch telefonech? Aspoň si ztlumte zvuky, když už si musíte s někým pořád vypisovat."otočil jsem se od tabule a pohlédl do třídy.
,,Pane učiteli, ehm… To byl váš telefon,"usadila mě hnědovlasá dívka v první lavici.
Přiskočil jsem ke stolu a podíval se na mobil. Opravdu mi přišla zpráva a opravdu jsem neměl ztlumené zvuky.
,,Sakra,"zasmál jsem se, ,,sorráč, děcka."drbal jsem se na zátylku.
Třída se rozesmála tichým smíchem.
,,Dobrá, za toto nepravdivé nařčení vám dneska nedám žádný domácí úkol, berete to jako omluvu?"
Třídou se roznesl jásavý zvuk.
Už se toho čtvrtka nemůžu dočkat. A to je teprve pondělí.
Četl jsem o přestávce v kabinetu. Usmál jsem se. Taky mi chyběl.
Jsem na tom stejně. Nedokážu si představit, jak potom zvládnu ten týden bez tebe. Už takhle je to dost náročný.
Dva roky a pořád jsem do něj byl zamilovanej až po uši. Už jsem chápal takovou tu středoškolskou lásku, kdy spolu musíte trávit každou volnou minutu svýho života. V tom, dá se říci již dospělém životě, to není takové. Každý máte svou práci, každý máte jinak rozvrženou pracovní dobu. To, že jsou nějaké prázdniny vůbec neřešíte, jelikož se vás školní prázdniny už absolutně netýkají. Tedy až na mě. Volna mám jako učitel dost, a ještě k tomu placená. Hold výběr relativně dobrého povolání.
To zvládneš. Já to taky budu muset zvládnout. Nechce se mi tě sice nikam pouštět a hlavně ne na vodák. Vím, jak na tebe nějaké tvé studentky a studenti koukají a fakt se mi to nelíbí.
Zasmál jsem se. Ale potěšilo mě to. Žárlí na mě. Dříve mi dokonce nabídnul, abych tělocvik přestal učit. Nelíbilo se mu, jak se tam přede mnou nakrucovaly holky a já jsem musel předvádět nějaké cviky. Okamžitě jsem to zavrhl. Sport mě bavil a kolikrát mi vyčistil hlavu.
Víš, že jsem jenom tvůj. Nikoho jiného nechci. A uvědom si, že i kdybych se spustil někdy se svým studentem, vyrazí mě a už si jako učitel neškrtnu.
Chraň tě ruka Páně! Ani na to nemysli!
Opět jsem se zasmál. Zazvonilo na další hodinu. Vypnul jsem tentokrát zvuky, sbalil si potřebné učebnice a vyrazil do učebny na další hodinu.
Pondělí, úterý a středu jsem nějak přežil. Se Sasukem jsme byli stále v telefonickém kontaktu. Po večerech jsme si i na pár minut zavolali a probrali to, co se uplynulý den stalo.
Lásko moc mě to mrzí, ale dnes to musím zrušit. Přišlo něco nečekaného.
Četl jsem ve čtvrtek odpoledne, hodinu před koncem. Posmutněl jsem. Nemůžu říct, že bych to nečekal. Kolikrát se to tak stalo, že jsme si něco naplánovali a nevyšlo to, protože Sasukeho odvolali k nějakému řešení nebo mu zavolal jeho nynější klient.
Co se dá dělat. Uvidíme se tedy snad příští týden.
Odepsal jsem jen. Nechtěl jsem mu udělat nějakou scénu. Nechtěl jsem se před odjezdem rozhádat.
Týden uběhl jako voda. Opravdu jsem se s těma děckama bavil. Nikdo neudělal nějaký problém ani nějaký průser, který by se musel řešit. Byla jasně daná pravidla, která se respektovala. Věděli, že nemám problém s tím, že si navečer sednou ke sklence piva, vína nebo k panáku. Sám jsem se k nim přidal. Ale druhý den museli být čilí. Pokud to přehnali, jejich problém. Nějakou jejich kocovinu jsem absolutně neřešil. Nějaké odkládání odjezdu proto, že jim je špatně jsem netrpěl. Věděli to, respektovali to. Bylo to bez problému. Mám ty děcka prostě rád.
Když jsme vylézali kolem třetí hodiny z vlaku a loučili se, všimnul jsem si, že opodál stojí černé BMW.
,Sasuke,'pomyslel jsem si a moje srdce zaplesalo radostí.
,Měl být přece ještě v práci,'
Popadl jsem krosnu a tašku přes rameno a upaloval k autu.
,,Tak v pondělí, děcka!"mávnul jsem ještě na poslední skupinku s úsměvem.
Otevřel jsem dveře auta a nastoupil.
,,Ahoj lásko,"uvítal mě Sasuke a okamžitě mě políbil.
,,Ahoj, myslel jsem, že máš být ještě v práci. Nečekal jsem tě,"usmál jsem se a polibek mu opětoval.
Nikdo nás neviděl. Sasuke měl zatmavená skla.
,,Utrhl jsem se dřív. Chtěl jsem tě překvapit."řekl.
,,To se ti povedlo,"
,,Chceš jet ke mně? Něco tam pro tebe mám."blesklo se mu v očích.
,,Nejdřív musíme ke mně lásko, potřebuju se převléct a dát špinavé prádlo do pračky,"namítnul jsem.
,,U mě máš přece taky věci. Vyprat si u mě není taky žádný problém ne?"pozdvihl obočí.
,,Hmm, to máš pravdu, tak jedem,"kývnul jsem a znovu ho políbil.
Sasuke nastartoval motor, zařadil rychlost a pomalu se rozjele směrem ke svému bytu.
,,Objednáme si něco k jídlu?"ptal se mě, když lovil klíče v kapse.
,,Můžeme,"kývnul jsem.
,,A co by sis dal? Hádám, že si celý týden jedl jen ty instantní sračky,"
Zasmál jsem se.
,,Jo to je pravda. Mám chuť na pořádnej kus masa."vstoupil jsem dovnitř.
Do nosu mě okamžitě praštila lahodná vůně.
,,Ty vaříš?"podivil jsem se.
To se stávalo málokdy. Sasuke vařil výborně, ale dělal to málokdy. Při jeho hektickém stylu života si většinou hotové jídlo nechal dovážet.
,,No řekl jsem si, že bych zase po dlouhé době mohl něco udělat,"
Čichal jsem a nasával úžasnou vůni.
,,Dělám kuřecí prsa s mozzarellou, rajčaty a bazalkou. Americké brambory a v lednici mám už hotový šopský salát."
Sbíhaly se mi sliny.
,,Jdi do obýváku, něco tam pro tebe je, já se zatím skočím podívat na jídlo."
Zul jsem se, sundal si bundu a šel do obývacího pokoje. Na konferenčním stolku na mě čekal ve váze obrovský puget květin. Pod vázou byla černá semišová krabička. Vzal jsem ji do ruky a otevřel ji. Byl v ní nádherný tenký stříbrný náramek. Okamžitě jsem si ho zapnul na levou ruku.
,,Líbí se ti?"ozvalo se za mými zády.
Otočil jsem se s úsměvem a obejmul ho kolem krku.
,,Moc. Děkuju."políbil jsem ho.
,,Za pět minut to bude hotové. Máš hlad?"
,,Hroznej,"na důkaz mých slov mi jako na povel zakručelo v břiše.
,,Tak se zatím skoč převléct a naházet prádlo do pračky,"popohnal mě.
,,Rozkaz, šéfe,"zasmál jsem se.
,,Dobrou chuť,"popřál mi Sasuke.
,,Tobě taky,"pustil jsem se do jídla.
Bylo to fakt výborné. Snědl jsem to celé a ještě jednou si přidal. Sasuke jen nechápavě kroutil hlavou.
,,Nechápu, že jsi schopný tolik jíst a nepřibrat ani gram tuku,"nalil mi sklenku vína.
Pokrčil jsem rameny.
,,Mám rychlé spalování. Učím tělocvik několikrát týdně a navíc... Sex taky spaluje kalorie."kouknul jsem se na něj svádivě přes okraj sklenky.
Sasuke nasucho polknul. Věděl jsem, jak něj.
,,Mmmh, to máš pravdu, asi bych pár kalorií spálit teď potřeboval,"zavrněl sladce a odložil svoji sklenku na stolek.
Napodobil jsem ho. Hned jak jsem to udělal, stáhnul si mě pod sebe a hladově se přisál na moje rty.
,,Tak strašně jsi mi chyběl,"šeptal jsem mu do rtů.
,,Ty mě taky,"líbal mě na rty, na spánek, na bradu, na krk.
Jeho ruce tančily pod mým trikem. Přetáhnul mi ho přes hlavu a svoje rty přemístil na moje bradavky. Věděl, jak jsem na nich citlivý. A užíval si, jak se pod ním kroutím jak had. Rukou se mi dobýval do kalhot. Zcela jsem se oddával jeho dotykům a polibkům. Vzal mě do náruče a odnášel si mě do ložnice.
Večer jsme se pohodlně usadili znovu v obývacím pokoji. Jo, až večer. Dřív jsme z ložnice nevylezli. Sasuke odešel do kuchyně pro nějaké občerstvení a další láhev vína. Na stole mu pípla zpráva. Nedalo mi to a ač mi to bylo proti srsti jen jsem rychle nakouknul, než displej zhasnul.
Sabaku no Temari, 20:15
Sasu, potřebuju tě tu. Okamžitě!
Stálo tam. Srdce mi začalo zběsile bušit. Jak potřebuju? Jak okamžitě? Kdo je to? Slyšel jsem jak se Sasuke vrací a rychle jsem se opřel o velký polštář na gauči.
,,Asi ti přišla zpráva,"nadhodil jsem co nejvíc neúčstně.
Sasuke pozdvihl obočí. Položil tác s občerstvením na stolek a vzal si telefon do ruky.
,,Sakra! To snad ne! Musím jít, lásko, mrzí mě to."protáhnul naštvaně.
Myslel to vážně nebo to jenom hrál? Netušil jsem.
,,To jako vážně? Kdo je to?"
,,Klientka,"řekl jen.
,,To tě musí nutně chtít teď?"dorážel jsem.
,,Asi se něco stalo, musím tam jet. Snad to nebude na dlouho,"rozloučil se se mnou polibkem a nechal mě samotného.
Mračil jsem se. Opravdu ji to přijde tak neodkladné, že musí Sasukeho otravovat i v pátek večer? A co to oslovení? Sasu? Nesnáší, když mu takhle někdo říká. Bere to jenom ode mě.
Po dvou hodinách jsem čekání vzdal. Byl jsem utahaný a šel jsem si proto lehnout k Sasukemu do postele. Ani nevím kolik bylo hodin, když mě vzbudilo bouchnutí dveřmi. O chvíli později jsem uslyšel otevírání dveří ložnice, chvilkový šramot a šum sundávaného oblečení. Potom se trochu postel prohnula pod váhou Sasukeho těla. Dělal jsem, že spím. Radši. Obejmuly mě silné paže a přitáhly si mě víc na polonahé tělo. Znovu jsem usnul.








